Rozárie (37): Sedmý rok manželství byl ten nejtěžší v mém životě. Snad tu krizi překonáme

Rozárie (37): Sedmý rok manželství byl ten nejtěžší v mém životě. Snad tu krizi překonáme
Zdroj: Unsplash

Rozárie si myslela, že svého manžela dobře zná. Jenže se pořádně vybarvil až sedm let po svatbě. Narodil se jim syn a manžela nezajímalo nic jiného než vlastní potřeby. Vyžadoval sex bez ohledu na to, jak se Rozárie cítí. A to ještě nebylo to nejhorší.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 22. 04. 2021 10:00

Říká se, že sedmý rok manželství bývá krizový. Ráda bych řekla, že to není pravda, ale bohužel, můj vztah je toho důkazem.

Vše se změnilo po narození syna

Miroslava jsem si brala proto, že uměl řešit problémy s čistou hlavou, byl to svědomitý a ohleduplný chlap. Netušila jsem, jak moc se lidé dokážou během několik málo let změnit. U nás ta největší změna nastala po narození syna Davida. Stalo se tak sedm let po svatbě. Do té doby byl náš vztah dle mého soudu téměř bezproblémový.

Možná jsem to dokonce byla právě já, kdo vyžadoval častější sex. Po porodu se ale ženské tělo i mysl změní. Křivka hormonů lítá nahoru a dolů. Trvá, než si všechno sedne. Mirek už během šestinedělí naznačoval, že mu milování chybí. Tehdy mu stačilo ukázat propouštěcí zprávu z porodnice. Tam jasně stálo, že během šestinedělí se sex nedoporučuje.

Jakmile toto období skončilo, začal tlačit na pilu. Zatímco já jsem uspávala plačícího syna, on už nervózně přešlapoval v ložnici a čekal na sex. Někdy dokonce strčil hlavu do dveří a řekl: „Tak co je? Nebudu na tebe čekat do půlnoci. Chci sex, tak si pohni.“ Přišlo mi to sprosté a sobecké. Měli jsme doma miminko, které nepatřilo k těm pohodovým, a on myslel jen na sebe.

Důvod se napít si vždy našel

Sex jsem před těhotenstvím měla ráda. Nyní je situace jiná. Stala se z něj otravná povinnost, kterou si už nedokážu ani užít. Musím jen plnit potřeby svého manžela. Nejhorší to bylo, když se mi nepodařilo syna uspat v rozumném čase. Přišla jsem k Mirkovi třeba až v deset večer. Další den se mnou kvůli tomu nemluvil.

On měl zcela zkreslené představy o tom, co znamená mít dítě. Žil v domnění, že syn usne na povel, že se mu to dítě vlastně podřídí. Neměl pochopení ani pro mě. Pro moji únavu, především tu psychickou. Začal být velmi často podrážděný a doma to za nic nestálo. Zůstala jsem na syna sama.

Někdy v tu dobu se manžel začal opíjet. Důvod si vždycky našel. Ať už nesvítící žárovka v kuchyni, nebo rozlité pití na stole. U Mirka to bylo vždycky tak, že když přebral, byl hádavý až zlý a především agresivní. Do toho všeho se u něj v práci začalo šířit, že budou propouštět. On dostal strach. Další důvod se opít. Bohužel, o práci skutečně přišel. Místo toho, aby hledal jinou, seděl doma a popíjel.

Nastoupil do léčebny

V té době jsme bydleli v malém bytě, který mi dali rodiče. Neplatili jsme tedy nájem, jen spotřebu energií. I tak to bylo někdy jen tak tak, abychom vyšli. Náš vztah se hnal do záhuby. Hádali jsme každý den. Jednou, když zakřičel velmi zle na syna, jsem řekla dost! „Rozvedeme se, tohle nemá cenu,“ vpálila jsem mu. Slíbil, že se srovná a přestane pít. Možná tak tři měsíce sekal latinu, než ho kumpáni z práce vtáhli do hospody.

Přišel tak zřízený, že jsem měla strach, že má otravu alkoholem. Ráno jsem mu sbalila kufry a vyhodila ho. Hodiny seděl před dveřmi a prosil o odpuštění. „Jedině, pokud se půjdeš léčit. Jinak se z toho nikdy nedostaneme,“ řekla jsem jasně. Odešel a dva měsíce se neozval. Pak mi zavolala jeho matka. „Mirek je na léčení. Počkej na něj, prosím,“ zapřísahala mě. Tak čekám. A doufám.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články