Monika (35): Všechny hodiny mé matky se zasekly ve stejném čase. Přišla mi oznámit svůj odchod

Monika (35): Všechny hodiny mé matky se zasekly ve stejném čase. Přišla mi oznámit svůj odchod
Zdroj: Unsplash

Monika tušila, že její maminka na tom není moc dobře. Už delší dobu ležela v hospici a čekala na smrt. Když k tomu doopravdy došlo, Monika se to dozvěděla neobvyklým způsobem. Všechny matčiny hodiny se zastavily najednou, v čase její smrti.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 11. 04. 2022 15:00

Když byla moje maminka v hospici, nastěhovala jsem se do jejího bytu. Požádala mě, abych hlídala její dvě kočky a postarala se o byt. Jako veliká sběratelka starožitných hodin je měla doslova všude, což mě trochu děsilo. V každém pokoji byly minimálně troje hodiny. Jednoho dne se všechny zastavily ve stejném čase. A záhy jsem pochopila souvislost.

Maminka už čekala jen na smrt

Mamince bylo okolo sedmdesáti let, když ji dostihly nemoci stáří. Nejhorší byla stařecká demence. Ta ji nakonec dostala do hospice. V nemocnici už jí nedokázali pomoct. Vzhledem k tomu, že potřebovala péči téměř 24 hodin denně, ani já jsem se o ni nemohla postarat. Když nám lékaři doporučili hospic, neprotestovala.

Ve světlé chvíli mě jen požádala, abych se postarala o její dvě kočky a zalévala květiny. Mluvila tak, jako kdyby počítala s tím, že se ještě vrátí domů. Dočasně jsem se tedy nastěhovala do maminčina bytu. Bylo smutné procházet prázdnými pokoji. Padala tam na mě úzkost z celé té situace.

Den ode dne se maminčin stav horšil a já tušila, že se blíží konec. Chodila jsem za ní každý den. Jednou mě poprosila, abych ve všech hodinách vyměnila baterie. Neměla k tomu pádný důvod. Bylo to ale její přání a mě nezbývalo než ho splnit. Podezřele moc na tom trvala, takže jsem je vyměnila.

V jednu chvíli se v bytě zastavily všechny hodiny

Chtěla, abych ji všechny ty původní baterie přinesla. Smutně se na ně zadívala a se slzami v očích mi poděkovala. „Teď už mohu v klidu odejít," hlesla. Hodiny jsem u mámy seděla, držela ji za ruku a cítila, že je to naše poslední společná chvíle. Když jsem odcházela, maminka spala. Cestou z nemocnice jsem se ještě zastavila za sestrou, abych jí řekla, jak na tom je.

Vylekala se a přislíbila, že se za ní hned ráno vydá. Domů jsem se vrátila kolem deváté večer. Usedla jsem do křesla a jen tupě zírala. Z přemýšlení mě vytrhlo cvaknutí. Nejprve jsem nepoznala, co ho způsobilo. Dál jsem seděla nehnutě v křesle a dumala. Poté se bytem rozlehlo hromadní cvakání. Všimla jsem si, že se jedny hodiny zastavily v čase 21:33.

Zvedla jsem se z gauče a obešla všechny hodiny. Nestačila jsem se divit. Všechny matčiny hodiny byly zaseknuté ve stejném čase. Lítala jsem po bytě a ověřovala to asi pětkrát. Skutečně. Ukazovaly stejně. Téměř se mi z toho rozskočila hlava. Nejprve jsem nepochopila, co se to děje.

Maminka mi pomocí hodin oznamovala svůj odchod

„Vždyť mají všechny nové baterie," divila jsem se. Pak se mi vynořil obrázek umírající matky. „Teď už mohu v klidu odejít," vrátila se mi její slova. „Máma," špitla jsem. Šla jsem hledat mobil, abych zavolala do hospice, jak je matce. Když jsem ho tahala z kabelky, akorát se rozezvučel. Volala mi lékařka, že maminka zemřela.

Ze zvědavosti jsem se zeptala, v kolik hodin. Lékařka odvětila, že kolem půl desáté. S pláčem jsem hovor ukončila a znovu usedla na gauč. Přišla mi to říct, honilo se mi v hlavě. Matka svoje hodiny milovala a s jejich pomocí mi přišla oznámit svůj odchod. Druhý den už zase všechny hodiny tikaly a fungovaly jako dřív.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články