Miroslava (30): Syn padal po hlavě ze stromu a já věděla, že je zle. Pak se ale stal zázrak

Miroslava (30): Syn padal po hlavě ze stromu a já věděla, že je zle. Pak se ale stal zázrak
Zdroj: Unsplash

Miroslava nikdy na anděly nevěřila. Neměla jediný důkaz. Až příhoda z loňského léta ji přiměla změnit názor. Její syn padal ze stromu. Chytit ho nemohla, protože stála příliš daleko. Pak se stalo něco nečekaného.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 05. 12. 2021 14:00

Kdysi mi babička říkávala, že každý z nás má svého anděla strážného. Před babi jsem se tvářila, že tomu věřím, ale to jenom proto, abych ji neurazila. Ve skutečnosti jsem si o jejím tvrzení myslela své.

Bylo mi líto, že syn nepoznal dědu

Neměla pro to jediný důkaz. Jen povídačky, že svého anděla strážného občas vídá. Nedalo se tomu zkrátka věřit. Člověk některé věci pochopí, až když je sám zažije. Právě proto jsem se rozhodla, že vám napíšu svůj příběh, i když je těžko k uvěření.

Děda Přéma umřel před osmi lety. Všichni, až na babičku, jsme truchlili. Mně to bylo líto hlavně proto, že náš syn Julián dědu nepoznal. ,,Měl by tě moc rád,“ říkávala jsem mu často. Julián mi občas tvrdil, že dědu vidí. Ani jemu jsem nevěřila. Bylo mi jasné, že mu to nakukala babička.

Každé léto jsme k babi se synem jezdili na prázdniny. A loni se stalo něco, co mě donutilo uvěřit babiččinu tvrzení. Bylo krásné slunečné odpoledne, babička upekla náš oblíbený švestkový koláč a uvařila kávu. Seděly jsme na zahradě a slunily se. Ještě teď, když zavřu oči, cítím to teplo. Julián si hrál kousek do nás. Honil se psem a házel mu míček.

Při pádu ze stromu syna někdo chytil

Babička má na konci pozemku velký ovocný strom. Nevšimla jsem si, že na něj Julián vylezl. Zničehonic se zvedl silný vítr. To mě donutilo zjistit, kde je syn. Na zahradě jsem ho neviděla, proto jsem zavolala: ,,Juliáne? Kde jsi?!“ Odpověď ale nepřišla. Rozběhla jsem se na zahradu a dál volala jeho jméno. Pak jsem zaslechla, jak ječí.

Před očima jsem měla scénu jako z hororu. Julián po hlavě padal ze stromu. Byly to vteřiny, ale mně to přišlo jako minuty. Věděla jsem, že ho nestihnu chytit. Jen jsem za sebou slyšela babičku, jak pořád volá dědovo jméno. ,,Chyť ho!“ křičela.

Já se mohla už jen dívat na to, jak syn padá. A pak se to stalo! Někdo jako by ho ve vzduchu zbrzdil a zachytil. Poté ho šetrně položil na zem. Doběhla jsem k Juliánovi a hned kontrolovala, zda je v pořádku. ,,Mami, mami...,“ vzdychal rozrušeně. ,,Někdo mě chytnul a snesl na zem.“ Úlevou jsem se rozbrečela.

Myslím si, že ho zachránil děda

Koukla jsem do koruny stromu. Na větvi seděl děda Přéma. Se slzami v očích jsem mu poděkovala. Když se k nám babička dobelhala, i ona pohlédla na strom. ,,Rádi tě vidíme. Děkujeme,“ řekla a mrkla na něj. ,,Babi? To byl děda?“ zeptal se syn.

,,Říkej mu, jak chceš. Byl to tvůj anděl strážný,“ pronesla významně. Jak jsem říkala, dokud člověk některé věci nezažije na vlastní kůži, prostě nevěří. Já už ano. Děda v podobě anděla strážného zachránil mému synovi život.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články