Malá, ale krutá: Proměna Juany Bormann z misijní pracovnice v dozorkyni v koncentračním táboře Bergen-Belsen děsí dodnes

Bergen-Belsen
Zdroj: Wikimedia Commons, No 5 Army Film & Photographic Unit, Oakes, H (Sgt), Public domain

Po osvobození koncentračních táborů na konci druhé světové války se spojencům naskytl pohled na scény plné masových vražd, utrpení a lidské zkaženosti. Jedním z nejhorších míst byl Bergen-Belsen, který objevila britská armáda 15. dubna 1945.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 17. 09. 2023 16:00

V koncentračním táboře Bergen-Belsen se nacházelo 13 000 mrtvol a 60 000 hladovějících vězňů. Mezi nimi se snažilo skrýt několik stráží SS. Svou identitu chtěla skrýt také Juana nebo Johanna Bormann, která byla nechvalně známá pro svou brutalitu.

Raný život Juany Bormann

Juana Bormann se narodila v pruském Birkenfeldu 10. září 1893. V raném mládí byla hluboce věřící, a dokonce se věnovala misijní činnosti. Když ale v březnu 1938 vstoupila do SS, její ušlechtilé záměry byly tytam. Jakožto civilní zaměstnankyně začala pracovat v kuchyni jednoho z prvních koncentračních táborů v Lichtenbergu. O rok později byl tábor uzavřen a Johanna přemístěna do Ravensbrücku poblíž Berlína.

Tam se jí dostalo "povýšení". Z pomocné síly v kuchyni se stala dozorkyně. Konečně mohla naplno projevit svou dlouho potlačovanou a zvrácenou povahu. V roce 1943 byla však znovu přemístěna. Tentokrát do polské Osvětimi. Tam byla přidělena do části Birkenau, hlavního vyhlazovacího centra tábora. Tam se jí dostalo také několik přezdívek. "Lasička" a "žena se psy". Ty totiž velmi ráda využívala k týrání vězňů.

Bergen-Belsen

Navzdory své malé postavě se nikdy neštítila zacházet s vězni těmi nejhoršími, snad až barbarskými způsoby. Její poslední štací byl Bergen-Belsen, kde řádila pod vedením "bestie z Belsenu" Josefa Kramera. I tam měla s sebou své oblíbené psy, které vypouštěla na vězně, které také někdy brutálně mlátila nebo nutila do vyčerpávajících cvičení. Kdo to nevydržel, dostal znovu výprask.

Přiznala jen bití

Během soudního procesu po osvobození tábora dozorkyně zarputile trvala na tom, že se na vězních dopustila pouze bití, a to kvůli udržení pořádku. Odmítala, že by na někoho poslala psa, který měl dotyčnému prokousnout hrdlo.

Navzdory svým tvrzením byla 13. prosince 1945 odsouzena k trestu smrti oběšením. Exekuci vykonal slavný britský kat Albert Pierrepoint.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Johanna Bormann
Historydefined.com: Johanna Borman – The Life of the "The Weasel of Auschwitz"

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články