Čtyřlístek slaví 50 let: Jak se zrodil Myšpulín, Fifinka, Bobík a Pinďa

1. dubna 2019
www.velkedobrodruzstvictyrlistkufilm.cz
www.velkedobrodruzstvictyrlistkufilm.cz

Pinďa, Bobík, Myšpulín, Fifinka. Veselé a dobrodružné příběhy této komiksové čtveřice provázejí už padesát let několik generací dětí. Parta zvířecích přátel v lidském světě vyšla z tužky výtvarníka Jaroslava Němečka a on i jeho žena Lucie jsou s komiksem spjatí dodnes, kdy se Čtyřlístek dočkal druhého celovečerního filmu.

„Nerad bych, aby to znělo nafoukaně, ale Čtyřlístek pro mě znamenal a znamená šťastný život od začátku po celou dobu,“ vzpomíná Jaroslav Němeček, tvůrce Čtyřlístku. „Já s těmi figurkami jejich příběhy stále doslova prožívám. Už tím, že jsem si je umístil do domečku, v němž jsem vyrůstal v Praze v Modřanech. Jen jsem jej umístil do Máchova kraje poblíž hradu Bezděz, kde jsem zas na chalupě. A když třeba s manželkou chystáme oběd, jako teď, tak já mám doslova pocit, že mně ho vaří Fifinka.“

Čtyřlístek je jejich společné dítě. Lucie Němečková s nadsázkou říká, že ho počali na předsvatební dovolené v Itálii v roce 1967. „Okukoval jsem, jak se komiksy dělají na Západě a ten rozdíl byl markantní,“ vzpomíná Jaroslav Němeček.

„Říkali jsme si, že české děti něco takového nemají. Tady bylo pár komiksů na zadní stránce, ani to nebylo barevné,“ dodává jeho žena. „Seznámili jsme se na jednom soukromém večírku a tak jsme se do sebe zamilovali, že mě manžel během čtrnácti dnů požádal o ruku,“ vzpomíná Lucie Němečková, která v té době pracovala jako divadelní herečka.

Zvířátka rodiče Němečkovi vymýšleli zejména pro svého syna. „Nejdřív jsme vymysleli figurky, o půlrhodiny později pak během chvíle jejich jména. Manželka je autorkou Fifinky a Myšpulína – ten dostal jméno podle stromu mišpule. Já vymyslel Bobíka a Pinďu. Bobík je prasátko, a to se podle mě jinak jmenovat nemůže. Byl bych nerad, aby v tom někdo hledal jinotaje,“ říká autor s úsměvem. „Jiná zvířátka jsme ani nevymýšleli, chvilku jsem jen váhal, zda to nekreslit realisticky, jako byly Rychlé šípy. To jsme ale zamítli a Čtyřlístek byl vždy kreslen pro děti přibližně do deseti let,“ dodává. A kolik že postavičkám vlastně je let? „Jsou mladí, musí ale mít řidičák, ale Pinďa zase někdy chodí do školy. Takže s věkem je to neurčité,“ dodává.

O čem Čtyřlístek bude a jak budou postavičky vypadat, bylo jasné během jediného odpoledne. „Já tvrdím, že každý člověk má v životě takové zlomové chvíle – mě napadlo všechno najednou a vydrželo mi to celý život,“ říká Jaroslav Němeček. Trochu se s manželkou zasekli jen na tom, jak se bude jmenovat kocour – vynálezce a nejchytřejší ze čtveřice. „Uvažovali jsme třeba o Einsteinovi, ale nakonec manželka přišla s Myšpulínem. To je totiž strom, mišpule se jmenuje, má sladké plody a myslím, že rostl u jejích rodičů na zahradě,“ říká Jaroslav Němeček, vystudovaný grafik, který mimo jiné kreslil i filmové plakáty a léta se také věnoval výrobě keramiky.

„Svět Čtyřlístku je částečně lidský, takže můžou jet na výlet, udělat si táborák a zazpívat si písničku, ale stejně tak vám nepřijde divné, když postaví raketu a někam odletí.“

I kreslené postavičky ale musejí jít s dobou, takže v novějších příbězích běžně používají třeba notebook nebo video. „Je to nutnost. Bereme to i podle našich vnoučat, kterým je deset a dvanáct, umějí s tím pracovat a znají to daleko lépe než my,“ vysvětluje Lucie Němečková.

Vzhledově se postavičky za čtyřiačtyřicet let mírně změnily, ovšem pořád nosí stejné šaty, jezdí stejným autem a domek mají zařízený nábytkem, jenž je zelený přesně tak, jak si ho Jaroslav Němeček pamatuje ze svého dětství v domku v Praze-Modřanech.

Jinak ale komiksové Třeskoprsky umístil do Doks, kde mají poblíž Němečkovi chalupu, z hradu Bezděz se stal Bezzub a rybník Blaťák je ve skutečnosti Máchovo jezero. A protože to místní obyvatelé dobře vědí, vede dnes kolem jezera naučná Fifinčina stezka, která vás dovede až do muzea Čtyřlístku v Doksech.