Petr (52): Tchyně mě zavrhla, když jsem si po smrti její dcery našel novou lásku

S Alenou jsme prožili v manželství čtvrt století a společně vychovali dva syny. Dnes už jsou oba dospělí a žijí si po svém. Náš vztah byl harmonický, vždy jsme našli společnou řeč.

Julie (29): Víkend u tchyně mě utvrdil v tom, že si příště budu vozit svoje jídlo

Těžká životní zkušenost mě psychicky vysála

„Petře, mám rakovinu prsu s metastázami po celém těle. Doktoři mi dávají maximálně rok života,“ plakala Alena, když mi oznamovala výsledek nesčetných vyšetření. Rozplakal jsem se s ní. Ten den jsme se dlouho jen tiše objímali. Cítil jsem, jako by mi někdo vrazil nůž do srdce. Nedokázal jsem to pochopit, jen to nesmírně bolelo. A tak začala naše dlouhá a strastiplná cesta. Alena se rozhodla nepodstupovat chemoterapii a nechat osud plynout.

Alena trpěla obrovskými bolestmi a já dělal, co bylo v mých silách, aby se jí ulevilo. Zařídil jsem zdravotní sestru, která k nám docházela a podávala Aleně silné léky injekčně. Postupně jsem svou ženu nosil na toaletu, pomáhal jí s osobní hygienou a každý večer jsme spolu leželi na pohovce, objímali se a jen mlčky byli spolu. Alena nakonec zemřela dříve, než lékaři předpovídali.

Alice (34): Moje manželství se začalo rozpadat, když se k nám nastěhovala tchyně. Rozhazuje naše peníze a zve si návštěvy

Bolest nikdy nezmizí, ale život jde dál

Během celého toho roku mi Alenina matka, moje tchyně, s ničím nepomohla. Na návštěvy sice jezdila pravidelně, ale vždy jen seděla jako pecka a plakala. Nedokázala být oporou ani vlastní dceři. Zato naši kluci byli stateční. Nejenže pomáhali, kde bylo potřeba, ale dokázali si s maminkou celé hodiny povídat, držet ji za ruku a hladit ji. Po Alenině smrti jsem od tchyně nikdy neslyšel jediné slovo uznání, že se její dcera měla v posledních měsících dobře. Nic. Všechno brala jako samozřejmost a ignorovala, že by sama mohla jakkoli přispět.

Synové byli ze smrti své matky zdrcení, ale pokračovali ve svých životech. Měli přítelkyně a bydleli v jiném městě. První měsíce po pohřbu pro mě byly peklo. Cítil jsem se zdrcený, prázdný a zničený z toho, kolik utrpení jsem viděl. Měl jsem lepší dny, ale těch temných bylo mnohem víc. Stáhl jsem se do sebe a chtěl být sám. Asi po půl roce jsem si pořídil psa a začal chodit na dlouhé procházky. Klid a pohyb v přírodě mi prospívaly. A právě tam jsem potkal Janu. Byla to žena v mém věku, která také venčila psa.

Diana (35): Tchyně u mě definitivně skončila. Její bezcitná slova jí nikdy neodpustím

Nechci být jen chodící mrtvola

Uplynul přesně rok od Alenina úmrtí. Koupil jsem květiny na hrob a cestou zpátky jsem se zastavil v kavárně. Shodou okolností tam po chvíli vešla i Jana a já ji pozval ke svému stolu. Povídali jsme si a domluvili se na společné procházce. Dva měsíce jsme se jen přátelili, povídali si a já si uvědomil, že se začínám měnit. Moje vnitřní temnota začala ustupovat a přistihl jsem se, že se těším, až Janu zase uvidím. Trvalo další dva měsíce, než jsme si nesměle vyznali city a dali si první letmý polibek.

Potom už všechno nabralo rychlý spád. Už měsíc jezdím za Janou domů a náš vztah přešel na intimnější úroveň. Synům jsem o své nové přítelkyni řekl a přijali to skvěle: „Tati, máme obrovskou radost, že už nejsi sám. Báli jsme se o tebe.“

Naprosto odlišná reakce ale přišla od tchyně, která se o mém novém vztahu dozvěděla od někoho jiného dřív, než jsem jí to stačil říct sám. Vtrhla ke mně domů a spustila hroznou scénu. Obvinila mě, že jsem pošpinil památku její dcery. Jak jsem si prý mohl dovolit najít si novou partnerku necelé dva roky po její smrti. Když odcházela, křičela, že mě vyškrtává ze života a že je jí ze mě zle. Její reakce mě hluboce ranila, ale Jany se kvůli ní nevzdám. Mám právo na štěstí a na to jít dál.

Adéla (30): S manželem jsme se pět let marně snažili o dítě. Pak otěhotněla tchyně a podle mě to udělala, aby mě ponížila

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].