Facebook
Instagram
Patricie by ráda měla dobrý vztah se svou tchyní, ale ta ji bohužel nesnáší už od začátku. Vadí jí, že Patricie nedokončila vysokou školu. Vše vyvrcholilo v průběhu svatby, kterou tchyně totálně zkazila...
Na vysokou školu jsem se přihlásila jenom kvůli tomu, že to moje okolí tak nějak očekávalo. Už tehdy jsem měla poloviční úvazek v květinářství, což bylo moje vysněné povolání. A kvůli tomu jsem ve druhém ročníku školu opustila a naplno se věnovala pouze květům.
Potkala jsem milého chlapa
S Františkem (30) jsem se seznámila, když přišel do našeho květinářství pro kytky. Chtěl něco hezkého pro mamku, která slavila 55. narozeniny. Jenže nevěděl, co by to mělo být. Tak mi o ní chvilku vykládal a já podle toho sestavila decentní, ale hezkou kytici.
Líbilo se mi, že má maminku rád. A on sám byl docela hezký chlap. Když odcházel, zamával mi přes výlohu. Doufala jsem, že ho ještě někdy potkám. A snad k tomu dojde dřív, než jeho maminka bude slavit další narozeniny.
Nemusela jsem čekat dlouho. Hned druhý den se zastavil a řekl, že matka byla nadšená a všichni hosté jen koukali, jak nádherné květy dostala. Chvíli jsme si povídali, tentokrát už naštěstí ne o jeho mámě. Líbilo se mi na něm, že je vtipný. A také trochu nesmělý. Když k nám začali chodit další zákazníci, trošku roztržitě se rozloučil a odešel.
Tchyni vadí moje zaměstnání
Přešlo několik dní a František se objevil znovu. Tentokrát chtěl kytku. Prý pro tu nejhezčí ženu na světě. A tak jsme společně vybírali. Snažil se mi ji popsat a já z jeho řečí pochopila, že mluví o mně. Zrudla jsem a připravila menší kytici, která by se mi líbila. Když byla hotová, František se zeptal, jestli bych po práci neskočila na kafe. Souhlasila jsem.
Čekal mě u kavárny a v ruce držel kytici, kterou jsem připravila. Bylo to trošku neobvyklé, ale proč ne. A tak jsme spolu začali chodit. S Frantou jsem se nenudila, pořád mě někam vodil, věděl o všech zajímavých výstavách a ukazoval mi různé galerie. Uměl tak poutavě vyprávět, že jsem skousla i koukání na sochy, kterým jinak moc nerozumím.
Všechno by bylo báječné, kdyby nebylo jeho maminky. Asi po půlroce se nechala slyšet, že mě očekává na rodinném obědě. Řekla jsem si, že to snad zvládnu. Paní bydlí sama v hezké vilce na kraji města. Už mezi dveřmi si mě přísně přeměřila pohledem, ale neříkala nic. Oběd proběhl bez velkých řečí, pochopila jsem, že v této rodině se u jídla nemluví. A když bylo po kávě, začal výslech. "Proč jste nedokončila vysokou školu?" spustila. "Přišlo mi, že mě baví něco jiného. Nechtěla jsem se trápit pět let něčím, co není můj sen," bránila jsem se. "Ach, ano, vy jen prodáváte kytky," pronesla s důrazem na slovo "jen". Došlo mi, že moje zaměstnání jí moc nevoní.
Tchyně proplakala svatbu
Tehdy mě grilovala snad půl hodiny, ale já se nedala. Věděla jsem, proč jsem si vybrala svoje povolání. Kytky zbožňuju už odmala. Takže jsem její slova nebrala moc vážně. Franta se mi později omlouval, že jeho maminka je prostě taková a hodně dá na vzdělání. Nevadilo mi to, chodím s ním, ne s jeho matkou.
Přes její tichý odpor jsme spolu začali žít a později i plánovat svatbu. Na té se stará paní ukázala v plné kráse. Přišla v černém a sedla si tak, aby nikdo nebyl kolem ní. Když jsme si s Františkem měli říct ano, rozbrečela se a začala dělat cirkus.
Moje máma nevěřila vlastním očím a jen stěží zadržovala smích. Tchyně pořád brečela, kněz už byl trošku nervózní, ale pak stejně dokončil obřad. Byla jsem z toho trošku zklamaná, svůj velký den jsem si představovala jinak. Když budu vzpomínat na svatbu, vždy budu mít před očima ubrečenou tchyni. Hořkost nezahnalo ani to, že po obřadu se vytratila a zbytek dne byl skvělý. Tu a tam se totiž mluvilo o té divné ženské a já se nedokázala uvolnit a užít si to.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
