Milan (50): Manželka tvrdí, že duch její matky mi zachránil život. Co když má pravdu?

Milan (50): Manželka tvrdí, že duch její matky mi zachránil život. Co když má pravdu?
Zdroj: Unsplash

Milan se jednoho dne vracel domů lesem v bouřce. Dal se špatným směrem a během lijáku se v točil v kruhu. Až podivné světýlko ho přivedlo na správnou cestu a on došel v pořádku domů. Tam ho čekala manželka, která tvrdila, že požádala o pomoc svou zesnulou maminku. Milan se tomu zdráhá uvěřit.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 11. 07. 2022 16:00

Nejsem tak starý, abych si myslel, že mi přeskočilo. Ani nejsem bláhový, abych si myslel, že to světlo, co mi v lese pomohlo najít cestu, bylo něco nadpřirozeného. Ale pak si říkám, co to tedy bylo? Nezbývá mi tedy nic jiného, než věřit slovům své ženy. Prý si zavolala na pomoc svou zesnulou matku.

V lese mě zastihla silná bouřka

Stalo se to na začátku letošního jara. Byla sobota odpoledne, seděl jsem v hospodě s kamarády rybáři. Od rána hlásili, že nás k večeru potkají silné bouřky. Chlapi se smáli, že ta předpověď zase nevyjde. Já jsem podle mraků tušil, že bouřka bude silná. Chtěl jsem dojít domů dřív, než to vypukne.

Jenže sezení se protáhlo až k večeru a já věděl, že půjdu domů za deště. Když se ozvaly první hromy, věděl jsem, že se musím vydat na cestu. Ostatní se rozhodli bouřku přečkat v hospodě. Já chtěl být doma s rodinou.

Rozhodl jsem se, že si zkrátím cestu lesem. Sotva jsem do něj vkročil, spustil se liják. Musel jsem na chvíli zastavit, protože jsem neviděl na cestu. Nad hlavou mi létaly blesky. Možná to bylo poprvé v životě, kdy jsem se během bouřky bál. Vracet jsem se nechtěl, takže jsem pokračoval v cestě domů.

Zabloudil jsem a na pomoc mi přišlo neznámé světýlko

Ušel jsem tak kilometr, když k tomu všemu začaly padat větve. Stromy se kymácely ze strany na stranu. Pršelo tak moc, až nebylo pořádně vidět. A kvůli tomu jsem se na rozcestí vydal špatným směrem. Začal jsem v lese bezradně bloudit. Po chvíli mi došlo, že se točím v kruhu. Mobil jsem toho dne u sebe neměl a baterku už vůbec ne.

Sevřely mě myšlenky, že v tom lese možná pojdu. V tu chvíli jsem se pomodlil ke všem svatým. Sotva jsem to dořekl, v křoví něco zašustilo. Hned mě napadlo, že je to prase a já mám ještě větší problém než bouřku. Z křoví ale vyplulo malé zářivé světlo. Zběsile nade mnou kroužilo a pak třikrát zablikalo.

Manželka požádala o pomoc svou zesnulou matku

„Následuj mě," zaznělo ze světla. Pak se dalo do pohybu. Dovedlo mě zpět na rozcestí a poté odbočilo. Tam, kam jsem měl původně jít. Neboj se," ozval se znovu ten hlas. Neměl jsem odvahu zeptat se, ale napadla mě jedna otázka. Kdo to je? Světlo mě dovedlo až ke dveřím našeho domu. Žena už stála ve dveřích a s pláčem mě vítala. Strašně jsem se o tebe bála," objala mě.

Já se ještě skrze okno otočil ven a viděl světýlko mizející v dáli. Před usínáním mi manželka řekla, že požádala svou zesnulou maminku, aby mě přivedla v pořádku domů. Jen těžko mohu věřit tomu, že to byla ona. Na druhou stranu, jiné vysvětlení pro to není. Své zesnulé tchyni dlužím jedno velké poděkování. Jenom díky její pomoci jsem se dostal z lesa živ a zdráv.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články