Petr (25): S kamarádem jsme vyrazili k věštci. V cukrárně jsem se cítil jako idiot, ale jeho proroctví vyšlo

Petr (25): S kamarádem jsme vyrazili k věštci. V cukrárně jsem se cítil jako idiot, ale jeho proroctví vyšlo
Zdroj: Unsplash

Petr na věštění budoucnosti nikdy moc nevěřil. Jednoho dne však z hecu zašel s kamarádem k senzibilovi, jenž mu na vánoční svátky předpověděl setkání se ženou, s níž bude opravdu šťastný. Jeho proroctví se vyplnilo.

Jan Švanda
Jan Švanda 14. 12. 2022 18:00

Na předpovídání budoucnosti z karet, kostek či jiných předmětů jsem nikdy moc nebyl a spíš si z toho dělal srandu. Jednoho dne ale můj nejlepší kamarád Marek (25) narazil na nějakého senzibila, k němuž před rokem zašla jeho známá a moc si ho pochvalovala. Řada předpovězených událostí ji prý doopravdy potkala a Mára mě furt hecoval, že bychom za ním mohli zajít též. Bylo nám tehdy dvaadvacet, byli jsme nezadaní, ale přímo nabití energií. Marek mě neustále lámal a ukecával, až jsem nakonec souhlasil. „Hele, vždyť o nic nejde,“ uklidňoval mě.

Věštec mi předpověděl lásku

Objednali jsme se k němu na pondělí odpoledne a na schůzku vyrazili postupně v půlhodinovém intervalu. Bydlel v jednom starším domě, úplně nahoře. Šel jsem jako první a celou cestu po schodech přemýšlel, jak takový člověk, který disponuje věšteckými schopnostmi, vlastně vypadá. Odpovědi se mi dostalo záhy: úplně normálně! Otevřel mi postarší muž s šedinami, na první pohled sympaťák. Na sobě měl tepláky a šedé triko. Vůbec bych neřekl, že vládne nějakými nadpřirozenými schopnostmi. Prostě chlapík, se kterým byste šli pokecat do hospody na pivo.

Pozval mě dovnitř, nabídl mi cejlonský čaj a dali jsme se do řeči. „Proč jste za mnou přišel? Co vás zajímá?“ zeptal se mě na úvod. Řekl jsem mu, že jsem už nějaký čas single a hledám vážný vztah.

Vzal jakési kyvadlo a dal se do „práce“. Nejprve mi sdělil, že mám nezralou duši, čemuž jsem moc nerozuměl. Pak ale přešel k jádru věci, respektive tomu, co mě zajímalo. „Ano, pane, vidím tady delší vztah. Nevím, jestli s tou ženou budete mít děti, to netuším, ale už brzy poznáte někoho, s kým budete šťastný,“ potěšil mě. „A kde se s ní potkám? Kam mám jít, abych tomu seznámení třeba trochu pomohl?“ chrlil jsem na něj zvědavě jednu otázku za druhou. „Zkuste kolem Vánoc zajít do cukrárny případně do vinárny,“ poznamenal. A na závěr ještě dodal, že ta bytost bude pěkný střelec.

V cukrárně jsem slídil marně

Poděkoval jsem mu, rozloučili jsme se a já pustil nahoru Marka. Počkal jsem na něj před vchodem, a když si vyslechl svoje proroctví, vzájemně jsme si vylíčili zážitky. Markovi mimo jiné věštec oznámil, že svoji lásku najde za pár let na dovolené u moře. Řehtali jsme se, dělali si z toho legraci a ničemu nevěřili.

Vtipkovali jsme pořád dokola, ale přece jenom ta ona neznáma, kterou mám na Vánoce potkat, mi pak doma často vrtala hlavou. Vánoce se rychle blížily a já se rozhodl, že zkusím štěstí. Zašel jsem do cukrárny na náměstí nedaleko svého domu. Dal si kávu, usedl do jednoho z křesel a rozhlížel se po místnosti. Strávil jsem tam asi hodinu, ale nic. Žádná slečna, která by mě upoutala, prostě nic. Připadal jsem si jako idiot. Párkrát jsem pak do cukrárny ještě zašel, jenže se stejným výsledkem. „Hm, podle očekávání…,“ hodnotil jsem si pro sebe věštbu.

Osudové setkání u kaprů

Byl jsem zklamaný, hodil jsem to ale docela brzy za hlavu a těšil se na Vánoce. Zbývaly už jen dva dny do Štědrého dne a já se vypravil na trh pro kapra. Byla tam docela fronta a já si náhle všiml, že přede mnou postává hezká dlouhovlasá bruneta s čelenkou na hlavě zhruba v mých letech. Často se na mě otáčela a usmívala se.

Nedalo mi to a šel jsem za ní. Oslovil jsem ji a ptal se, jestli se odněkud neznáme. „Jo, vídala jsem vás často u nás v cukrárně. Naposledy před dvěma týdny, byla jsem si tam vyzvednout dort,“ vysvětlovala s úsměvem a navrhla mi tykání. Zaujal mě její hlas, který zněl strašně příjemně a mile.

Začali jsme se spolu bavit a kdyby na nás nezavolal prodavač kaprů, kádí bychom si zřejmě ani nevšimli. Koupili jsme rybu a pokračovali v debatě. Řekla, že se jmenuje Klára (26) a podle adresy bydlela nedaleko. Brebentili jsme spolu asi půl hodiny, smála se mým vtipům a já cítil, že se jí líbím.

Rande se povedlo

Navrhl jsem jí, jestli by nešla další den třeba právě do cukrárny, že zakousneme něco dobrého. Pozvání přijala a já byl „happy“. Rande pak dopadlo na výbornou. Tvrdila, že se před pár měsíci rozešla s přítelem, což pro mě byla super zpráva. Já na ni zase narovinu vybalil, že se mi líbí a jestli to nechce zkusit se mnou.

Chtěla. Dali jsme se skutečně dohromady a klape nám to spolu už tři roky. Těžko říct, zda to je právě ta dívka, kterou mi předpovídal věštec, každopádně se narodila ve znamení Střelce a je mi s ní božsky. Jestli vyjde proroctví i Márovi, se teprve ukáže, svou vyvolenou má ale dle senzibila poznat už příští rok.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články