Facebook
Instagram
Nejprve si nechali říkat Společnost věřících v Kristův druhý příchod. Kvůli jejich jedinečnému způsobu tance, kterým Ježíše uctívali, se ale stali postupem času známí jako "shakeři". Jejich bohoslužby byly plné modliteb, zpěvu v různých jazycích, křiku a pohybu, který připomínal předsmrtný třas.
Tato náboženská skupina vznikla v roce 1770. Založila ji kvakerská aktivistka Ann Lee. Jednoho dne jí prý Bůh sdělil, aby celou organizaci přesunula z Anglie do USA. Znovu se tak usadili v New Yorku. Tam zažili skutečný rozkvět. Stali se tak nejdéle trvajícím americkým utopickým experimentem.
Čemu shakeři věřili?
Jak již vyplývá z jejich oficiálního názvu, věřili, že se na Zemi znovu objeví Ježíš Kristus. Zajímavé ale bylo, že se, dle jejich učení, mohl zjevit jak v ženské, tak v mužské podobě. Díky tomu prosazovali rovnost pohlaví. Kromě toho vyznávali čtyři základní principy: společný život, celibát, pravidelné vyznávání hříchů a oddělení od vnějšího světa. Kdo tyto zásady dodržoval, mohl dosáhnout dokonalosti.
Byli také pacifisté. Striktně vystupovali proti všem ozbrojeným konfliktům. Svou pozornost raději věnovali architektuře, hudbě, výrobě nábytku, keramice a technologickým inovacím. Ve svém "jednoduchém" životě se, jinými slovy, chtěli zaobírat pouze pozitivními věcmi. Přidat se tak k nim mohli i černoši. Rasistu byste u nich rozhodně nenašli. Všechny lidské bytosti si byly fyzicky i psychicky zcela rovny.
Dopad shakerů na společnost
Hlavním důvodem vzniku shakerů byla protestantská reformace, která umožnila vzniknout novým spolkům mimo oficiální církev. Toho ihned využili kvakeři, ze kterých vzešel tento tančící spolek.
Věřící se shromažďovali vždy v neděli. Zpočátku se všichni hýbali, jak je napadlo, postupně se ale do tance přidávala určitá choreografie. Připojil se také zpěv náboženských písní, četlo se z Bible, kázalo i drželo několik minut ticha, což byl zase pozůstatek z kvakerského hnutí, jehož členové spolu rádi usedávali v tichosti, aby naslouchali Boží vůli.
Na konci osmnáctého a počátku devatenáctého století zaznamenali prudký boom. Byli v USA teprve deset let, ale již měli několik tisíc členů. A zájemců stále přibývalo. Přitažliví byli zejména pro ty jedince, kteří v životě hledali nějaký směr, jenž by obsahoval jak kulturu, tak i řemeslné umění. V polovině 19. století bychom v Americe napočítali zhruba čtyři tisíce shakerů, kteří žili v osmnácti různých komunitách. Osídlili zejména severovýchod a středozápad, tedy Ohio, Kentucky a Pensylvánii. Po občanské válce ovšem nastala změna.
Úpadek shakerů
Jedním z největších problémů v tomto hnutí bylo, jak jinak, dodržování celibátu. Navíc začaly vznikat nové náboženské kulty a frakce, kde sex nečinil žádný problém. K tomu se ještě přidala průmyslová revoluce, která lidí lákala do měst za vidinou slušného výdělku. Samostatnost či izolovanost již jaksi nebyla v módě.
V roce 1920 tak zbylo již jen dvanáct komunit, které se později smrštily na jedinou, kterou lze stále nalézt v městě Lake Sabbathday Shaker Village v Maine. Že by se hnutí znovu postavilo na nohy, je spíše nereálné. Vzhledem k tomu, že neustále vznikají nové spolky a sekty, upadnou shakeři jednoho dne v zapomnění.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Shakers
Historydefined.net: The rise and decline of religious group, the Shakers
