Renáta (53): Mrtvého syna mi už nic nevrátí. Ale stejně jsem vděčná, že mi sen umožnil ještě jednou ho obejmout

Renáta (53): Mrtvého syna mi už nic nevrátí. Ale stejně jsem vděčná, že mi sen umožnil ještě jednou ho obejmout
Zdroj: Unsplash

Renáta ztratila syna v tom nejhorším možném okamžiku. Zrovna se pohádali, on odjel a zemřel při autonehodě. Renáta už osud změnit nedokáže, ale byla ráda za jedno poslední setkání...

Michaela Hájková
Michaela Hájková 29. 06. 2023 17:00

Bude to rok, co náš Aleš (25) tragicky zemřel v autě a já se stále trápím výčitkami. Před jeho odjezdem jsme se škaredě pohádali. Tolik jsem si přála změnit minulost, až jsem dostala příležitost alespoň v hodně živém snu.

Syn nám oznámil nepříjemnou novinu

Ten osudný víkend přijel Aleš na chalupu, aby nám řekl něco, co jsme nechtěli slyšet. Přerušil studium na vysoké škole a rozhodl se odjet za přítelkyní do Anglie. Dost jsme se kvůli tomu pohádali. Lituji toho, co jsem vyslovila.

Jestli se vykašleš na školu, nepočítej s tím, že budeš mít doma noclehárnu. Z Anglie se ani nevracej, jestli si na sebe nevyděláš!“ zuřila jsem a dodnes toho lituji. Aleš od nás potřeboval do začátků menší půjčku, ale já trvala na tom, že mu nic nedáme.

Odjížděl před setměním a já ho viděla naposledy. Ani jsem se po něm neohlédla, když prásknul dveřmi od auta. Přitom si ten moment stále vybavuji tak živě! Ani po roce si nemůžu odpustit svoje chování. Ráno jsme zjistili, že je Aleš po smrti, srazil se s náklaďákem.

Dostala jsem příležitost ještě jednou s ním mluvit

Skončila jsem na lécích, neboť jsem nemohla normálně fungovat. Uvažovala jsem o tom, že si sáhnu na život. Neustále jsem si přehrávala naši hádku a říkala si, že kdyby Aleš neodjel v amoku, jistě by řídil zodpovědněji a nic by se mu nestalo. Manžel mi opakoval, že v takových případech jde o vteřiny a výčitkami už nic nezmůžu. Měl pravdu, časem jsem otupěla, asi i díky lékům, a učila se žít dál, nebo spíš přežívat.

Jedna moje známá mi pak představila muže, který se prý dovede spojit se záhrobím. Nechtěla jsem vyvolávat ducha mého syna, z takové představy mi bylo spíš úzko. Chtěla jsem jen znát nějaké další možnosti. A jedné se mi dostalo. Ten muž mi řekl, že bych se mohla s Alešem spojit ve snu. Poradil mi, co mám pro to udělat. Jen se nesmím snažit změnit osud, nakonec by z toho byla děsivá noční můra.

Až syna uvidíte, pamatujte, že osud už změnit nejde,“ nabádal mě důrazně. Před spaním jsem splnila všechny doporučené kroky a intenzivně myslela na věty, které bych Alešovi ráda řekla. Po třech nocích se mi podařilo dostat se „zpátky v čase“.

Nechtěla jsem ho pustit na onen svět

Znovu jsem se ocitla v kuchyni u nás na chalupě, můj manžel seděl s Alešem u stolu. Byl to přesně ten moment, kdy nám oznámil svoje plány. Manžel bouchnul do stolu a já ho hned uklidnila. Nabídla jsem Alešovi, že mu rádi pomůžeme a podpoříme ho. Pak jsme téma uzavřeli, vypili si v klidu kávu, snědli bublaninu a já byla nejšťastnější v životě. Věděla jsem, že je to sen, ale byl neuvěřitelně živý...

Aleš se zvedl k odchodu, objala jsem ho tak pevně, až se tomu začal smát. Nechtěla jsem ho pustit. Vzpomněla jsem si na slova muže, který mi toto setkání poradil. Zašeptala jsem Alešovi do ucha to, co jsem si přála, aby věděl, než odjede. Bylo to neskutečné. Loučila jsem se s ním se slzami v očích. Jsem vděčná za to, že jsem ho mohla ještě jednou vidět. Od té doby spím klidněji. Aleš se nikdy nevrátí, ale hádka mezi námi jako kdyby byla napravena...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články