
Někdy lidé dělají věci, které zvenčí nedávají smysl, přesně jako tchyně Viktorie. Naštěstí se nakonec ukázalo, co ji k tomu vedlo.
Všechno začalo ve chvíli, kdy jsme se s manželem a dětmi přestěhovali do nového domu, který jsme si pět let svépomocí stavěli. Každý detail byl promyšlený, přesně podle našich představ. Nový domov, nové prostředí, všechno působilo idylicky. Až do dne, kdy nás navštívila tchyně, která měla ten den hlídat naše děti.
Netušili jsme, co tím večírkem odstartujeme
S manželem jsme si chtěli společně vyrazit na firemní večírek, a protože jsme v domě počítali s občasným přespáním návštěv, pozvali jsme tchyni, jestli by nepohlídala svá vnoučata. Souhlasila s velkou radostí, byla už delší dobu sama, tchán zemřel před několika lety.
U nás se jí okamžitě zalíbilo. Už během stavby byla z našeho domu nadšená a měla spoustu představ, jak nás bude pravidelně navštěvovat. Pozvání na hlídání proto přijala s opravdovým nadšením.
Tchyně se u nás zabydlela a nechtěla odejít
Jen co jsme přišli domů, tchyně se usmívala a byla ve skvělé náladě. Poklidila, vyžehlila prádlo a ráno s nadšením oznámila, že nám napeče buchty. Myslela jsem si, že pak odjede. Ale když jí to dělá radost, proč ne?
Jenže to nebyly jen buchty. Upekla, navařila oběd, připravila večeři a večer si k nám přisedla k televizi, jako by k nám patřila odjakživa.
Začala jsem se ptát manžela, jestli o něčem ví. „Nevím, nic mi neříkala. Ale podívej, jak je šťastná. Takhle jsem ji dlouho neviděl.“ Měl pravdu. Jenže my se přestěhovali do vlastního, ne proto, aby s námi žila tchyně, i když byla sebevíc milá.
Podezřívala jsem tchyni, že se s manželem potají domluvila
Když se z jednoho dne stal týden a z týdne pomalu čtrnáct dní, začalo mi docházet, že se děje něco, na co jsem nebyla připravena. Začala jsem podezřívat manžela, že se s mámou potají domluvili, aby u nás zůstala, když máme v domě dost místa. A uvnitř mě rostl vztek.
Tchyně byla sice skvělá, se vším mi pomáhala, ale zároveň si začala všechno upravovat podle sebe. Připadala jsem si, jako by se víc doma cítila ona než já.
Nakonec jsem byla dojatá
Byla jsem připravená se jí taktně zeptat, proč to u nás vypadá, jako by u nás doslova bydlela. Jenže v tu chvíli jsem ji zahlédla, jak u záhonu, který právě plela, flirtuje se sousedem. I on byl sám. Byli roztomilí, špičkovali se a mezi nimi to zřetelně jiskřilo. V tu chvíli mi došlo, jak moc ji poznamenala ztráta manžela a že teď poprvé po dlouhé době vypadala opravdu šťastně.
Manžel dorazil ten den domů později a byl překvapený, jak klidná a v pohodě najednou jsem. „Kde je vlastně máma?“ zeptal se asi po půl hodině, kdy zjišťoval, co se u nás změnilo. „U souseda,“ odpověděla jsem s úsměvem. „Tvoje máma se nám zamilovala.“ Usmál se, objal mě a bylo nám oběma jasné, že všechno nakonec dobře dopadlo. Tchyně se nakonec opravdu přestěhovala o dům dál.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].