Marta (26): Chlupaté podpaží mi překazilo nejen vztah, ale nedávno i pracovní nabídku

Příběhy o životě: Chlupaté podpaží mi překazilo nejen vztah, ale nedávno i pracovní nabídku
Zdroj: Freepik

Marta se od puberty potýká s extrémně zarostlým podpažím. Kvůli němu se nejen stala terčem šikany na škole, ale také jí zkrachoval vztah. Nic z toho ale sympatickou brunetku tolik nerozhodilo, jako nedávná zkušenost z pracovního pohovoru. 

Michaela Karásková
Michaela Karásková 29. 11. 2023 10:00

Narážkami na svůj vzhled jsem trpěla už v dospívání. Komické mému okolí přišlo nejen srostlé obočí, poděděné z matčiny strany, ale i něco docela jiného. Toho, kdo by čekal extrémně zarostlé nohy, možná zklamu, protože tam mi paradoxně příliš chloupků nikdy nenarostlo. Přesto místo, kde se na mně příroda vyřádila, stojí za to.

V pubertě mi hrozivě zarostlo podpaží

„Mamut srstnatý“. Takovou přezdívkou mě titulovali spolužáci. Mívala jsem silné srostlé obočí a dlouhé husté vlasy, které mi některé holky záviděly. Zatímco vlasy jsou dodnes mou předností, obočí chtělo změnu. Dlouho trvalo, než se mi podařilo přemluvit rodiče, abych si ho směla vytrhávat, protože na drahé kosmetické zásahy nebyly peníze. A když už jsem konečně měla pocit, že je vše v pořádku, přišla puberta a s ní nová pohroma. V podpaží mi začaly růst chloupky a to takové, za jaké by se nemusela stydět leckterá dospělá žena.

Ne, že bych si holky ve třídě prohlížela, ale u žádné jsem nic podobného neviděla. Většina z nich se holila a bez potíží mohla v tílkách předvádět jemná podpaží. Jenže v mém případě nepomáhala ani žiletka. Stopy po silném ochlupení byly patrné. V patnácti se mi navíc porost rozlezl nejen po horní části vnitřních paží, ale i směrem k prsům.

Vypadalo to šíleně. Chvíli jsem bojovala vším, čím šlo, a nakonec sáhla po nejjednodušším řešení, kterým bylo nošení dlouhých rukávů. O koupání v plavkách jsem si mohla nechat zdát, stejně jako o hezčích večerních šatech do tanečních.

Přítel mi řekl, že na tohle nemá žaludek

Kvůli zmíněnému „problému“ jsem se nehrnula ani do vztahů. Pořád se mi hlavou honila otázka, co bude, až mě nějaký kluk uvidí svlečenou. Postavu mám pěknou, jenže ty tmavé „odrosty“, které nabíhají už pár hodin po oholení, jsou příšerné.

Navíc s takto neupraveným podpažím vypadám spíš jako nějaká „tetka“ z minulého století než mladá holka. Dlouho tudíž trvalo, než jsem si Jakuba, známost z vysoké, pustila k tělu. Doufala jsem, že když ho na věc připravím, pochopí. Pochopil, ale nevydržel. S vysvětlením, že ho vzrušují jemná ženská těla, nikoliv podpaží vzhledu dikobraza, mi dal elegantní kopačky.

Začala jsem šetřit na laserovou depilaci

Protože vím, že mezi lidmi existují skutečné problémy, nemoci a trápení, proti kterým je můj porost banalitou, rozhodla jsem se alespoň po dobu, co budu šetřit peníze na laserovou depilaci, chloupky nechat růst.

Z mého šatníku sice i nadále mizela tílka a oblečení s kratšími rukávy, ale peníze ušetřené za žiletky a další holicí potřeby nebyly marné. „Jen tak dál,“ povzbuzovala jsem se a po promoci hledala nějaké pracovní místo s pocitem, že hned, jak vydělám, potíže skončí a já budu moci začít nový život.

Pracovní pohovor mě připravil o zbytky sebevědomí

Na pohovor ke kancelářské práci jsem si vzala klasický kostýmek se sukní. Protože bylo zrovna léto a s rukávem pod sakem bych se upekla, slevila jsem ze zásad a oblékla si nenápadné bílé tílko. Nalíčila se, dokonce zašla ke kadeřnici, a když jsem studovala vlastní odraz v zrcadle, náhle mi nepřišlo zlé ani to, že nemám podpaží bez chloupků. Možná příchod sebevědomí, možná sebereflexe, ale najednou jsem cítila úlevu. První krok pro úspěšné zdolání druhého kola přijímacího řízení byl zahájen.

Komise řešila nejprve mé jazykové dovednosti. Vše „ok“ do doby, než se mi při gestikulaci podařilo vylít si sklenku vody na šaty. V tu chvíli všichni přítomní našpicovali smysly v napjatém očekávání, jak zareaguji. Zanadávám? Budu vulgární a spadne mi tím maska? Zajímalo je to.

V klidu jsem tedy sundala sako, sebrala skleničku a pokračovala, jen se snažila nerozmachovat tolik rukama. Vše působilo dobře. Ovšem když jsem pak zamířila na dámské toalety a za dveřmi jedné místnosti omylem zaslechla, jak jedna paní se smíchem povídá, že „ono neupravené děvče na příliš pečlivého pracanta nevypadá“, polil mě studený pot.

Možná šlo o někoho jiného a já si tu větu pouze špatně vyložila. Ale práci tenkrát skutečně získala jiná, lépe vypadající uchazečka. Bylo mi bídně. Bídně z představy, že i dnes mohou existovat lidé, kteří dají na předsudky o vzhledu a nedovednou ohodnotit člověka jako celek a individualitu.


Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články