Pavla (35): Chtěla jsem pomoci mámě, ale pátrání po tátovi nakonec odhalilo šokující rodinné tajemství

Můj život s mamkou byl jako z pohádky. Měly jsme spolu krásný vztah a nikdy jsem necítila, že by mi něco chybělo. Náš byt ve třetím patře byl čistě holčičí království se závěsy s květinovým vzorem, pastelové polštáře, porcelánový čajový servis a elegantní toaletka s velkým zrcadlem v obývacím pokoji. To všechno tvořilo atmosféru, kterou jsme si spolu naplno užívaly. Bylo až zvláštní, jak moc jsem se každý den těšila po škole domů. Můj pokoj zdobil obrovský domeček pro panenky, kde jsme spolu často rozehrály naši vlastní hru. Když jsme zrovna neměly chuť na panenky, ponořily jsme se do vaření a vymýšlely nové recepty, podle nálady a fantazie.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (37): Máma mi den před smrtí prozradila pravdu o mém otci. Nikdy jí to neodpustím

Její závislost mě dusila a bránila mi žít svůj vlastní život

Čas plynul a já pomalu vyrůstala ze společných dětských her, které kdysi tvořily celý můj svět. Začala jsem toužit po nových zážitcích, objevovat svět a trávit více času s kamarádkou. Mamka se vždy snažila mi vyjít vstříc, ale mělo to jeden zásadní háček – její závislost na mně začala být nezdravá. Měla mě doslova všude, kam jsem se pohnula. Každé setkání s kamarádkou se nakonec proměnilo v trojici, a ač jsem se snažila tvářit nenuceně, uvnitř jsem cítila rostoucí frustraci. A pak byl tu i stud, který mě neustále pronásledoval.

Moje nejlepší kamarádka Bára však přišla s nápadem, který byl z jejího pohledu geniální: „Musíš ji nějak zabavit. Potřebuje chlapa,“ prohlásila šibalsky a její oči svítily nadšením. V tu chvíli jsem si uvědomila, že to nebude tak jednoduché, jak si představovala. Máma totiž v životě milovala jen jednoho muže, mého tátu. O něm však nikdy nemluvila, jako by snad ani neexistoval.

Bára se tím nenechala zaskočit. „No tak, když ho nechceš hledat ty, najdeme ho spolu!“ pronesla s odhodláním a já si začala uvědomovat, že právě tenhle spontánní plán může být klíčem k řešení naší situace. To jsem ještě netušila, že mě čeká dobrodružství, které navždy změní nejen můj pohled na rodinu, ale i celý můj dosavadní život.

Mohlo by Vás zajímat:

Zorka (20): Máma se zamilovala a dělá příteli služku, nemohu se na to koukat

Rozhodla jsem se pátrat na vlastní pěst

Dvě šestnáctileté holky, plné elánu a odhodlání, se rozhodly hledat mého tátu. Až do chvíle, kdy jsme se s Bárou do toho pustily naplno, jsem o něm vlastně nikdy nepřemýšlela. Pochybnosti se však začaly ozývat: "Děláme dobře?" S mámou nám přece bylo vždycky fajn. Měla určitě své důvody, proč s ním nechtěla mít nic společného. Pokaždé, když jsem se na něj zeptala, odpověděla stejnými slovy: „Pavlí, vždyť je nám dobře samotným, už ho v životě nepotřebujeme.“

Přesto ve mně klíčila zvědavost. Kdo byl ten muž? A jakou roli hrál v mámině životě? Nakonec zvědavost zvítězila nad obavami, že tím mohu mámě otevřít staré rány.

Naše pátrání začalo jednoduše, a to nahlédnutím do rodného listu. Tam jsem však jeho jméno nenašla, což mě donutilo vydat se jiným směrem. Jedinou osobou, která mohla mít odpovědi, byla má milovaná babička Janička. Problémem ale bylo, jak přesvědčit mámu, aby zůstala sama doma. Její závislost na mé přítomnosti byla natolik silná, že se bránila, jak jen mohla.

Pomoc přišla od rodinné kamarádky Stely, která mámu přesvědčila, že stráví víkend společně, a že si tak máma konečně odpočine. Díky tomu jsem mohla odjet za babičkou.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (28): Babička vede pestřejší milostný život než já. Vedle ní si připadám jako poustevník

Babička se stala mým největším spojencem

Babička Janička, můj anděl, mě přivítala s napečenými buchtami a se svou vřelou, otevřenou náručí. Okamžitě jsem měla pocit, že jsem doma. Od prvního okamžiku věděla, proč za ní přijíždím. Skutečnost, že hledám tátu, ji napadla už dávno. Byla si také dobře vědoma bezmezné závislosti mé mámy na mně.

Svěřila jsem jí svůj plán a její reakce mě překvapila. Začala se od srdce smát a se šibalským úsměvem pronesla: „Holka, ty ani nevíš, do čeho se ženeš. Pokud by se ti tohle povedlo, tak snad ještě omládnu.“ Pak mě vzala za ruku, pohladila po vlasech a dodala: „Ti dva si nemohli přijít na jméno, moje zlatá.“

Přesto mi babička poskytla vodítko a dala mi bývalou adresu mého táty. „Nic víc nemám, ale možná ho tam najdeš,“ povzbudila mě. Musela jsem jednat rychle, a tak jsme se s babičkou domluvily, že ještě to odpoledne na uvedenou adresu zajedu.

Okamžitě jsem volala Báře, která nemohla uvěřit, jak rychle se věci daly do pohybu.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (38): Máma mě kdysi opustila a velmi mě to ranilo. Teď chce, abych se o ní starala

Odhalení pravdy mi podlomilo kolena

Když jsem dorazila na adresu, kterou mi babička poskytla, cítila jsem, jak mi nervozita svírá hrdlo. Uvědomovala jsem si, že právě za chvíli poznám svého tátu, ale zároveň mě děsila myšlenka, jak to ovlivní můj vztah s mámou. Přesto jsem sebrala odvahu a zazvonila na zvonek.

„Kdo je to?“ ozval se mužský hlas. Začala jsem se třást, než jsem dokázala odpovědět: „To jsem já, Pavla.“ Na druhém konci bylo chvíli ticho, jako by ten hlas ztuhl překvapením. Poté se ozvalo bzučení, kterým mi odemkl dveře. Otevřel mi muž s hnědými vlasy, vousy a sympatickým výrazem, který mě okamžitě objal. „Jak sis mě našla?“ zeptal se a jeho hlas zněl, jako by v něm byla směs radosti a údivu. Byla jsem zmatená. Jak mě mohl hned poznat? Pozvání dál jsem přijala s obavami, které ale brzy vystřídal šok z toho, co jsem se dozvěděla.

Vyprávěl mi, že mou mámu miloval tak silně, že pro něj přestalo existovat všechno ostatní. Byl však ženatý s její nejlepší přítelkyní Klárou. Klára byla těhotná, když jejich láska vygradovala v intenzivní románek. Když se Klára dozvěděla o jejich zradě, porodila dítě, ale rozhodla se ho zříct.

„Já mám sourozence?“ vyhrkla jsem, přerušujíc jeho vyprávění. Táta se zarazil a pohled mu ztuhnul. „Ty to nevíš?“ zaváhal. Když jsem na něj nechápavě hleděla, dodal: „A co… že tvoje máma není tvoje máma.“ Srdce se mi na okamžik zastavilo. „Narodila ses Kláře a ona se tě zřekla. Dovolil jsem tvé mámě, aby tě adoptovala,“ vysoukal ze sebe.

Tahle slova mi podlomila kolena. Nemohla jsem uvěřit, že po tolika letech žiji s něčím, co jsem vůbec netušila. Utíkala jsem od něj i od všech těch lží pryč. Celou noc jsem se nikomu neozvala. A ten zážitek? Ten mě pronásleduje dodnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (37): Moje máma a tchyně se nesnášejí. Soupeří o vnoučata, děti z toho už mají trauma

Hloupé mlčení a lži zanechaly bolestivé šrámy

Dnes vlastně ani nevím, kde je má biologická máma, a pouto s mou nevlastní mámou se výrazně oslabilo. Nedokázala jsem jí odpustit, že mi pravdu zamlčela a nechala mě žít v nevědomosti. Zklamání a pocit zrady mě dohnaly k tomu, že jsem se odstěhovala k tátovi a s mámou nepromluvila celé roky. Byla zoufalá a snažila se mě všemožně kontaktovat, ale já její pokusy ignorovala.

Odpustit jsem jí dokázala až ve chvíli, kdy se mi narodila první dcera, a znovu jsem ji pustila do svého života. Přesto ve mně zůstává pocit, že mě zradila, a dodnes nedokážu na vše úplně zapomenout.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (38): Tchán se po smrti manželky úplně změnil. Vnoučata se ho bojí a já už nevím, jak mu pomoct