Pavlína (38): Konečně jsem na to přišla. Rozluštila jsem otcovu tajnou ingredienci při přípravě skvělých šunkofleků

„Maminko, děda má jedničku a ty máš dvojku. Děda dělá lepší guláš než ty,“ opět mě informovali synové, kteří milují jídla od mého táty.

Jana (39): Už nechci být jen služkou svému manželovi a dětem. Stále častěji mám chuť odejít a nikdy se nevrátit

Realita, se kterou se musím smířit

Pohladím své syny po vlasech a jsem ráda, že se jim u prarodičů líbilo. Je vidět, že moji malí kluci rádi jedí a rádi si pochutnají na dobrém jídle. Jako vždy mají tendenci hodnotit, kdo uvařil jídlo lépe. Musím se smířit s tím, že na svého otce ve vaření nemám. Má dar od Boha. Umí jídlo skvěle ochutit a při jeho konzumaci si člověk mlaská. Ale ráda bych alespoň jednou od svých dětí slyšela, že jsem něco uvařila nejlépe ze všech.

Rajskou omáčku vařím dokonce jako třetí v řadě. Předběhl mě klasicky můj otec, ale prvenství drží manželova maminka. Kluci jsou neúprosní a nikomu nic nedarují. Jejich hodnocení je upřímné a je jim jedno, zda někomu jejich slova budou líto. Třeba mně. Vždy se tolik snažím, aby jim chutnalo, a vždy mě ti malí prckové vmetou do tváře, že si někde pochutnali víc.

Milada (46): Myslela jsem, že nový přítel je výborný kuchař. Realita je ale spíš k smíchu

Vařím zdravě a v tom je ten problém

V kuchyni používám zásadně olivový olej a snažím se vyhýbat smažení. Příliš nekořením a moje jídla jsou zdravá. „Maminko, chutná. Ale dědeček má šunkofleky lepší. Víc nám chutnají. Zeptej se ho, jak to vaří,“ nabádali mě. Ale to se mi nechce. Už jsem to zkoušela a nechce vyložit karty na stůl. Dme se doslova pýchou, když mu kluci říkají, že je jednička v kuchyni.

Nicméně jsem se včera chuti otcových šunkofleků přiblížila, a jsem neskutečně šťastná. I kluci byli zmatení. „Maminko, to děda dovezl šunkofleky? Kdy tady byl? My jsme ho neviděli,“ ptali se mě od stolu. A já věděla, že jsem vyhrála. Konečně jsem po několika letech objevila tajemství otcových šunkofleků. Byla to cesta trnitá, skládala se převážně z neúspěchů. Ale nevzdala jsem to.

Jarka (42): Doma jsem si připadala jako služka, kuchařka a řidička. Pak jsem udělala něco, co manžela konečně přimělo vážit si mě

Chuť jídlu dodá sádlo

Celé roky jsem smažila cibulku na olivovém oleji. Dnes jsem si řekla, že cibulku osmažím na sádle. Bála jsem se, aby jídlo nebylo mastné, ale už když jsem cibulku smažila, bylo mi jasné, že atakuji prvenství. Cibulka voněla lahodnou vůní. Na cibulku jsem nakrájela uzené maso a přidala koření. Ještě jsem v závěru lehce nechala na sádle rozvinout vůni česneku.

Byla to trefa. Neskutečná změna chuti u pokrmu způsobila, že byli kluci zmatení a nevěřili, že jsem šunkofleky vařila já. Pocítila jsem hrdost kuchaře. „Maminko, dnes je to jednička. Přesně takhle je dělá dědeček. Ty jsi mu volala? A vařila jsi to podle něho?“ vyptávali se malí rozumbradové. Usmívala jsem se a odpověděla jim, že jsem zkusila změnit recept a dědovi, že jsem nevolala. Jsem neskutečně šťastná. Směji se, jak málo mi stačí k radosti.

Další příběhy ze života →

Barbora (39): V kuchařce jsem našla vzkaz od babičky. Něco tak dojemného jsem nečekala