Míša (28): Miluji ho a chci mu pomoct. On mě ale kvůli vážné nemoci odstrčil

Po roce hledání chlapa na seznamkách jsem to vzdala. Psali mi samí úchylové nebo muži, kteří chtěli jen sex. Jenže já hledala opravdovou lásku. Muže, ideálně na celý život, se kterým založím rodinu. A tak jsem se po mnoha pokusech rozhodla na nic netlačit. Třeba ho potkám, až to budu nejméně čekat...

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (58): Po letech jsem potkala lásku z tábora. Osud nás dal vtipně dohromady

Potkala jsem ho u Sázavy

V květnu se mi po dlouhé době ozvala jedna kamarádka, že jim vypadl jeden účastník na sjíždění Sázavy. Prý jestli bych s nimi nechtěla jet na vodu. Nejdřív jsem to odmítla, protože nemám s tím žádné zkušenosti a nechtěla jsem se úplně znemožnit. Ale její přesvědčovací dovednosti byly dokonalé a já za pár dní opravdu balila.

Celá parta mě vzala skvěle a já byla ráda, že jsem poznala tolik fajnových lidí. Hned první večer se stalo ještě něco nečekaného. Poznala jsem tam jednoho velkého sympaťáka. Jmenoval se Filip a dorazil k našemu táboráku. Začali jsme si povídat a během pár minut jsem měla pocit, že ho znám roky.

„Máš krásný smích, víš to?“ řekl mi, když jsem na něj obdivně koukala. Hrál na kytaru a byl při tom neuvěřitelně sexy. A já v tu chvíli věděla, že ho musím poznat víc.

Po návratu z vody jsme se párkrát viděli, pak častěji a než jsem se nadála, byli jsme pár. Nejzamilovanější pár široko daleko. Seznámila jsem se i s jeho rodiči a bratrem, on poznal moji sestru. Všechno klapalo, jak má. A já se v duchu modlila, ať nám to nic nepřekazí.

Mohlo by Vás zajímat:

Darina (39): Musela jsem skončit v nemocnici, abych si uvědomila, jak hrozně jsem žila

Najednou byl jiný

Jenže v posledních týdnech se Filip začal měnit. Byl bledý, unavený, někdy zíral nepřítomně do prázdna. Z našich domluvených schůzek se omlouval kvůli únavě nebo bolesti hlavy. Nejdřív jsem měla pochopení, ale pak už vztek. Ty jeho výmluvy už byly fakt podezřelé. A postupně mě začal sžírat strach, že je v tom jiná. A bojí se mi to říct.

„Mám pocit, že už tě nezajímám,“ řekla jsem mu jednou. Jen se usmál a řekl, že má jen špatné období. A tím to utnul. Pořád jsem o tom musela přemýšlet. Dost nocí jsem nespala a řešila, kde se stala chyba, že se to mezi námi tak zkazilo.

Pak jsem náhodou ve městě potkala jeho bratra Martina. Zastavila jsem ho a zeptala se ho rovnou, jestli je Filip v pořádku. Bylo mi to trapné, viděli jsme se předtím jen jednou, ale on byl moje jediná záchrana. Z Filipa jsem totiž nemohla nic kloudného vytáhnout a já už konečně chtěla znát pravdu. Martin celý zbledl a zvážněl. A v tu chvíli mi došlo, že to bude nějaký velký průšvih. A jiná žena to nejspíš nebude...

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (27): Nikdy jsem neplakala nad rozchodem se svojí první láskou. Když jsem ho ale uviděla na radnici s jinou, bylo mi do pláče

Chci mu pomoct, ale on odmítá

„Je nemocný. Vážně nemocný. A bojí se ti to říct. Nechce, aby ho někdo litoval,“ vyšlo z bratra. Stálo mě hodně sil to rozdýchat. Chtěla jsem vědět podrobnosti, ale odmítal mluvit dál. Slíbil, že bude mlčet.

Hned jsem jela za Filipem. Z mé nečekané návštěvy byl překvapený. „Proč jsi mi nic neřekl? Proč jsi mě od sebe odstrčil?“ ptala jsem se. „Ať už se děje cokoli, jsem tu pro tebe a spolu to zvládneme,“ říkala jsem mu zoufale. Čekala jsem, že mě obejme, že se mi svěří...

Ale místo toho přišel šok. „Nejlepší bude, když se rozejdeme. Nechci, abys se mnou ztrácela čas. A nechci, abys mě viděla, až mi bude hůř,“ řekl klidně, ale nekompromisně.

Cítila jsem, jak se mi láme srdce. Proč mu nestojím za to, aby se mi svěřil? Proč nechce, abych byla u něj, pomáhala mu, držela ho za ruku? S šíleným brekem jsem utekla. A teď stojím před rozhodnutím – přijmout jeho odmítnutí, nebo dál bojovat? Pořád doufám, že ještě není všemu konec. Vždyť naděje umírá poslední... A láska dokáže divy!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (30): Nedokázala jsem se smířit s tím, že můj bývalý má nový vztah. Vymyslela jsem si nemoc