Facebook
Instagram
„Vánoce za námi, novej rok před námi. Jsem zvědavá, co nám přinese. Budu se snažit žít tak, jak jsem žila doposud, neplánuju žádnou změnu,“ píše Vendula Pizingerová ve svém sloupku Máma na přechodu. Na čem si prezidentka nadace Kapka naděje nejvíc pochutnala u štědrovečerní tabule a jak oslaví s manželem příchod nového roku?
Vánoce jsme zvládli perfektně. U nás doma to vypadalo, že se vylíhlo hejno dinosaurů. Hlavně T-rexů. Pepíček byl šťastnej a spokojenej.
Na Štědrý den jsme měli tři bramborový saláty a dvě polívky
U štědrovečerního stolu nás bylo opravdu deset. Měli jsme tři bramborový saláty. Nakonec jsem vyměkla a salát udělala taky. Podle Těhotnýho kuchaře, kterýho sleduju na Instagramu. Byl výbornej. Další salát přinesla babička Simona, která tam nedává cibuli. Její ségra Martina tam cibuli naopak dává a ten její salát byl perfektní. Jinak jsem vařila dvě polívky. Rybí jsem nakonec vzdala, protože nám dal pár porcí soused Gusta. Jednu jsem připravila klasickou s játrovýma knedlíčkama a druhou zeleninovou s chilli a masovýma knedlíčkama. To mám moc ráda, tu jsem si dala s chutí.
Taky jsem dělala topinky s třenou nivou a pečenou zeleninou. Chlebíčky přinesla tchynina ségra. A všichni na mě koukali, že to jsou topinky, že jsou moc tvrdý a že jim snad vypadnou zuby. To jsem podcenila, takže topinky nakonec sežrali psi.
Jinak jsme se o svátcích ani moc nepřejídali. Cukroví jsme měli málo, a dokonce ještě zbylo. Pepíček chce jenom linecký slepovaný od babičky, protože z toho doluje marmeládu. Ještě jsme nesnědli vánočku od Moniky Absolonový, protože tu jím u nás jenom já. A jak je v ní droždí, tak mě po ní občas pálí žáha. Ale miluju to, stejně jako na Velikonoce mazanec. Moje babička vždycky pekla úžasný. Chudinka, pak když měla sklerózu, pekla vánočky i v květnu. Ale to nevadilo, vánočka se hodí vždycky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zvěřinu vždycky nějak zbastlím, nevím proč
Dneska jsem jela na Černý Most něco nakoupit, a když jsem objížděla Ikeu, tak tam ležela sražená srna. Asi poprvý jsem volala policii, jestli s ní nemůžou něco udělat. Myslím, že nebyla až tak dobitá, že dostala jenom pusinku od auta a že ji tedy mohou odvézt do záchranný stanice. Můj Kuba chodí na zemědělku a na těchhle stanicích mívají praxe. Proto vím, že existujou. Jednou jsme se tam za ním byli podívat a zrovna tam přivezli osla a Pepíček se od té doby oslů bojí, protože tenhle hrozně nahlas hýkal. Potěšilo mě, že nejsem první, kdo volal, že lidem ještě záleží na tom, aby zvířata netrpěla. Policie už to měla hlášené.
I když teda na Vánoce jsme měli řízky z jelena, ze siky. Já je ale nejedla, klasicky. Jen jsem si kousla, chutná to podobně jako játra. Můj manžel vždycky zuří, když nejím zvěřinu. Myslím, že docela dobře vařím, ale asi ne zvěřinu. Vždycky to nějak zbastlím. Naložila jsem to do octa, do kořenové zeleniny, do koření, a pak to upekla. Zeleninu jsem rozmixovala, bez toho koření samozřejmě. Asi jsem tam možná měla dát smetanu, nevím. Ale tak chlapi to snědli.
Od Novýho roku budu muset hubnout
Na Silvestra ještě netuším, co budu vařit, ale chystáme se na srub. Vezmu radši čočku v plechovce, ta se vždycky hodí. I když nejsem pověrčivá a neplánuju předsevzetí do novýho roku, tak od ledna bych se chtěla uklidnit s jídlem a trošku víc šlápnout do pedálu s pohybem. Koupila jsem si hodinky, které počítají kalorie. Mám sice aplikaci v telefonu, ale ten nemám pořád u sebe a tím pádem mě to okrádá. A pak mi to píše, že jsem ještě nedosáhla tohohle a támhletoho a to mě znervózňuje. Jestli já tam nemám nastavenou tu kalorickou hodnotu moc vysokou. Takže, kdo se chcete hecnout se mnou, můžete. Já do toho půjdu s kamarádkou Luckou a ještě s Hankou. Ta je ale v lednu v Thajsku, tak naskočí až od února.
Do šestatřicítky se ještě narvu, ale jen tak tak
V březnu se chystáme do Afriky na safari, tak si musím nakoupit safari oblečky à la Vzpomínky na Afriku. Už jsem koukala na internet a našla jenom karnevalový obleky. Tak jedině jít za 800 korun za Pampaliniho. Ale vážně, představuju si takovej ten bežovej kostým s pláskem, se širokýma kalhotama a nesmí chybět klobouk. Klobouků mám dost, nebo si nějaký koupím v Tonaku. K tomu šátek a bílá nebo modrá košile, to vypadá moc hezky. Už jenom kvůli tomu mě ta cesta do Afriky těší. Ideálně, abych měla v tu dobu o číslo menší velikost. Tedy ne 38, ale 36. Jedna konfekční velikost to je nějakých 5 kilo a 5 centimetrů.
Do šestatřicítky se sice ještě narvu, ale když si sednu, tak by mi mohly prasknout kalhoty na zadku. Podobně jako když jsem si oblíkla oblíbený vánoční kostkovaný pyžamo. Vždycky mi bylo úplně tip ťop. Letos jsem se do něj sotva narvala a nenápadně si rozepla knoflíček mezi prsy. No strašný. Musela jsem si pod to vzít tílko. Takže moje norma je vánoční pyžamo.
A pak mám asi už šest let krásný džíny ze zvonama. Až mi někdy budou, tak už se určitě nebudou nosit. I když v těch zvonáčích a obecně v kalhotách, který mají vysoký pas, mám hrozně placatou prdel. Mám ji teda placatou i normálně, ale v těchhle kalhotách ji mám nejplacatější na celým světě.
Do nového roku hlavně to zdraví!
Těším se na Silvestra na vesnici. Určitě zajdem do místní hospody mezi lidi a za sousedem Jardou, kterej hrozně rád vaří a peče. Oba máme narozeniny v únoru, tak nás napadlo, že uděláme v únoru zabijačku, což už mi zase moc nesedí do tý diety. Ale jeden den se přerušit může, že jo.
Tak vám všem přeju hezkej novej rok. Čím je člověk starší, tím upřímněji přeje to zdraví. Takže abychom se ve zdraví dočkali toho, co si přejem, protože když si něco hodně přejem, tak se nám to určitě splní.
Krásnej novej rok!
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
