Marika (35): Chtěla jsem partnerovi pomoct z finanční tísně. Doporučení k mému tátovi do firmy však odstartovalo nečekanou krizi

Příběhy o lásce: Chtěla jsem partnerovi pomoct z finanční tísně. Doporučení k mému tátovi do firmy však odstartovalo nečekanou krizi
Zdroj: Gemini 3.1 Flash Image Preview

Když přítel Kuba nečekaně ztratil práci, Marika měla pocit, že našla dokonalé řešení. Její otec mu totiž obratem nabídl místo v rodinné firmě. Co na začátku vypadalo jako ideální krok k upevnění rodinných pout, se však rychle proměnilo v noční můru.

Alena Stárková
Alena Stárková 26. 06. 2026 11:30

Před půl rokem jsem si našla skvělého přítele, se kterým jsem si myslela, že strávím celý život. Nyní již spolu nejsme a důvod, proč tomu tak je, by mě nikdy nenapadl.

Měla jsem skvělého partnera

Můj nyní již expřítel Kuba mi do života přišel úplně náhodou, když jsem se zasekla pod těžkou váhou ve fitku a on mi pomohl se dostat ven. Dali jsme se tak do řeči a protože mezi námi přeskočila jiskra, vyšli jsme si spolu na rande. Nakonec jsme spolu dokonce začali chodit.

Kuba byl ten nejhodnější muž, se kterým jsem kdy byla. Velmi jsme si rozuměli a skvěle se doplňovali, cítila jsem se s ním naprosto skvěle a ani na moment o něm nepochybovala. Skoro jsme se nehádali, všechno jsme dokázali snadno vyřešit a v našem vztahu nebyl skoro žádný problém. Zamilovala si ho i moje rodina, často jsme chodili k našim na oběd nebo jim venčit psa. Můj výběr partnera mi oba rodiče schvalovali. Když tak jednoho dne Kuba nečekaně přišel o práci, protože firma, kde pracoval, zkrachovala, neváhal můj táta ani minutu a nabídl mu práci v naší rodinné firmě.

Netušila jsem, co to způsobí

Přišlo mi to naprosto skvělé. Líbila se mi vidina toho, že bude mít Kuba stabilní a dobrou práci a že bude pracovat v rodinném podniku, což ho ještě víc integruje do mojí rodiny. Také jsem svého tátu považovala za pohodového člověka a říkala jsem si, že vytvoří mému partnerovi příjemné pracovní prostředí. Hodně jsem tedy na Kubu naléhala, aby nabídku přijal. Kdybych věděla, co to způsobí, rozhodně bych se tolik neangažovala.

Prvních pár týdnů proběhlo v pořádku., Kuba se v práci zaučoval a zvykal si. Pracoval přímo pod mým tátou, ten byl jeho přímý nadřízený, seděli spolu v kanceláři a prakticky všechno dělali spolu. Čekala jsem, že bude Kuba chodit domů spokojený a rozradostněný, to se ale nestalo. Chodil unavený, moc práci nechtěl rozebírat a bavit se o ní. Postupně se to začalo zhoršovat.

Neustále si na novou pozici stěžoval

„Tvůj táta mě nechá pracovat přesčasy, aby sám mohl odejít dřív,“ stěžoval si, když jednoho večera přišel domů dlouho po konci pracovní doby.

„Je to starší pán, asi si chce odpočinout a věří, že ty to zvládneš,“ snažila jsem se ho nějak uklidnit. Má slova ho ale moc nezajímala. Naopak byl podrážděný ještě víc. O pár dní později si stěžoval na to, že je na něj můj táta hrubý.

„Pořád má nějaké připomínky, neuzná, že něco dělám dobře… pořád mě jen peskuje,“ vložil si nešťastně hlavu do dlaní, „cítím se úplně vyhořele…“

„Nemůžeš to tak brát, prostě tě učí a chce, abys svou práci dělal dobře,“ snažila jsem se situaci nějak vysvětlit a pohladila ho po zádech, „je prostě perfekcionista…“

Řekl, že je můj táta hrozný člověk

„A taky je to pěkně zlý člověk,“ odstrčil mou ruku prudce a naštvaně odešel. Doufala jsem, že se situace zlepší, ale bylo tomu přesně naopak. Chodil s dalšími a dalšími problémy, neustále si na mého tátu stěžoval, jak ho nutí být v práci dlouho, dělat ty nejhorší věci, jak se hádají. Byl pořád ve stresu, dokonce kvůli tomu zhubl a náš vztah se značně zhoršil. Já nevěděla, co mám dělat, jestli se mám zastávat svého táty, nebo svého přítele. Nevěřila jsem, že je můj táta takový buran a chová se k mému příteli tak zle, na druhou stranu opravdu vypadal, že se trápí… Pak jsem se ale přesvědčila, jak doopravdy vážné to je.

„Mariko, už to takhle dál nezvládnu… dal jsem výpověď u tvého táty a chci se rozejít,“ vybalil na mě jednoho dne naprosto z ničeho nic. Byla jsem úplně vyvedená z míry, nechápala jsem, co to do něj vjelo.

„Dobře, chápu, že chceš skončit u táty, ale proč se budeme rozcházet?“ zeptala jsem se ho nechápavě, „já s tím, že ti to ve firmě nevyhovuje, přeci nemám nic společného.“

Prý se mnou už nechce mít nic společného

„Ale máš… jsi dcera toho nejhoršího nadřízeného, co jsem kdy měl. A já už s vaší firmou, tvým tátou a ani tebou nechci mít nic společného,“ odpověděl mi rázně a já jsem věděla, že nezbývá prostor pro diskuzi. A tak jsem ze dne na den, kvůli rodinné firmě, přišla o partnera snů.

Plánovala jsem svatbu, jak se vezmeme, jak spolu budeme mít rodinu… zatímco můj přítel plánoval rozchod. Dodnes nevím, jestli to je moje vina, nebo není… Možná jsem měla víc dát na jeho problémy a zkusit se za něj u táty přimluvit. Těžko se ale vystupuje proti vlastní rodině, i když je to ve prospěch přítele.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články