Facebook
Instagram
Paní Martina svému manželovi důvěřovala, byla si jistá, že jejich vztah stojí na pevných a trvalých základech. Mají spolu dvě děti, krásný dům a prosperující firmu. Dlouhá léta si myslela, že je šťastná. Pak náhodou zjistila, že její manžel má ještě jednu rodinu.
Nedávno jsme s Tomášem (45) oslavili 20. výročí svatby. Bylo to fantastické. Uspořádali jsme večírek pro naše blízké přátele. A protože bylo pěkné počasí, konal se na zahradě. Nechyběly květiny a nádherné dárky, úžasný dort, momenty plné emocí, úsměvů a přání. V duchu jsem viděla, jak budeme slavit další kulaté výročí.
Ani v těch nejdivočejších představách mě nenapadlo, že brzy podám žádost o rozvod a veškerá má láska k Tomášovi se promění v prach. Nikdy mu neodpustím. A bojím se, že se z té bolesti už nevzpamatuju.
Byla to láska na první pohled
Potkali jsme se v posledním ročníku univerzity, byli jsme na stejné škole, ale studovali různé obory. Osud však chtěl, abychom téměř současně začali stáže ve stejné firmě. Okamžitě jsme si padli do oka a rychle jsme spolu začali chodit. Po prvním rande jsem neměla žádné pochybnosti, že to je muž, se kterým chci zestárnout. Tomáš opětoval mé city a do roka od seznámení jsme se vzali.
Odjakživa měl talent na podnikání a stáž ho inspirovala k založení vlastní firmy. Pro mě bylo naprosto přirozené ho v těchto snahách podporovat. Zejména proto, že se brzy začaly objevovat výsledky. Ještě před tím, než jsme se vzali, jsme hodně mluvili o naší budoucnosti a o rozdělení povinností. V této věci jsme se shodli. On se postará o finanční stránku, já budu plnohodnotnou hospodyní.
Nicméně jsem nechtěla úplně vypadnout z oběhu, takže jsem se rozhodla absolvovat účetnické kurzy, což se jistě hodí pro vedení firmy. Tomáš mou volbu podpořil a povzbuzoval mě, abych vytrvala.
Obětovala jsem se pro rodinu
Když začali na svět přicházet naši synové, měla jsem plné ruce práce. Věděla jsem, že se na Tomáše mohu spolehnout, i když měl také spoustu starostí. Byly lepší a horší časy, ale i z nejkrizovějších situací jsme vycházeli nepoškození. Tomáš se osvědčil jako dobrý manžel a otec.
Nebyli jsme sice dokonalý pár, přestože spousta lidí v našem okolí to tak vnímala. Také jsme neměli vyloženě špatné dny, protože jakékoli nedorozumění jsme si hned vyjasnili. Myslela jsem si, že tento stav bude trvat navždy, ale po dvaceti letech se můj život nečekaně obrátil vzhůru nohama. Nic v Tomášově chování totiž nenaznačovalo, že skrývá tajemství, které povede k rozpadu našeho vztahu.
Můj manžel má tajemství
"Co je tohle?" zamumlala jsem, prohlížejíc si obsah obálky, kterou jsem viděla poprvé. Obsahovala faktury a výpisy z banky. Bylo na nich jméno, které vůbec neznám. Potřebovala jsem upravit dokumentaci firmy. Kdyby finanční úřad přišel na kontrolu a viděl, jaký chaos máme v papírech, asi by nám napařil vysokou pokutu.
Zdálo se, že některé z těch dokladů mi unikly. Byla jsem si naprosto jistá, že ty, které právě držím v rukou, jsem nezaúčtovala. Považovala jsem za nejlepší zeptat se Tomáše. "To nic není," mávl rukou. "Nemusíš se tím zabývat."
"Toto jsem ale nezadala do knihy," odpověděla jsem překvapeně. "Miláčku, opravdu si tím hlavu nezatěžuj," políbil mě na tvář. "Musím utíkat na schůzku."
Tajemná obálka mě ale lákala. Mluvit o tom s Tomášem nemělo smysl. Znala jsem ho dost dobře na to, abych věděla, že mi neřekne nic jiného, než co jsem už slyšela. Tak jsem začala prohrabávat dokumenty firmy a podívala se internet, ale bezvýsledně. Pak mě napadla bláznivá myšlenka. Co kdybych si zaplatila soukromého detektiva? Tu myšlenku jsem záhy zahnala. Můj manžel by mě přeci nezradil. Dlouho mi to ale nevydrželo. Nakonec jsem se rozhodla něco s tím udělat...
Můj svět se obrátil vzhůru nohama
Když mi detektiv oznámil, že něco zjistil, byla jsem jako na trní. "Řekl jste, že je to naléhavé, tak jsem přijela co nejrychleji," vešla jsem do jeho kanceláře. "Raději si sedněte," ukázal na židli. "Co, budu omdlívat šokem?" vtipkovala jsem. "Nevylučuji to," pronesl a jeho vážný výraz mě znepokojoval.
"Prosím, řekněte mi, co jste zjistil," naléhala jsem. "Paní Martino," detektiv si hluboce povzdechl. "Není pro mě snadné sdělovat takové informace klientům, ale to je moje práce. Váš manžel má rodinu s ženou, jejíž jméno se objevuje na dokumentech. Neuzavřeli spolu formální vztah, ale mají pětiletého syna," pronesl slova, která mě dostala do kolen.
Trvalo mi několik minut, než jsem se sebrala a našla odvahu podívat se na fotografie. To, co jsem znala a na co jsem spoléhala, najednou přestalo existovat. Nemohla jsem ovládnout své emoce a rozbrečela se. Nikdo mě nikdy neponížil tak jako můj vlastní manžel...
Neměla jsem ponětí, jak reagovat. Tak jsem tam seděla a poslouchala detektiva, i když jeho slova mi vůbec nedocházela. Bylo to absurdní! Doufala jsem, že to všechno je jenom zlý sen, ale bohužel tomu tak nebylo...
Zničil mi život
Rozklepaně jsem se vrátila domů. Vzala jsem si taxi, protože v takovém stavu bych nezvládla řízení. Tomáše jsem našla v kuchyni. Moje fantazie pracovala na plné obrátky. Představovala jsem si, že když odjížděl na služební cesty, trávil čas s jinou ženou a jejich synem.
"Jsi bledá," okamžitě si všiml, že něco není v pořádku. Bez jediného slova jsem mu podala složku s důkazy, které shromáždil soukromý detektiv. Pročetl si ji v tichosti. Nemohl se mi podívat do očí.
"Čekám na vysvětlení. Mám na to právo," řekla jsem. "To máš pravdu," přikývl. Přiznal, že ji potkal před několika lety na nějaké služební cestě. Opili se a skončili spolu v posteli. Ona otěhotněla. Tvrdil, že se to snažil nějak vyřešit, ale ona ho vydírala.
"Jaké nesmysly mi to vykládáš? Na těchto fotografiích nevypadáš jako vydíraný muž, ale jako muž zamilovaný!" křičela jsem. Snažil se mi něco vysvětlit, ale já ho nechtěla poslouchat. "Zničil jsi mi život," dodala jsem, protože nic jiného jsem ani říct nemohla. Utekla jsem do ložnice a zamkla dveře. Celou noc jsem brečela.
Hrozně mě to bolí
Tomáše jsem informovala, že podávám žádost o rozvod. Samozřejmě se mě snažil přemluvit. Prosil o odpuštění a omlouval se, ale byla jsem neoblomná. Neměli jsme předmanželskou smlouvu, takže polovina našeho majetku patřila mně.
Jsou věci, které prostě nelze odpustit. Přiznávám, že se nebojím rozvodového řízení, ale toho, jak bude vypadat můj život. Obětovala jsem se pro muže, který se dopustil cizoložství a podvodu. Byla jsem připravena stát po jeho boku a podporovat ho ve všem, co bude dělat. A on to všechno zahodil.
Bolest, kterou cítím, je nepředstavitelná. Mám malou naději, že časem se bolest zmenší. Ale nevěřím, že se rány zahojí úplně. To zkrátka nejde...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
