Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Nina se rozhodla pro sňatek z rozumu. Nechce už čekat, kdy se její velká láska rozhodne usadit. Vezme si spolehlivého muže, ale kdyby se ozval bývalý přítel, neručí za sebe.
Za pár měsíců se budu vdávat. Šaty mám vybrané, místo zamluvené, rodina nadšená. Všechno vypadá tak, jak má. Jenže pokaždé, když se mě někdo zeptá, jestli se těším, musím se nadechnout a odpovědět opatrně. Protože pravda je složitější, než by se na svatbu slušelo. Jsem zamilovaná do jiného.
Můj snoubenec je jistota
Muž, kterého si beru, je hodný a spolehlivý. Umí se postarat, myslí na budoucnost, chce rodinu, prostě ideál. Vedle něj je život klidný, předvídatelný a krásně bezpečný. Přesně po tom jsem kdysi toužila, když jsem se po několika bolavých vztazích cítila unavená a zklamaná.
Říkala jsem si, že láska už nemusí bolet, že stačí, když funguje. A Pavel funguje dokonale. Jenže pak je tu ten druhý. Ten, kterého jsem nikdy nepřestala milovat. Muž, se kterým to nebylo jednoduché, ale bylo to opravdové. Smála jsem se s ním víc než s kýmkoliv jiným. Cítila jsem se živá, žádoucí, důležitá a spřízněná. Jenže pokaždé, když přišlo na vážné řeči, ucukl.
„Nechci se vázat.“ „Nejsem připravený.“ „Teď to tak necítím.“ Ta slova znám nazpaměť. Čekala jsem, že se jednou rozhoupe. Dlouho jsem si namlouvala, že potřebuje čas. Že až zjistí, že by mě mohl ztratit, změní názor. Každý jeho občasný návrat, každá zpráva, každý náznak zájmu mi znovu rozsvítil v srdci naději. A já čekala dokonce roky. Mezitím mi život běžel dál a já měla pocit, že stojím na místě.
Rozum zvítězil nad srdcem
Když jsem potkala Pavla, byla jsem už unavená čekáním. Chtěla jsem klid. Chtěla jsem někoho, kdo se mnou bude plánovat, ne uhýbat. A tak jsem se rozhodla rozumem. Pavel se totiž nebránil závazkům a celkově jsme si od začátku seděli. Řekla jsem si, že láska přece může přijít postupně. Že vášeň není všechno. A přesto pořád čekám, nevím na co přesně.
Je to hloupost, nebo pravá láska? Nevím, jestli je moje rozhodnutí vdát se správné. Nevím, jestli je svatba z rozumu moudrost, nebo útěk před trápením. Bojím se, že jednou budu stát vedle svého muže a přemýšlet, jaký by byl život s tím, kterého jsem milovala doopravdy. A zároveň se bojím, že kdybych čekala dál, nezbylo by mi nakonec nic.
Nevím, jak to dopadne
Možná se časem naučím milovat svého manžela víc, než si teď dokážu představit. Třeba zvládnu pustit minulost. Anebo budu celý život balancovat mezi vděčností a lítostí.
Jedno ale vím jistě. Kdyby se mi můj bývalý ozval kdykoliv, neuměla bych ho odmítnout. Chtěla bych ho znát i dál, nechci o něj přijít jen kvůli manželství. I kdybychom měli zůstat pouze přáteli.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
