Simona (28): Našla jsem práci snů. Přítel mi řekl, že pokud do toho půjdu, přestanu ho přitahovat

Vždy jsem chtěla najít práci, která mě chytne za srdce. Inspirovala jsem se na sociálních sítích, kde se to poslední dobou hemží kouči a motivátory propagujícími heslo Dělejte to, co vás baví.

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (35): Jako myslivec jsem se v lesích nikdy nebál. To se jednoho večera změnilo

Došlo mi, po čem jsem vždy toužila

Nikde jsem však nevydržela, nebylo to stále ono. Měla jsem vystudovanou právnickou fakultu, střídala jsem tak zejména právní oddělení soukromých korporací. Přešla jsem i na finanční oddělení, později na marketing. A pořád nic. Měla jsem přítele Marka, se kterým jsme byli krátce, asi šest měsíců. Moji touhu najít se sice podporoval, ale zas až tolik ho to nezajímalo. Raději měl sex a teplou večeři. Nezáleží v jakém pořadí.

Probírala jsem to se svým koučem a ten mi poradil, ať si vzpomenu, co mě lákalo jako malou. A já měla kdysi takový malý, skoro by se dalo říct bezvýznamný sen. Být řidičkou kamionu. Lákalo mě poznávat nová místa, dávat si kávu z automatu a s ostatními si vysílačkou sdělovat, kdo jakého hlupáka potkal. Ten svět mě fascinoval. Došlo mi, že jsem si nikdy nepřipustila, že bych něco takového mohla dělat. Ale proč vlastně ne?

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (30): Těšila jsem se, až porodím holčičku. Kdybych jen tušila, jaké to bude mít následky...

Přestaneš mě jako ženská přitahovat, řekl mi přítel

Když jsem to však řekla Markovi, vyvalil na mě oči. "Zbláznila ses? Na to jsi přece nestudovala," reagoval vztekle. "Víš kolik lidí studuje obor, který pak vůbec nedělá?" opáčila jsem. "No jo, ale určitě si neudělají magistra, aby pak jezdili s kamionem. Co je to za nápady? Navíc jsi ženská!" pokračoval.

"No a co, že jsem ženská? To jako, že to nedám?" začala jsem se přít. "Myslím, že by sis měla najít lepší koníček. Třeba jógu. Znám tě na podpatkách, to tě teď uvidím v montérkách?" šil do mě. "A kdyby?" vyzvala jsem ho. "Taky se může stát, že mě jako ženská přestaneš přitahovat," vypadlo z něj.

"Vypadni," řekla jsem chladně. "Prosím tě. Klid." smál se. "Znovu. Vypadni," řekla jsem a cítila úlevu. Netoužila jsem nikomu ospravedlňovat to, co skutečně cítím a po čem toužím. A už vůbec jsem se nehodlala ohlížet na to, zda někoho přitahuju, protože pracuji v určitém oboru. O pár měsíců později, teď, vyplňuju přihlášku do autoškoly. Uvidím, jak se mi bude dařit. Třeba jednou za ten volant skutečně usednu, třeba to dám. Každý sen začínal u malého krůčku.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (31): Přítel požádal na firemní akci o společný pokoj s kolegyní. Důvod mi vyrazil dech

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.