Nikola (31): Malý syn mi svojí dětskou bezprostředností přivedl do života nového muže

Nikola (31): Malý syn mi svojí dětskou bezprostředností přivedl do života nového muže
Zdroj: Freepik.com

Nikola těsně před porodem svého syna zůstala sama. Syn ji jednou požádal, aby mu namalovala, jak si představuje muže, kterého by chtěla. Nakonec přesně takového našel. Je to možné?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 30. 12. 2020 17:00

Když jsme se s Matějem brali, nebylo to vyloženě z obrovské lásky, ale spíš z povinnosti. Po krátké době našeho vztahu jsem otěhotněla.

Svatba z povinnosti

Nestihli jsme se ani pořádně poznat a už z nás měli být rodiče. Znala jsem jiné příběhy, kde takto rychlý začátek nevadil a vztah vydržel. Doufala jsem, že to bude i náš případ. Jenže už během těhotenství jsem cítila, že věci nejsou tak, jak by měly být. Matěj se vždy večer vytratil za zábavou.

Tvrdil, že jde na pár piv do hospody. To, že chodí k milence, jsem se dozvěděla měsíc před porodem. Jednoho dne už to asi i na něj bylo moc a řekl: „Nejsem na dítě připravený, odcházím.“ Domluvili jsme se, že rozvod odložíme až po porodu, protože jsem neměla sílu chvíli před narozením syna řešit takovou věc.

Porod a všechno po něm jsem musela zvládnout zkrátka sama. Čas od času mi pomohla moje matka. Říkala jsem si stále dokola, že malý Vilém za to nemůže, a proto pro něj udělám první i poslední. Nebylo to lehké, protože jsem byla velmi často unavená a vyčerpaná.

Obrázek muže

První rok života našeho syna bez otce jsme nakonec zvládli dobře. Syn dobře prospíval a já byla z nejhoršího venku. Mamka se mi snažila pomáhat a já začínala vidět světlo na konci tunelu. Jediné, co mi chybělo, byl muž. Jistá podpora někoho, kdo by mě pohladil a řekl, že mě má rád. Neměla jsem ale čas si někoho najít.

Když mamka hlídala, chodila jsem po brigádách, jinak jsem byla se synem. Když mu byly čtyři roky, leželi jsme spolu jednou v posteli. Syn se mě zeptal: „Maminko, jak by měl vypadat náš nový tatínek? Nakreslíš mi ho?“ Takové hry mě bavily. Vzala jsem si tužku a papír. Sama jsem se trochu zasnila a namalovala muže svých snů.

Vilém si obrázek bedlivě prohlédnul a schoval si ho. Já jsem to poměrně rychle vypustila z hlavy. Zhruba po měsíci jsme spolu šli do parku. Byl to krásný slunečný den a já se cítila velmi dobře. Vilém pobíhal pár kroků přede mnou. Když se najednou rozeběhnul směrem k jedné lavičce.

Syn si našel tatínka

Letěla jsem za ním. Když jsem ho doběhla, už vedl s mužem, který na lavičce seděl, rozhovor. Akorát vytahoval z kapsy obrázek muže, který jsem namalovala. Slyšela jsem, jak pánovi říkal: „To jste přesně vy. To malovala moje maminka, budete můj tatínek?“ Už když jsem k muži došla, byla jsem rudá až za ušima.

Moc se za syna omlouvám, znáte děti, někdy zbytečně moc mluví,“ řekla jsem s pocitem trapnosti. Pak jsem se na muže pořádně zadívala. Skutečně nesl rysy muže z mého obrázku. Syn tam přešlapoval a řekl mi: „Mami, když jsme ho konečně našli, tak ho nenecháme odejít přece!“ „Už toho nech a jdeme,“ poručila jsem a postrčila jsem ho. Muž vstal a usmál se.

Počkejte, já zavolám na dceru a vyrazíme si na zmrzlinu, co říkáte, paní malířko?“  Vtom přiběhla malá pihatá holčička jménem Adélka. Přišla jsem si jak z amerického romantického filmu. Dnes jsme s Mirkem manželé a můj syn se dočkal i sestřičky.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články