Miluše (49): Po tetině smrti jsem pomáhala strýci. Netušila jsem, jakou ostudou to skončí

blondýna
Zdroj: Pixabay

Miluška se rozhodla pomoci svému strýci, když mu zemřela manželka. Jezdila mu vařit, uklízet nebo si s ním jen tak popovídat. To však ještě netušila, jak on její pomoc vezme.

Denisa Zajíčková
Denisa Zajíčková 10. 12. 2021 11:00

Nikdy jsem si se strýcem Jirkou moc blízká nebyla, to spíš s jeho manželkou, tetou Olgou. Vozila mi nádherné oblečení, zvala mě k nim na chatu a mohla jsem se jí se vším svěřit. Když jsem byla dospělá, často jsme si spolu dávaly víno a probíraly život. Milovala jsem ji a měla jsem k ní bližší vztah než k vlastní matce. Byla to sestra mého otce a její povaha mi zkrátka seděla víc.

Když teta zemřela, chtěla jsem mu pomoct

S Jirkou jsme se nikdy moc nebavili, oslovovala jsem ho jménem a byl to pro mě zkrátka manžel Olgy. Měli spolu dva syny, se kterými jsem často trávila prázdniny. Byli bohatí, to naši peníze nikdy neměli. Užívala jsem si u nich bazén, obrovský dům a později i značkové oblečení, které mi Olga dávala, když ho vyřazovala ze šatníku.

Když zemřela, nemohla jsem tomu uvěřit. Nedožila se ani 60 let a pro mě to byla strašná rána. Dnes jsou to už čtyři roky a stále mi chybí. I proto, jak jsme si byly blízké, jsem považovala za důležité pomoct Jirkovi. Byl oproti ní o deset let starší a smrt ženy ho velmi zasáhla. Jezdila jsem mu vařit, uklízet a čas od času si jen tak popovídat. "Ty jsi takové sluníčko," říkával mi.

Začal si na mě dělat nároky a kupovat si mě

Časem jsem však pociťovala, že si na mě dělá nároky. "Proč jedeš na víkend pryč s kamarádkou, a ne se mnou? Pojď, koupím nám letenky na Maledivy. Já už jsem dětem dal a ty peníze, co mi zbyly, ani nemám s kým utratit," přemlouval mě. Zkoušel mě tak vytrhnout z reality všedního dne, kdy mi s manželem Pavlem krachoval vztah. "To nejde," bránila jsem se představě, že někam poletím s ním. Cítila jsem, že to není správné.

Koupil mi nové auto, dával mi peníze, sliboval, že mi koupí dům, když od Pavla odejdu. Neuměla jsem si nic vzít, my peníze nikdy neměli, a tak mi ani nechyběly. Byla jsem zvyklá jezdit ve starém autě, které zkrátka občas potřebovalo trochu pomoct. "Do hrobu si ty peníze nevezmu, Miluško," smál se strejda.

Přiznal mi, že se do mě zamiloval

Až jednou řekl něco, čeho jsem se obávala: "Já tě tak miluju! Vidím v tobě milovanou Olgu. Jste úplně stejné, tak úžasné." "Jsem tvoje neteř, Jirko," připomněla jsem mu s humorem, abych odlehčila tu trapnou situaci. "Ale jdi, nemáme spolu pokrevně vůbec nic společného," přesvědčoval mě.

Od té chvíle jsem se mu neozvala, nejezdím tam a je mi z toho divně. Vím, že nikoho jiného nemá, a tak bych mu chtěla pomoct. Pocit, že se do mě zamiloval jako do ženy, mě ale naprosto děsí. Já k němu takové city nechovám, ani bych si to z úcty k Olze nedovolila. Nevím ale, jak se v takové situaci zachovat.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články