Pavel (45): Sebevraždu mi u kolejí „překazil“ přízrak, který mě pozval na pivo, dodnes tomu nerozumím

Tajemné příběhy: Sebevraždu mi u kolejí „překazil“ přízrak, který mě pozval na pivo
Zdroj: freepik.com

Pavel chtěl skoncovat se životem a vydal se na železniční trať. Potkal tam muže, který se ptal na cestu do hospody. Dali si spolu pár piv a stala se neuvěřitelná věc.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 16. 06. 2024 17:00

Neměl jsme na světě nikoho, svojí vinou jsem všechno pokazil a dostavily se i zdravotní potíže. Rozhodl jsem se to ukončit. Z kolejí mě „vytáhl“ týpek, co chtěl zajít na pivo. Moc mi pomohl, ale jemu už nepomůže nikdo.

Chtěl jsem se vším skoncovat

Dostal jsem se v životě do fáze, kdy už se mi nechtělo pokračovat dál. S rodinou jsem měl pokažené vztahy a to vlastní vinou. Z práce mě vyhodili, zadlužil jsem se a neměl jsem žádné pravé přátele. Začalo se mi hroutit i zdraví a vypadalo to na hodně dlouhou léčbu. Pro koho jsem se měl snažit žít? Pro sebe? Směšné.

Vydal jsem se jednou podvečer na procházku lesem a zamířil plánovaně ke kolejím. Věděl jsem, kdy bude projíždět rychlík a jen jsem doufal, že to bude rychlé a bezbolestné. Stoupl jsem si na koleje, naposledy se nadechl vůně lesa a pohlédl na nebe plné bezstarostně poletujících ptáků. V dáli jsme zaslechl vlak.

V tom se za mnou ozval mužský hlas. „Nevíte, kudy se dostanu do nejbližší hospody?“ Zněl lehce opile, ale artikuloval ještě zřetelně. Vyděsil jsem se, že prokoukl moje úmysly. Ale pak jsem si pomyslel, že asi vážně jen hledá hospodu. V rychlosti jsem mu vysvětlil cestu, která byla trochu složitá a on se zdál být ztracen. Pak řekl divnou věc.

Zašli jsme spolu na „jedno“

„Víte, já jsem v průseru. Nedal byste si se mnou pivo? Nemám si o tom s kým pokecat. Já jsem nějakej Tonda.“ Podal mi ruku a v jeho hlase zněla upřímnost i naléhavost. Připomnělo mi to mě samotného. Kolikrát jsem měl chuť oslovit neznámého člověka a poklábosit s ním u piva, když jsem neměl nikoho blízkého.

„Víte co? Jedno pivo už mě nezabije,“ odvětil jsem poněkud sarkasticky. Jakmile jsme zašli na lesní cestu, prohnal se za našimi zády vlak. Dotyčný, jakoby si toho ani nevšiml. Vůbec mu nedošlo, že jsem před chvílí stál na kolejích. Zřejmě měl sám plnou hlavu problému.

A tak jsme si sedli do nejbližší hospody, slunce zapadalo a pivo se pilo samo. Vyprávěl mi o tom, jaké si nadělal doma a v práci potíže. „Udělal jsem v životě dost blbých rozhodnutí, ale nejsem vyloženě zlej chlap.“ Musel jsem uznat, že ten člověk byl vážně v háji a ještě mu hrozilo vězení. Z nějakého důvodu jsem ho ale podpořil a dodal mu kuráž.

Život má smysl

„Máš šanci se napravit. Nemusíš urovnat vztahy, ale začni znovu a u sebe. Co sis nadrobil, to si sněz a nevzdávej to,“ slyšel jsem sám sebe a nechápal, kde se to ve mně bere. Svoje vlastní slova jsem si vzal k srdci. Ten večer jsme se opili loučili se jako staří známí.

Další den jsem se probudil plný elánu. Rozhodl jsem se svůj život přehodnotit a dát mu šanci. Dát šanci sám sobě, být lepším člověkem. Vůně lesa, dobré pivo a pokec s náhodným člověkem je už bonus. O týden později jsem zjistil, že přesně ten muž před rokem skočil pod vlak. Měl jsem co do činění s přízrakem, který mě chtěl odradit od sebevraždy.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Související články

Další články