Facebook
Instagram
Magda už si nevěděla rady, deset let nenarazila na pořádného chlapa, co by stál za to. Uchýlila se proto k bílé magii. Uprostřed tvorby kouzelného lektvaru se pan pravý objevil u jejích dveří.
Nevím, kam všichni chlapi v mém věku zmizeli. Nechtěla jsem čekat až na důchod, než na mě někdo zbude. Po pokusech na seznamce jsem vyzkoušela kouzla a čáry. Vyšlo to hned napoprvé. Než jsem dořekla zaklínadlo, bouchal mi na dveře.
Už jsem zkusila vše a chlap nikde
Jestli je někdo ohledně čekání na pana pravého vytrvalý, pak jsem to já. Od rozvodu s neschopným despotou uběhlo deset let. Nevěděla jsem, že bude tak těžké někoho blíž poznat. V mém věku byli všichni rozvedení svým způsobem poznamenaní předešlými neúspěšnými vztahy. Fajn chlap v nedohlednu, a tak jsem přečetla mnoho knížek, které radily, jak na to. Byla jsem dokonce i na jednom kurzu hledání lásky nebo hledání vnitřní ženy.
Nakonec jsem šla i k několika kartářkám, všechny mi slibovaly skvělého chlapa. Jenže roky ubíhaly, a on nikde. Byla jsem zoufalá. Přicházela jsem totiž o poslední roky relativního mládí, bylo mi vážně líto trávit je bez partnera. Sem tam jsem samozřejmě procházela nárazovými vztahy bez budoucnosti a jsem ráda, že bylo aspoň něco. Dostala jsem se do fáze, kdy už jsem neměla víru, že potkám muže podle svého gusta.
Možná právě proto jsem byla ochotná vyzkoušet cokoliv. Po roce stráveném na seznamce jsem se rozhodla naučit čarovat. Když nefungovalo přivolání partnera signály do vesmíru, budu tomu muset trochu pomoci bílou magií. Narazila jsem na dámu, která byla ochotná mi v tom pomoci. Nikomu jsem se tím nechlubila, rodina by si klepala na čelo. A já bych to asi částečně chápala. Brala jsem to však s humorem.
Rituál za úplňku přivolal souseda
Měla jsem všechny ingredience pro speciální lektvar. Ty jsem sbírala zhruba měsíc a dalo mi to zabrat. Některé z nich byly až kontroverzní. Kvůli dalším jsem pomalu riskovala život. Šplhala jsem v horách po útesech a dostala pár žihadel od divokých včel. Nakonec jsem ale přežila a za úplňku začala vařit speciální směs.
Nazpaměť jsem se naučila pár zaklínadel. Když jsem byla v nejlepším, zazvonil na mě soused. Rozčilená, že mi překazil čarování, jsem vyběhla na chodbu. „Necítíte takový divný puch? Já nevím, jestli hoří nebo někde uniká nějaký plyn,“ zeptal se mě zvědavě a já si uvědomila, že to bude ten můj lektvar.
„Máte pravdu, zavolám domovníkovi,“ odsekla jsem a zabouchla dveře. Bylo nutné urychlit seanci, než přijedou hasiči. Lektvar jsem s největším sebezapřením dopila, všechno odříkala a pak vstoupila do lázně při úplňku. Ta spočívala v napuštěném dětském bazénku. Doufala jsem, že mezitím odér z lektvaru zmizel.
Zjistila jsem, že soused je docela sympaťák
„Zjistila jste něco? Já už to pak necítil, ale bylo mi celou noc divně. Tak jsem doufal, že to není nějaká otrava, ale třeba jen vliv úplňku,“ vykládal a já ho chtěla zase co nejrychleji vypoklonkovat, ale pak jsem se zarazila. Nevypadal vůbec špatně, přistěhoval se nedávno a já jen věděla, že je svobodný.
„Taky mi bylo zvláštně. Domovník ale nic nezaregistroval, muselo to být něco tady na patře. Nebo něco mezi nebem a zemí?“ žertovala jsem a chvíli jsme si ještě povídali. Od té doby se přátelíme a vypadá to na „něco víc“. Kupodivu je můj soused obrovský sympaťák a rozumíme si. Kouzlo zabralo hodně rychle, dokonce jsem ho ještě ani nestihla dokončit. Stačilo zamořit dům čarovným lektvarem a nápadník na sebe nenechal dlouho čekat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
