Facebook
Instagram
Petřina matka zůstala po manželově smrti sama. Velmi rychle se ukázalo, že je nebezpečná sama sobě. Petra se proto rozhodla, že ji umístí do domova důchodců, což ty dvě rozdělilo.
Chci pro maminku Zdeňku (73) jen to nejlepší. Nedávno s tím bylo spojené nepříjemné rozhodnutí. Mamku přestalo poslouchat tělo a začala být sama sobě nebezpečná. Nezbylo mi nic jiného, než ji umístit do domova důchodců, což matka nepřijala zrovna s nadšením.
Mamka si začínala být sama sobě nebezpečná
Dokud byl táta naživu, vzájemně si s mamkou pomáhali. Neměla jsem strach, že se jim něco stane. Táta na tom byl lépe fyzicky, mamce zase lépe sloužila hlava. Takže když ti dva spojili síly, věděla jsem, že bude všechno v pořádku. Změna přišla v době, kdy taťka zemřel. Mamka zůstala sama a já dostala strach.
Neuměla si například zatopit. Když se poprvé spálila o kamna a my ji vezli do nemocnice, tušila jsem, že to nebude dobré. Opakované pády ze schodů, nevypnutý sporák. Ještěže má mamka vnímavé sousedy, kteří mi hned volali, když se jim něco nezdálo.
Řešila jsem to s manželem Slávkem. Ten rovnou navrhl, abych začala mamku zpracovávat na umístění do domova důchodců. Mně samotné se ta myšlenka zprvu nezdála. ,,Myslíš, že už je ten čas?“ ptala jsem se ho a on jen pokýval. Dal si tu práci, že jich pár v našem okolí oslovil. Nezávazně jsme je navštívili. Uvědomila jsem si, že by to pro mamku bylo skvělé řešení.
Prosila jsem matku, aby šla do domova důchodců
Než jsem za ní s naším návrhem šla, řešila jsem to ještě s bratrem Fandou (48). ,,Ty ses, ségra, dočista zbláznila! Na to máma v životě nepřistoupí. A víš co? Ani já s tím nesouhlasím,“ vpálil mi do obličeje. ,,Tak si ji vezmi domů. Sama už být nemůže,“ navrhla jsem. ,,Tak si ji vezmi ty,“ otočil. ,,Moje práce mi neumožňuje, abych se o ni starala. Ty jsi doma podstatně víc,“ nenechala jsem se a dost jsme se pohádali.
,,Dneska to mamce navrhnu a doufám, že mě podpoříš,“ odsekla jsem. Na mamku se musí pomalu, takže i v tomto směru jsem byla opatrná. Když mě prokoukla, automaticky to zavrhla. ,,Já mezi staré dědky a babky nepůjdu. Nikdy! Jedině přes moji mrtvolu,“ zlobila se. ,,Mami, už tady nemůžeš být sama. Je to nebezpečné,“ snažila jsem se jí to vysvětlit.
,,Co si o tom myslí Fanda?“ zajímala se. ,,Podpoří mě,“ lhala jsem. Šla mu hbitě zavolat. Hned se dozvěděla, že nemluvím pravdu. Začínala jsem být zoufalá. Při pohledu na mamčiny klepající se ruce na mě šly mrákoty. Představila jsem si, co všechno se jí doma může stát. O to víc jsem na ni tlačila. Trvalo to půl roku, než svolila.
Matka nastoupila do důchoďáku, ale nemluví se mnou
A to jen proto, že její další pád ze schodů se neobešel bez následků. Narazila si kostrč a zlomila ruka. Využila jsem situace a mamku doslova donutila, aby šla do důchoďáku. Kupodivu kývla. To, že to nebude jen tak, jsem se měla dovědět později. Odmítala moje návštěvy, nezvedala mi telefon. Jediný, kdo k ní smí, je Fanda.
A to jen proto, že za ni bojoval. Brácha mi od matky vzkázal, že mi to nikdy neodpustí. Podle jejích slov jsem se jí zbavila. Má pocit, že jí nejsem za všechno, co pro mě udělala, dost vděčná. Je to ale přesně naopak. Vážím si jí natolik, že jsem to musela udělat. Představa, že ji jednoho najdu na zemi mrtvou, mě děsila víc než to, že bude v domově důchodců. Věřím, že až si to sedne, ještě mi poděkuje.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
