Neplodnost očima gynekologa: Pokud žena odkládá mateřství, doporučuji zmrazení vajíček, říká MUDr. Hanáček

Hostem Báry Hlaváčkové v pořadu Ženská tabu byl gynekolog Jiří Hanáček. Moderátorka s ním probrala neplodnost po odborné stránce.Podle Hanáčka za ni může z padesáti procent žena, z padesáti muž. Často za neschopností počít dítě stojí ženská alergie na partnerovo sperma.Optimální věk ženy na početí dítěte je podle Hanáčka 18-22 let.

Neplodnost jako choroba dnešní doby. To je dubnové téma Ženských tabu s Bárou Hlaváčkovou. V současné době se s problémy s početím potýká téměř 20% párů. Neplodnost se přitom týká stejným dílem mužů i žen. Co všechno ji může způsobovat, prozradil moderátorce přední gynekolog Jiří Hanáček.

Barbora Hlaváčková
Barbora Hlaváčková 12. 04. 2024 09:00

Na úvod tématu, které trápí mnoho žen, vyzpovídala Bára Hlaváčková Martu Dohnalovou. Maminka osmiletého Vašíka popsala velmi dramatickou čtyřletou cestu k otěhotnění i faktory, které jí zatím brání pořídit synkovi sourozence, ač po něm s manželem velmi touží.

Tentokrát si Bára pozvala do studia odborníka na problematiku početí, docenta Jiřího Hanáčka. Společně rozebrali, proč se tolika párům nedaří mít miminko a jak lze nastalou situaci řešit. "Ideální věk pro početí dítěte je v případě ženy 18 až 22 let. Ale to dneska prakticky není proveditelné. Kdo dneska chce dítě v tomhle věku? Kdo je dozrálý? Kdo je zajištěný na to, aby měl dítě?" ptá se Hanáček.

Podle něj je republikový věkový průměr matek okolo 32 let, v Praze se dokonce blíží pětatřicítce. "To je ideální věk, do kdy mít vyřešenou tuhle otázku. Protože nad 35 let výrazně roste riziko chromozomálních vad u dětí a snižuje se plodnost," naznačuje v obsáhlém rozhovoru.

Jiří Hanáček o příčinách neplodnosti

Kdy se neplodnost stává diagnózou? Myslím tím, po jak dlouhé době snažení se o početí se mluví o neplodnosti?
Neplodnost se počítá od roku, co se ten pár snaží pravidelně. Samozřejmě se to také odvíjí od věku ženy. U starších žen jsme ochotní ten interval zkrátit, nečekáme rok. Ona možnost otěhotnění je velice malá. Ženy jsou schopné otěhotnět pouze v době ovulace, což je takový 12. až 14. den cyklu. A tam je zajímavé, že vajíčko vydrží 12, maximálně 24 hodin, a spermie 1 až 3 dny. To znamená, že spermie je na to vajíčko schopná počkat. Ale vajíčko moc nečeká. Co jsme schopní určit, jsou plodné dny a kdy probíhá ovulace.

Jak?
Pokud má někdo pravidelný menstruační cyklus, od menstruace odečteme 12 až 14 dní a v tu dobu byla ovulace. A pokud je to pravidelně, jsme schopní určit, které dny jsou plodné, a které ne. Také se v lékárnách prodávají testy, které dokáží určit, kdy ovulace probíhá. Spousta žen na sobě také pozná, že jim praskne vajíčko. Vaječníky by se měly každý cyklus pravidelně střídat. Dá se to poznat i tak, že děložní čípek mění svou charakteristiku. V době, kdy neprobíhá ovulace, je uložený sakrálně dozadu, je delší, neprostupný, je tam neprostupný hlen. A v době, kdy je ovulace, se čípek zkracuje, dostává se dopředu, otevírá se, hlen je prostupný, natáhnete ho až na metr. Tomu se říká takové ty "vlhké dny na kalhotkách".

Takže by to žena měla poznat. Nicméně my se ještě zastavíme u toho věku... Často se ten věk probírá u žen, ale i věk mužů je rozhodující.
Trošku míň, ale určitě. S rostoucím věkem u mužů klesá spermiogeneze. Je to dané i tím, že narůstá počet faktorů, které kvalitu spermií zhoršují... kouření, špatná životospráva. To se na tom podepíše.

Když necháme být věk a podíváme se třeba na dvacátnice, kterým se nedaří otěhotnět. Co všechno způsobuje neplodnost? Proč nemůžou otěhotnět, když to není o věku?
Když dáme stranou mužskou část populace, tak u žen to může být imunologický faktor, tedy určitá reakce ženy na sperma. Protože přece jen ty spermie jsou cizorodý materiál. Takže tam může být zvýšená reaktivita ženy na sperma. Tvoří se protilátky.

Když to řeknu laicky... Ta žena si špatně vybrala partnera?
Dá se říct. Nebo má zvýšenou reaktivitu na všechny partnery. Já osobně si myslím, že pokud je ten pár dlouhodobě spolu v nějakém soužití, má pravidelný pohlavní styk, užívá antikoncepci, tak ta žena se imunizuje proti spermiím toho muže. Občas to známe, že se vymění partner, a žena najednou otěhotní! Může to být opravdu i tou imunitní reakcí, kterou si žena postupem času při pravidelném pohlavním životě, ponechání spermatu v pochvě a užívání antikoncepce vytvoří. Další problém může být ve vaječnících, kdy vaječník nemá pravidelnou ovulární aktivitu. To znamená, že nedochází k ovulaci, k prasknutí vajíčka, k možnosti otěhotnění. A pak to může být problém dělohy. Ve vyšším věku narůstají vady na děloze - myomy, adenomyóza (nenádorové onemocnění, které vzniká následkem přesunu normální žlázové výstelky děložní dutiny do vrstvy děložní svaloviny - pozn. red.), polypy - které znemožní otěhotnění. A pak to můžou být vejcovody, které mohou být po nějakém zánětu neprostupné.

Jiří Hanáček o endometrióze jako překážce otěhotnění

Pak je velké téma endometrióza. Vy jste na ni odborník, ale málo se o ní mluví, málo se o ní ví. Možná lidé znají to slovo, ale neví, co to je. Přitom endometriózou trpí snad každá desátá žena, jestli mám dobré informace...
Ano, endometriózou trpí každá desátá žena. Říká se, že to je 10 až 15% v populaci. A endometrióza je, když se sliznice dutiny děložní, to endometrium, které se pravidelně odlučuje při menstruaci, dostane jinam. Nejčastěji to bývá střevo, močový měchýř, vaječníky nebo děloha, stěna děložní. Ale mohou to být také klouby, bránice, plíce, nos, oko... Takže mám pacientky, které při menstruaci pravidelně krvácejí do oka nebo do nosu. Je to raritní! Nejčastěji jsou postižené orgány v malé pánvi. Ale občas i tyto vzdálené lokality.

Jak se to stane? Je to dědičné, nebo...?
Dědičnost hraje určitou roli, té se přisuzuje kolem 10 až 15%. Ale co se týče lokalizací v té malé pánvi, na to existuje kolem deseti teorií. Čtyři jsou takové nejznámější a jedna z nich je, že při menstruaci dochází retrográdně k prostupu menstruační krve, která neodtéká jenom pochvou, ale odtéká i vejcovody do břicha. Tam, asi poruchou imunitního systému, dojde k uchycení těchto buněk a začnou se množit. To nastává nejčastěji na vaječnících nebo na střevě, na peritoneu. Pak jsou teorie, které tvrdí, že dochází k metaplazii. To znamená k přeměně buňky, jež se mění v endometriální. Ta lokalizace je třeba na bránici, na plicích nebo jinde po těle. Ona endometrióza byla v podstatě popsaná ve všech částech těla, kromě slinivky břišní.

Kdy bych měla zpozornět? Co se s tou ženou děje, když má endometriózu? Jak to pozná? Jaké jsou první příznaky?
Nejčastější příznaky jsou bolest a neplodnost. Ale máme i ženy, které mají endometriózu ve vyšším stupni a nemají potíže žádné. Otěhotněly, nemají bolesti. Takže tyto ženy neřešíme. Není to onkologické onemocnění. Není potřeba je řešit. U pacientek, které mají bolesti, je řešení dvojí. Je možné zkusit farmakologickou léčbu. To znamená, podávají se gestageny. Ty jsou schopné utlumit růst endometriální tkáně, pomůžou s bolestí. Ale tyto pacientky neotěhotní, protože gestagen sám o sobě snižuje možnost otěhotnění. Takže pokud chce pacientka otěhotnět, v tu chvíli zbývá pouze IVF. A pokud má bolesti, je základem operace.

Je nějaký věk, kdy se endometrióza často projevuje? Nebo se může projevit kdykoliv?
Endometrióza se nejčastěji projevuje ve fertilním věku. To znamená ve věku, kdy ženy mohou otěhotnět. Ale jsou popsána i ložiska endometriózy u malých dětí, pravděpodobně v důsledku přesunu estrogenů, tedy ženských hormonů od matky. A jsou popsána i ložiska endometriózy v postmenopauze. To znamená, u žen po menopauze, kdy už neprodukují hormony. Ta jsou riziková proto, že může vzniknout nádor, nejčastěji ovaria. To riziko je asi čtyřprocentní. Dokonce byla endometrióza popsána i u mužů. U těch, kteří prošli onkologickým onemocněním a dostávali estrogenní terapii. Ale to je opravdu rarita.

Pokud se endometrióza projeví včas nebo v mladém věku a ta žena chce do budoucna otěhotnět, nabízí se jí možnost zmrazení vajíček předem? Nebo jak se tohle řeší?
Určitě to doporučujeme u žen, které mají endometriózu, obzvláště na vaječnících. Tam je velké riziko poškození vaječníků jak operací, tak endometriální cystou. Pokud nemají partnera, jsou mladé a aktuálně neplánují těhotenství, doporučujeme "social freezing". Tedy odběr vajíček, jejich zamražení a následně možnost použití s nějakým odstupem, kdy na to bude vhodná situace. Další možností je odběr ovariální tkáně.

Jiří Hanáček o transplantaci ovariální tkáně

To je, tedy aspoň pro mě, relativně nová metoda. Nebo já se s tím ještě nesetkala.
Už je to tu delší dobu, mluvíme o řádu let. Dochází při ní k laparoskopickému odběru části tkáně vaječníků. U nás v České republice je tato metoda hrazená, nebo zatím schválena, pro pacientky s onkologickým onemocněním, které musí postoupit chemoterapii, radioterapii, kde existuje riziko poškození vaječníků a kde nemáme čas udělat stimulaci vaječníků, získat vajíčka, zamrazit a nechat na pozdější dobu. Tam, kde je ten časový pres výrazný, se provádí laparoskopický odběr části ovariální tkáně. Ten se zamrazí, pacientka prodělá chemoterapii, radioterapii nebo kompletní onkologickou léčbu a pak je možné, když je třeba, tu ovariální tkáň vrátit zpět.

Nicméně já o téhle metodě četla, že by mohla být i komerční. Když tohle bude chtít někdo využít jen proto, že chce a nebude k tomu mít zdravotní důvod. Bude to tak? Uvažuje se o tom?
Je potřeba to rozlišit na dvě části. Odběr ovariální tkáně za účelem plodnosti je opravdu směřován pro pacientky s onkologickým onemocněním. U pacientek, které nemají onkologické onemocnění, je jednodušší odběr vajíček. To znamená stimulace, odběr vajíček, zamražení a jejich další použití později. Takže tady ta cesta není. Ale uvažuje se, nebo v Anglii se tato metoda provádí u pacientek, které si chtějí prodloužit období tvorby hormonů. To znamená vyhnout se postmenopauze, prodloužit věk fertility, kdy se část ovariální tkáně odebírá do 40 let věku, zamrazí se, a pak v padesáti, když skončí vlastní hormonální aktivita vaječníků, se vrací zpět do těla ženy. Může to být předloktí, do břicha, do podpaží. A dochází k vlastní tvorbě ovariálních hormonů.

O jak dlouho se tedy může to období před menopauzou prodloužit?
Očekáváme tak kolem 10 let.

Může to tedy být docela zajímavá metoda, jak se vyhnout třeba i zdravotním komplikacím?
Určitě.

Tak to zní dobře!
Určitě. To zní výborně! A je to samozřejmě obrovský komerční tlak. Protože dneska všechny ženy vypadají nádherně, mladě, a chtějí tak vypadat ještě delší dobu. A tohle je možnost, která to prodlouží. Na druhé straně je možné užívat i hormonální náhradní terapii. To znamená hormony. Ale tato metoda je samozřejmě přirozená.

Co dalšího prozradil docent Jiří Hanáček v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

  • Jaký je z biologického hlediska ideální věk ženy pro početí dítěte
  • Jak sami můžeme přispět k tomu, abychom se vyhnuli neplodnosti
  • Co přesně obnáší transplantace ovariální tkáně
  • Kde věkově leží etické a biologické hranice potenciálního mateřství

Zdroje informací:

Reuters.com - WHO says infertility affects 1 in 6 globally, calls for more consistent data.

Související články

Další články