Olga (23): Byla jsem ideální dcerou, dokud jsem neotěhotněla s nevhodným chlapem. Táta mi řekl, ať vypadnu

Vždycky jsem byla hodná dcera – jedničkářka, slušně vychovaná, budoucí právnička. Táta si zakládal na dobrém jménu naší rodiny a viděl mě, jak dělám kariéru. Jenže já jsem se tajně scházela s Kamilem, klukem z úplně jiného světa. Byl to kurýr bez vysoké školy, který žil s matkou na okraji města. Byl ke mně neuvěřitelně pozorný a upřímný. Když se na těhotenském testu objevily dvě čárky, věděla jsem, že přetvářka končí a můj dosavadní život taky.

Halina (67): Těhotnou dceru jsem vyhodila z domu, abych se vyhnula pomluvám. Dodnes si to vyčítám

Táta mě vyhodil z domu

V neděli večer jsem sebrala odvahu a rodičům přiznala pravdu. Nejdřív nastalo tíživé ticho. Když jsem zopakovala, že čekám dítě s Kamilem, otec vybuchl vzteky a křičel, že jsem zneuctila celou rodinu, protože ten kluk nemá žádné vzdělání ani budoucnost.

„Vypadni! Už tě nechci vidět!“ zařval a ignoroval máminy slabé pokusy mě bránit. Odešla jsem do mrazivé noci jen s jednou taškou a pocitem, že jsem ztratila všechno, co jsem dosud znala.

Agáta (24): Přítel mojí mámy si na mě dovoloval. Když jsem jí to řekla, bez mrknutí oka mě vyhodila

Domů se vrátit nemůžu

Dočasný azyl mi poskytla kamarádka Marta, ale brzy se ozval i Kamil. Nabídl mi, abych se nastěhovala k němu a jeho mámě. A slíbil, že to společně zvládneme.

Měla jsem hrozný strach. Celý život jsem žila v luxusu a otec za mě platil i složenky, takže jsem si připadala naprosto neschopná. „Nepotřebuji ideál, potřebuji tebe,“ řekl mi Kamil do telefonu a já poprvé pocítila skutečnou oporu. I když jsem se bála, že nezvládnu začít od nuly, věděla jsem, že domů se kvůli tátovi už vrátit nemůžu.

Nina (24): Zamilovala jsem se do Rusa, táta mě kvůli tomu vyhodil z domu

Nechci skončit jako máma

S mámou jsme se sešly tajně v parku. Vypadala strhaně a přiznala, že tátovi o schůzce raději neřekla. Vyčetla jsem jí, že se mě v tu osudnou chvíli nezastala, ale ona jen se slzami v očích odpověděla, že není tak silná jako já. Omluvila se a slíbila mi pomoc alespoň v rámci svých omezených možností.

Tehdy jsem si uvědomila, že ji sice nemůžu nenávidět, ale rozhodně nechci skončit jako ona – v tátově zlaté kleci, kde ji drží jen strach.

Miriam (29): S tátou jsme se před lety pohádali tak, že mě nechce vidět ani na smrtelné posteli

Naděje do budoucna

Kamilův byt v paneláku na sídlišti byl pro mě cizí planetou. Místo mramoru byla v kuchyni jen stará voskovaná dečka a ve vzduchu byla cítit směs domácího jídla a levných čistících prostředků. Kamil mě sledoval s obavami, jestli v takovém skromném prostředí dokážu žít, a já v tu chvíli pocítila hluboký stud.

Ne však za něj, ale za své vlastní předsudky, které do mě léta vštěpoval otec. Došlo mi, že Kamil mi dává něco, co se za peníze koupit nedá – bezpodmínečné přijetí a skutečný domov.

Václav (58): Vyhodili jsme dceru z domu. Teď nám volá a brečí, že skončí na dně

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].