Facebook
Instagram
Co byste udělali s opravdu velkou výhrou? Se svými starostmi se nám svěřil muž, který si přál vystupovat pod jménem Tobiáš. Když vyprchala počáteční radost, pochopil, že to nakonec nebude tak jednoduché...
Se Sportkou jsem tak nějak vyrůstal. Můj táta si ji nikdy nenechal ujít. Za celý svůj život vyhrál jenom pár stovek. Pamatuju si, jak seděl u televize a dychtivě koukal na tažená čísla. Pak zklamaně odkládal sázenky do šuplíku. Nikdy ani jednu nevyhodil, měl pro ně slabost.
Na tátu vzpomínám rád
Můj táta zemřel před deseti lety a dodnes mi moc chybí. Když se blíží datum jeho narozenin, připomínám si ho i trochu neobvyklým způsobem. Vezmu jednu ze starých sázenek, ano, ani já je nedokážu vyhodit, a vsadím si stejná čísla. Taky jsem nikdy neměl štěstí, ale přišlo mi to jako fajn vzpomínka na tátu.
Jenže letos se to změnilo. Jako obvykle jsem si podal sázenku a založil ji do peněženky. Po víkendu mi manželka Páťa (43) poslala odkaz na článek z novin, kde psali, že někdo vyhrál obří prachy. Přidala k tomu smajlíka s tím, že jestli jsem to byl já, tak snad jí alespoň koupím novou žehličku, protože ta stará už trochu zlobí.
Pobavilo mě to a hned jsem porovnal čísla. Asi jsem to neměl dělat v práci, protože jsem se skácel ze stoličky. Čísla, která o víkendu vylosovali, byla ta má. Respektive mého táty. Když jsem popadl dech a posadil se zpátky, jen jsem se na udivené kolegy omluvně usmál. Nebyl jsem schopný říct ani slovo.
Získal jsem balík
Když jsem se trochu vzpamatoval, podíval jsem se na ta čísla znovu. A všechno sedělo! Jak je tohle možné? Byl jsem tak nervózní, že jsem si vzal na zbytek dne volno a šel domů. Auto jsem nechal v práci, nebyl jsem zkrátka schopný řídit.
Když manželka dorazila domů, nechápala, proč nejsem v práci. Poprosil jsem ji, aby si sedla, že jí musím něco důležité říct. Vlastně jenom ukázat. A zamával jsem jí před očima sázenkou. Chvíli jen tak koukala, pak se zeptala, kolik stovek jsem vyhrál. "Žádné stovky," zakroutil jsem hlavou. "Musíš mířit trochu výš..." A následně jsem jí řekl tu cifru. Rozesmála se a nechtěla mi věřit. Tak jsem ji přiměl zkontrolovat ta čísla.
Musím říct, že takhle veselou jsem ji už dlouho neviděl. Chodila sem a tam a přemýšlela nahlas o tom, co nás teď čeká. "Takže ti bude stačit nová žehlička?" zeptal jsem se jí a schytal dardu do ramene. Koukali jsme na sebe a smáli se docela dlouho. Pak nám došlo, že děti jsou pořád ve školce a bylo už dost hodin.
Teď mám z těch peněz trochu strach
Děti se na nás ve školce hned vrhly a pořád se vyptávaly, proč jsme přišli pozdě a oba dva. Jenže já jim nemohl říct, že jsem vyhrál balík. Ty naše dvě malé holky by hned všechno prokecly. Nechci, aby se to zjistili cizí lidé. Doba je zlá a nechci, aby se vědělo, že mám peníze.
Zatím to ví jenom manželka a po večerech řešíme, jak s tím naložit. Když si koupíme barák a lepší auta, bude to podezřelé. Máme se snad odstěhovat někam, kde nás nikdo nezná? To bychom přišli o všechny přátele. Zatím opravdu netuším, jaké řešení je nejlepší. Někdy si myslím, že by mi snad stačilo jenom snít o výhře, jako to táta dělal celý život...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
