Facebook
Instagram
V současnosti žije, i když lépe řečeno spí, hrabáč kapský ve čtyřech českých zoo. Psal o něm už slavný cestovatel Emil Holub, který jej poznal ještě jako kuťoše, neboť toto podivné zvíře dokáže svými mohutnými drápy kutat rychlostí 60 centimetrů za 15 vteřin.
Kuťoš není jediné jméno, které tento neobvyklý tvor v má. V Rusku ho poznají jako trubkozuba. Ve svahilštině mu říkají Kukukifiku a v angličtině zase aardvark, co pochází z afrikánštiny a znamená podzemní sele. Hrabáč ale ve skutečnosti nemá s prasetem nic společného.
Podivný hrabáč kapský
Je tak ošklivý, až je vlastně hezký. Mimozemsky vypadající tvor s 30 centimetrů dlouhým jazykem a silnými drápy je zavalitý savec, který se rodí úplně nahý, a později po pokryje řídký štětinatý porost. Má protáhlou hlavu, jejíž přední část připomíná rypák, co je patrně jeden z důvodů, proč si ho kdysi lidé zaměňovali se seletem.
Aby toho nebylo málo, hrabáč má silný ocas podobný klokanímu, co mu umožňuje udržet rovnováhu a postavit se na zadní. Zvláště citlivé uši, které dovede vztyčit, ale také složit podél hlavy, zase „pobral“ od zajíce. Byl také přirovnáván k mravenečníkovi. Ale byť ho s ním pojí záliba v mravencích a termitech a lehce podobná stavba těla, jde o zcela odlišná zvířata.
Hrabáč nevidí moc dobře, spíše se spoléhá na svůj čich a sluch. Tyto smysly mu bohatě stačí na to, aby v noci, kdy je aktivní, mohl hledat potravu a prohrabat se za ní. „Svými silnými drápy doslova rozdrásají téměř cokoli. U nás například už během prvního měsíce hrabáč v podstatě rozebral svou prozatímní ubikaci,“ řekla pro Lidové noviny zooložka Libuše Veselá ze zoologické zahrady v Olomouci. Hrabáč dokáže vykopat až 60 centimetrů hlubokou jámu za neuvěřitelných za 15 sekund. Při kopání si utěsňuje nosní dírky, aby se zabránilo jejich ucpání prachem.
Kam za hrabáčem
Hrabáč kapský momentálně žije ve čtyřech českých zoo. V Plzni mají od roku 2019 samici, v Olomouci pár, kterému v loni v březnu povedlo přivést na svět mládě. To není příliš obvyklé ani v evropském měřítku. Odchov hrabáče je velice složitý, neboť hrozí třeba nedostatečná životaschopnost mláděte nebo neopatrný přístup ze strany matky, která ho může zalehnout. V Olomouci se mládě poprvé samo přisálo k matce až po 15 dnech, do té doby jej museli krmit a doslova piplat ošetřovatelé. A to znamenalo dlouhé probdělé noci.
Hrabáči se daří i v Safari parku Dvůr Králové, kde se tomuto zvířeti věnují od roku 2014 a prozatím se zde narodila dvě mláďata. Ovšem nejdéle žijí hrabáči v pražské zoo, tam se objevili v roce 1979. Na první odchov se však čekalo dlouhých 10 let. Letos v únoru zde přišlo na svět další mládě, ale bohužel přes veškerou péči ošetřovatelů uhynulo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Spolu s hrochem a tapírem patří hrabáč k mým nejoblíbenějším zvířatům v zoo, zvlášť obdivuji jeho rypáček. Je to miláček od pohledu. Jediná jeho nevýhoda je, že je aktivní v noci, takže ho při běžné návštěvě zoo nemohu pozorovat. Na druhé straně má roztomilé spací polohy,“ řekl pro Lifee.cz pan Švanda, patrně největší fanoušek hrabáčů v České republice.
Protože hrabáč během jedné noční šichty spořádá až 50 000 termitů, bylo by složité mu dopřávat stejný počet i v zoo. Jeho jídelníček je lehce pozměněn. Dostává směs psích granulí s vařenou rýží, mrkví, jablkem a banánem. Někde mu přidávají o mleté vařené hovězí maso a žloutky. K tomu minerály, vitamíny a jako lahodný doplněk moučné červy.
Hrabáč nebo hrabáčka?
Neobvyklé zvíře je hotovou studnicí překvapení. Od vzhledu přes způsob života až třeba po to, jestli před vámi stojí kluk nebo holka. Hrabáči totiž podobně jako sloni nemají šourek a jejich varlata jsou uložena v dutině břišní.
Když se olomoucké zoo povedlo získat hrabáče Bakariho z Jekatěrinburghu, bylo nutné zjistit, jakého je pohlaví. Protože to na pohled není zřejmé a podrobnější zkoumání by bylo pro zvíře příliš stresující, došlo na genetické testy prováděné z chlupů s kořenovými cibulkami.
Jenže, aby to s hrabáčem nebylo tak jednoduché, jeho DNA ještě není tak dobře zmapovaná, jako je tomu u lidí nebo dalších zvířat. Laboratorní detektivka trvala téměř měsíc a pak se pomocí porovnávaní sekvencí DNA povedlo zjistit, že Bakari je sameček.
Zdroje informací:
Lidovky.cz: Detektivka v laboratoři. Jak se pozná pohlaví u hrabáče kapského?
Wikipedia.cz: Hrabáč kapský
Kids.nationalgeographic.com: Aardvark
