Agáta Hanychová (39) a Miroslav Dopita (43) byli hosty moderátorky Miluše Bittnerové v talkshow Na kafeečko. Promluvili o aktuálním stavu jejich domácnosti, ale také o začátcích vztahu, který začal už na základní škole a největší propad zažil, když se nedlouho po narození syna Kryšpína (12) rozešli. Jak Mirek vnímal odloučení nebo Agátiny nové partnery, a jak ho děti po letech přijaly do rodiny? A proč jejich nedávná svatba nejvíce ovlivnila právě společného syna Kryšpína?
Agáta Hanychová si v utajení brala Mirka Dopitu, bývalého hráče amerického fotbalu, na konci letošního roku. Svatbě předcházely zásnuby zrušené před lety, kdy se vztah dvojice rozpadl záhy potom, co na svět přišel jejich syn Kryšpín (12). Druhé narozeniny už s ním Agáta slavila sama, zatímco Mirek se rozhodl svěřit jí syna do péče a na pět let zmizel do zahraničí.
Mezitím přivedla Agáta na svět dceru Miu (6), která vzešla z manželství s hercem Jakubem Prachařem, a také dceru Rózu (1) ze vztahu s podnikatelem Jaromírem Soukupem. Teď se kruh uzavřel a dvojice, Agáta s Mirkem, je opět spolu - a tentokrát to vypadá, že bulvárem vláčenou dvojici konečně čeká pohádkový a spokojený život. "Všichni jsme se srovnali a je klid," smějí se v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou.
Agáta Hanychová a Mirek Dopita jako zamilovaní jako puberťáci
Mirku, tebe známe velmi málo. Agáta má na Instagramu své holčičky, ale tebe na sociálních sítích nevidíme.
Mirek: Rád bych na začátek řekl, že nejsem žádný influencer. Jsem manžel známé osobnosti, to je moje pozice, ve které chci zůstat. Do její práce se nebudu tlačit.
Ale na videích tě občas vídáme.
Mirek: To je bohužel povinnost.
Agáta: Když mám živák, ty se tam zjevíš a chceš mi jíst jídlo, které jsem pro své holčičky ještě neuvařila...
Mirek: Prostě tam žiju, jsem tam s nimi. Musím se tam ukázat. Ale že bych po tom toužil, to ne.
Všimla jsem si, že Mirek je schválený manžel. Holčičky ho schvalují.
Agáta: Zatím. Zatím mi neprovedl nic hrozného, jinak by ho holčičky zničily.
Bojíš se jich?
Mirek: Ne. Já to tak moc nesleduju.
Agáta: Ale víš, že kdybys něco provedl, jsou schopné ti udělat cokoliv.
Mirek: Jsou schopné mi vyškrábat oči.
Dnes jsi měl hezký nápad s klecí a PMS.
Agáta: Ano. Já jsem totiž dnes po ránu prý byla trošičku podrážděná – což mi tak nepřišlo. Manžel mi řekl, že se asi blíží mé dny a že má skvělý nápad. Vyrobil by klec, do které by mě zavřel. Nelenila jsem, okamžitě jsem to oznámila svým holčičkám a ty jsou tak chytré, že si doma podobnou klec pro sebe přejí. Já už ji vlastně chci taky. V té kleci bychom byly zavřené, měly bychom tam Netflix, jídlo, nikdo by na nás nemohl a my bychom nikoho neobtěžovaly. Ideální! Jen jsi nedomyslel, že bys měl na starost děti, nákupy, vaření, a já bych se na to z klece velmi ráda koukala.
Dopitová klícka, nech si to patentovat.
Mirek: To by bylo skvělé. Že se její dny blíží, to už je znát jen na tom, že Agáta mění z minuty na minutu program. Něco řekne, za minutu je to jinak, a zase se vrací k tomu, co řekla předtím. A já už vím, že je to tady.
Hodně mužů nechápe, že má doma více žen najednou, které se mění vlivem hormonů. Mirek to má zmáknuté.
Agáta: On se s tím tak smířil.
Mirek: Musíš být velkorysý.
Jakou Agátu máš nejraději?
Mirek: Takovou, jakou ji neznáte. Ta tady je, ale vy ji nevidíte. Vidíte to, co vytvořila za svoji životní kariéru, a tak ji všichni berete. Jinak je to úplně jiný člověk.
Agáta se do Mirka zamilovala na základce
Znáte se opravdu dlouho. Jak je to doopravdy s vaším seznámením? Znáte se od základky? Slyšela jsem už tolik verzí!
Mirek: Já taky, dokonce už jsem některým uvěřil. Sám nevím, co je pravda, protože někdy se to tak často opakuje, až si říkám, jestli to tak opravdu nebylo. Všechno to bylo úplně jinak.
Agáta: Tak odkud se známe?
Mirek: Známe se ze základní školy.
Chodil jsi o pár ročníků výš.
Mirek: O tři.
Tenkrát jsi si Mirka všimla, Agáto?
Agáta: Všimla jsem si ho, ale v té době mi přišel o hodně starší, než jsem byla já. Koukala jsem se na něj jako všechny holky z naší třídy, ale byl to nedostupný cíl. Tři roky udělá na základce hrozně moc. A ne, nebyly to tři roky, byly to čtyři! O tři roky výš totiž chodil ten kluk, na kterého jsem si troufla. Na tebe ne. Ale samozřejmě, že jsem ho zaznamenala, protože měl úsměv, který má dodnes, a ten na chodbách zářil. Myslím, že holky o něm věděly snad od druhé třídy, ale byla to nedostižná ikona.
Mirku, ty sis Agáty všimnul?
Mirek: Úplně ne, byla moc mladá. Koukali jsme se po osmačkách a deváťačkách. Ale když někde zašustilo křoví a vykoukly dvě hlavy, tak jsi to asi byla ty.
Agáta: Ne. Zase se uklidníme.
Kdy se to zlomilo a řekli jste si, že se navzájem líbíte?
Agáta: Potkali jsme se v baru a z toho to vyplynulo.
Kolik vám bylo let?
Agáta: Mě bylo 23 let. Celou dobu jsme se neviděli. Možná jsme se potkali na sedmičce v hiphoperských klubech, ale měla jsem jinou partu, než měl Míra. Potom jsme se potkali, když mě bylo 23 a jemu 27.
To už jsi byl dospělý chlap.
Agáta: Taky už měl dítě!
Kolik těch dětí máš?
Mirek: Čtyři. Z toho dvě vlastní, dva kluky. Jeden je Kryšpín, druhý můj jmenovec Miroslav.
Toho Mirka jsi měl v kolika letech?
Mirek: Bylo mi 24 let, byl jsem strašně mladý. Dítě si udělalo dítě, nebylo to úplně stoprocentní.
A potom přišla Agáta. Ještě nebyly sociální sítě, ale bulvár jste plnili hezky. No a najednou ten vztah skončil. Bylo to mladickou nerozvážností?
Mirek: Dá se to říct i tak. Nezkušenost ve vztazích obecně. Za mě jsem byl moc mladý, Agáta asi taky. Oba jsme měli v životě ještě jiné priority, než máme teď.
Agáta: Bylo to zbytečně moc brzy. Myslím, že když si chce někdo pořizovat dítě v 23 nebo 25 letech, tak je to moc brzy. Člověk by měl počkat. Kdo to zvládne, tak mu gratuluji, ale za mě je to hrozně brzy.
Vzpomínám si, že jsi byla uvědomělá matka, která chtěla mít dítě brzy, aby jich mohla mít hodně.
Agáta: To ano, ale v podstatě jsem k tomu nepotřebovala toho partnera.
To je super, že se trefil zrovna ten Mirek!
Agáta: Teď jsme se k sobě vrátili a je to o dost lepší. Bylo to celé hrozně brzy.
Agáta s Mirkem šli od sebe, Kryšpín zůstal s mámou
Jak člověk nese rozchod, když je tam malý chlapeček. Musí to být příšerně těžké. Udělat rozhodnutí a jít od sebe.
Mirek: Já jsem nad tím přemýšlel a my jsme si vlastně nic zlého neřekli. Nevzpomínám si na žádná zla a nepřátelství.
Agáta: Otcové dělají obrovské války, ubližují jak matce, tak dítěti. Mirek to udělal jinak a moc hezky – to jsi ještě nikde neřekl. On prostě odjel a Kryšpína mi svěřil do péče. Řekl mi, že to udělal právě proto, aby Kryšpín nemusel tohle všechno zažívat. Věděl, že mám nového partnera. Samozřejmě, že se bojovalo o dítě, protože dítě to neneslo dobře. Kryšpín byl malý, když si ho Mirek půjčoval na víkendy. Mirek odjel a nechal mě, abych si utvořila novou rodinu s novým partnerem. A myslím, že to bylo velkorysé. Spousta chlapů to nepřenese, protože mají radši své ego než komfort dítěte. Byli jsme mladí, ale umožnil jsi mi znovu si udělat rodinu s někým jiným – a nechal jsi nás v klidu.
Mirek: To je přesně řečené. Chlap si musí uvědomit reálnou skutečnost, která nastane, a která nastala. Nežít celé roky v nadějích na obnovu, ale spíš se zaměřit na to, jak jít dál a jak posunout sám sebe. Co udělat pro to, aby se vztahy zlepšily. Ale rozhodně se nesnažit ovlivňovat život, který už přestal být můj. Bylo tam samozřejmě dítě, to je druhá věc, ale partnerský vztah v tu chvíli skončil. Je to celé o uvědomění a chlap to musí přijmout. Pokud tohle nepřijmeš, budeš se v tom patlat celý život.
Je to o nějakém odložení svého ega.
Mirek: Spíše je to otázka soudnosti a reálný pohled na věc. Zrušit sebestřednost. Dávat si otázky proč, to je úplně zbytečné. Ta situace nastala a je potřeba ji přijmout.
Potom jsou ale Vánoce nebo narozeniny, kdy člověk na dítě myslí mnohem intenzivněji, ne?
Agáta: Já nevím, já s ním byla.
Mirek: V tomhle je to samozřejmě strašně těžké. Lhal bych, že ne. Ale musí to mít nějakou mez a přijmout to, jak to je.
Udělal bys teď něco jinak? Častěji kontaktoval Kryšpína, nebo naopak méně?
Mirek: Asi bych byl kratší dobu v Asii.
Mirek byl u nás pořád jako doma, říká Agáta
Komunikovali jste spolu, když jste byli od sebe?
Agáta: Tak nějak. Ze začátku moc ne.
A později přes Kryšpína?
Agáta: Přes Kryšpína ne. Byla jsem v tomto velmi velkorysá a když se Mirek vrátil, neptala jsem se, proč tady pět let nebyl a proč nás pět let nekontaktoval. Když jsi se vrátil, tak jsem tě snad i vyzvedla na letišti a odvezla za Kryšpínem do školky.
Mirek: To je pravda.
Agáta: To je zase druhý extrém. Řekla jsem si: „Oukej, on si potřeboval nějak vyřešit svůj život, asi se znovu najít. Buď se teď zachovám jako totální kráva a začnu kopat, protože Kryšpína mám ve své péči já – Mirek se nedostavil ani k soudu, takže jsem ho dostala já – a prostě mu ho neukážu, protože nemusím. Ale já jsem si řekla, že je to jeho táta. Proto od prvního okamžiku, co byl v Česku, jsem mu pomáhala budovat vztah se synem. Kryšpínovi jsem celou dobu vysvětlovala, že Kuba (Prachař, pozn. red.) není jeho táta, a že má tátu. Takže tohle byla zase velkorysost z mé strany.
A když se zeptal, proč tu táta není?
Agáta: Řekla jsem mu, že táta pracuje na Bali. Táta se potřeboval srovnat, aby přijel. Teď přijel a Kryšpínovi to vrací.
Takže jsi to celé srovnal.
Agáta: Až jsem se srovnala i já.
Mirek: Všichni jsme se srovnali a je klid.
Kryšpín nakonec odvedl Agátu k oltáři
Jestli mě něco dojalo, tak to byl Kryšpín ve svatební den.
Mirek: To dojalo všechny.
Agáta: Já už pláču.
Mirek: Já taky.
Jaké to je, když plníte asi největší sen, který ten chlapeček má?
Agáta: Bylo to smutné pro Miu, protože Mia se ptala, jestli bych si za hoďku nemohla vzít ještě Kubu. Róza se k tomu naštěstí nevyjádřila. Když se Míra vrátil do republiky, tak byl vlastně neustále u nás doma. Mia ho znala, protože byl u nás na narozeniny, na Vánoce, chodil k nám i se svou bývalou ženou. Vztah s ním jsem udržovala opravdu velmi intenzivní. Když třeba Kryšpa zlobil, volala jsem Mírovi, aby to přišel vyřešit.
Proto myslím, že naše svatba nikoho nepřekvapila a nejvíc dojemné to nakonec asi bylo pro mě. Kryšpín mě vedl k oltáři, protože jsem řekla, že nechci, aby mě tam vedl táta, protože si myslím, že když mě syn předává svému otci, měl by to být on. Ale myslím, že on sám to hluboce neřešil. Že by si říkal: „Jupí, mám doma tátu!“ On vlastně nebyl úplně rád, protože to je první chlap, kterého musí poslouchat a nemůže ho vyštípat – je to jeho táta. Jestli to někdo těžce nese, tak je to Kryšpín, který musí mít respekt.
Mirek: Je pravda, že on byl dominantní a věci se točily kolem něj.
Agáta: Pomáhal mi také s rozhodováním, což není správné.
Mirek: Když jsem tam já, tak musí poslouchat – a také mámu. Já dost bazíruju na tom, aby poslouchal i Agátu. Předtím už měl móresy, že jsou vlastně parťáci.
Agáta: Měl takovou free výchovu, stejně jako všechny děti.
Mirek: Teď je to super, strašně se to zlepšilo. Chtěl jsem, aby měl úctu k mámě, aby poslouchal a aby doma nepřevládaly jeho názory. Pořád je to máma, jejíž názor musí platit a je konečný. Chvilku to trvalo, ale teď je super.
Agáta: Ale nebylo to ze začátku lehké. Kryšpín byl opravdu nejméně rád.
Mirek: Vzalo mu to dominantní pozici. Ale teď je zase rád z mnoha jiných důvodů.
Mirku, teď máš přiženěné dvě další děti. Jaké to pro tebe je?
Mirek: Pro mě je to super. Je to jednoduché.
Agáta: Řekla bych, že Míra má stejný mateřský cit jako mají ženy. Děti ho mají rády a bylo to úplně automatické, protože Míra u nás pořád byl. Nebylo to tak, že by přišel cizí strejda. Berou ho jako tátu jejich bráchy, takže to není cizí člověk. Róza třeba raději usíná s Mírou, než se mnou. Míra mi hodně pomáhá, protože mám hodně práce, takže než aby děti byly s chůvou, tak jsou Mírou, pokud má volno. Jejich vztah je úplně jiný, než macechy běžně mají.
Mirek: Beru je všechny stejně, jsou to děti v jedné domácnosti. Neupřednostňuji Kryšpína, protože je můj – to vůbec. Naopak, na Kryšpína jsem občas zbytečně tvrdší.
Agáta: No to nevím. Oni tam mají maminku, která je všechny zachrání.
Mirek: To už je taky zakázané, schovávat se za mámu.
Agáta: Občas, když Míra odjede, tak my si vzpomeneme na naši starou rodinu – tak tomu říkáme. Lehneme si na gauč, jíme chipsy, rozhazujeme bonbóny a máme tam tu pohodičku.
O čem dalším promluvili Agáta Hanychová a Miroslav Dopita:
- O dvojích zásnubách
- Kdo z nich chce druhé společné dítě
- Jak se vyvíjel jejich vztah
- Kdo u nich vaří
- Jaká je podle nich definice nevěry
- Rada, proč znovu vstoupit do stejné řeky
- Kdo víc žárlí