Vendula Pizingerová o peripetiích při zavařování: Máma se ošklivě opařila, připletla se jí do cesty kočka a spadla ze schodů

Vendula Pizingerová o peripetiích při zavařování: Máma se ošklivě opařila, připletla se jí do cesty kočka a spadla ze schodů
Zdroj: Lifee.cz/Daniel Sklenář
Máma na přechodu Vendula Pizingerová ve svém zeleném království. Tentokrát se rozepsala o peripetiích při zavařování.Syn Pepíček sklízí úrodu ze zahrady nejradši rovnou do pusy.Vendula Pizingerová moc ráda zavařuje, naučily ji to maminka a babička. Pepíček si zamiloval sbírání hub a raduje se z každého hříbku, který v lese najde.+ 9 fotek+ 10 fotek

Konec prázdnin a začátek podzimu se ve spoustě domácností nese ve znamení zavařování zemědělských přebytků. Krok s dobou se snaží držet také Vendula Pizingerová. Letos už stihla zpracovat okurky, těší se na jablka a v rubrice Máma na přechodu vzpomíná také na dětství, kdy se u nich doma zavařovalo pořád a všechno...

Vendula Pizingerová
Vendula Pizingerová 09. 09. 2022 09:00

Začíná období zavařování, neboť pozdní léto se nese ve znamení sklizně. Na srubu máme takový malý políčko, kde pěstujeme brambory, mrkev, cibuli, opodál jabloně. Moje babička vždycky dělala kompoty z jablek. Nakrájela je na osminky, přidala tam skořici a hřebíček a dávala nám ho jako dětem teplej s cukrem. To by dneska asi nikoho nepotěšilo. Mně to hrozně chutnalo. I kompot hruškovej a švestkovej.

Naši zavařovali furt a všechno

Na srubu máme i švestku a jak se říká Vem si svých pět švestek a vypadni“, tak tady ta naše má pět švestek a šest jich upadne. Je nějaká divná, nevydařenej strom. Ale jablka máme fantastický. Loni jich moc nebylo. Doufám, že to Josef nebude dělat jako předloni, kdy byl línej je trhat, tak je setřásl a jablka pak dlouho nevydržela.

Sklidili jsme hodně okurek, tak jsem něco málo zavařila. Nějak se mi nepodařilo dostat se do toho zavařovacího rytmu našich babiček a matek. Naši zavařovali furt a všechno. Co my jsme měli v Černošicích za zavařený poklady! Všechno muselo být vždycky předem připravený, lahvičky, víčka, který se za komunistů asi blbě sháněly. Pak zavařovací hlava na zamáčknutí víčka. Babička to vždycky otočila, aby to udělalo bublinku. Ráda jsem to s ní dělávala. No jo, jenže jak jsme bydleli u Berounky, když přišla povodeň, vzalo nám to všechny flašky ve sklepě. Tak se to přebralo a vyházelo. Potom, když naši umřeli, mi dům po rodičích zůstal. Asi šestkrát nás vykradli, pak nás vybydleli squatteři, ale zavařeniny zůstaly. A některým kouskům bylo určitě přes dvacet let.

Máma se jednou při zavařování strašně opařila

Takže je dobré zavařovat rozumně a já to tedy rozhodně nepřeháním. Do budoucna bych si na to chtěla najít víc času. Je to zábavný a všichni se k tomu dnes vracej. Je to hezký, když domem voní zavařování. Při zavařování jsme zažili různý peripetie, dokonce se jednou moje máme při zavařování strašně opařila. Používala takové ty dvacetilitrové prádelní hrnce, připletla se jí do cesty kočka a spadla ze schodů. Ale dopadlo to dobře. Na zavařování hrozně ráda vzpomínám a byla bych ráda, kdyby na to vzpomínaly i moje děti. Na to, jak člověk vede domácnost a vrací se zpátky ke kořenům.

Jediný, co jsem si z domu chtěla vzít, byla Sandtnerové Velká kuchařská kniha po babičce. Dopisovala si do ní ručně recepty. Nejen na zavařování, ale i na vánoční cukroví a různý dobroty. Ale když dům vykradli, kniha zmizela. Babička vystudovala rodinnou školu na Hluboký a všechno mě naučila, zavařovat i vařit. Proto mě hrozně mrzí, že jsem o tu kuchařku přišla. Kdybych ji našla někde v antikvariátu, tak bych si ji koupila. To je vlastně dobrej nápad, podívat se po ní, jestli ještě někde existuje.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Vendula Pizingerova (@vendulapizingerova)

Tchyně už zavařuje i Pepíčkovi těstovinky

Těším se na sklizeň a hlavně na jablka. Okurky už mám zavařený. Máma si zavařovala i jablka na štrúdl nahrubo nastrouhaný. Když potom v zimě pekla, tak se jí hodily. Moje tchyně začala taky zavařovat a už to upgradovala. Zavařila Pepíčkovi těstovinky, aby bylo jídlo, když společně cestujou. My v tom začínáme být asi dobrý. Taky jsme zavařovali doma houby. To mám moc ráda a jsem schopná sníst sama celou skleničku. Ten lák pak zesklovatěl a vždycky se pěkně táhnul. A právě začala houbová sezona, tak snad něco najdem.

Manžel čím je starší, tím víc směřuje k přírodě a začíná být velkej pěstitel. Jsem zvědavá, co mi všechno na srubu vypěstuje. Myslím, že by nás jednou bavilo i farmařit. Ale teď to ještě není možný, dokud jsme v produktivním věku. Vždyť Pepíček bude chodit za chvíli do školy, ono to všechno tak hrozně letí. Tak z nás možná jednou budou bio eko zemědělci a vůbec bych se tomu nebránila. Dobrejch přátel máte pár, se kterými se můžete vídat, tak proč nežít sami někde na farmě? Člověk nikdy neví. Přeju vám všem krásnej podzim a šťastné zavařování.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články