Pracujete nad rámec svých sil: Pozor, ať nevyhoříte!

Je normální, pokud se vám občas nechce do práce. A je v pořádku, když vás i několikrát do roka vaše zaměstnání štve a jste přesvědčeni, že váš šéf je idiot, který vám nerozumí. Jenže je rozdíl mezi dočasnou nespokojeností a dlouhodobou ztrátou pracovní energie, která se projevuje nejen fyzicky, ale především duševně.

Přepracování versus vyčerpání

Zatímco při běžném přepracování vám obvykle pomůže odpočinout si na pár dní od každodenního stresu a povinností, při syndromu vyhoření (anglicky burnout) vám může dělat nepředstavitelné problémy už jenom se obléknout a vyrazit směr kancelář. Navíc se tenhle strašák moderní doby projevuje třeba i bolestmi hlavy, zad, celkovou únavou, zvýšeným onemocněním infekcemi, zažívacími potížemi nebo depresemi.

Mohlo by Vás zajímat:

Práce v noci vám neprospívá: Riskujete nespavost, obezitu i něco mnohem horšího

Ohroženi jsou manažeři i sestry

Komu vlastně hrozí nejvíce? Podle odborníků je velké riziko především u lidí, kteří jsou na vrcholových pozicích, do práce nastoupili s velkými plány, cíli a očekáváním, a najednou mají pocit, že se jim ničeho nedaří dosáhnout. Další ohroženou skupinou jsou profese, které pomáhají lidem. Tedy lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, sociální pracovnice… Ti mají psychicky náročnou práci, která ale ne vždy přinese pozitivní výsledky. Někdy pacientovi nebo klientovi pomoci nejde a pak nastupují výčitky a pocity osobního selhání. To může časem vyústit právě do apatie, celkovému pocitu nezájmu až nechuti starat se dál o své klienty.

Stále zapřažení workoholici

Dalšími adepty na syndrom vyhoření jsou workoholici, kteří pracují pod neustálým tlakem. Musejí živit rodinu, splácet hypotéku, k tomu řídí několik lidí, stále po nich někdo něco chce a oni mají zodpovědnost, na které třeba stojí celá firma. Od napětí už je jen krůček k chronické únavě a příznakům vedoucím k syndromu vyhoření.

Mohlo by Vás zajímat:

Velký návrat práce z domova: Nebraňte se, má to i své výhody

Existuje nějaká prevence?

Určitě ano. V první řadě je potřeba si uvědomit, že na světě nejste jen proto, abyste pracovali. Pokud žijete ve stálé pohotovosti, abyste dostáli všem očekáváním, zbrzděte. Platíte za to totiž svým životem, který máte jen jeden, a čas strávený v práci se už nikdy nevrátí.  Nikdo vám nevynahradí dobu, po kterou se díváte do monitoru počítače, místo toho, abyste si hráli se svými dětmi nebo šli na procházku se psem.

Dělejte, co vás baví

Abyste se nestali otrokem své práce, myslete na odpočinek.  Věnujte se rodině, přátelům  a vašim koníčkům. Ideální je mít taky dostatek aktivního odpočinku – pokud nesportujete, zkuste si každý den dopřát alespoň 20 minut chůze na čerstvém vzduchu, a to v rychlejším tempu. Že na to nemáte čas? Co při cestě do práce vystoupit o několik zastávek dřív a zbytek dojít pěšky?  Nebo zaparkovat auto na vzdálenějším parkovišti?

Mohlo by Vás zajímat:

Co se stane s tělem, když se budete denně 30 minut hýbat

Nespokojenost řešte včas

Pokud i přesto všechno cítíte, že vás práce nebaví a nenaplňuje, popřemýšlejte o změně. Nemusí jít hned o změnu firmy, ale třeba pracovní pozice nebo rozdělení úkolů či přenechání části vaší pracovní náplně, kterou z duše nenávidíte, těm kolegům, kteří se jí ujmou s chutí. Domluvte si schůzku se svým šéfem a na rovinu si s ním o svých pocitech promluvte. Taky se naučte nepracovat přesčasy a odmítat práci, na kterou už nemáte kapacitu. Zkrátka se naučte svým kolegům i nadřízeným občas říkat NE. A hlavně - nemějte na sebe přehnané nároky a nepřeceňujte svoje síly. Jinak by se vám mohlo opravdu stát, že překročíte hranice svých možností a vaše tělo vám vypoví službu.