Facebook
Instagram
Americká herečka kanadského původu Mary Pickford, které říkali „Americký miláček“, se víc než kdo jiný stala symbolem němého filmu. Od roku 1909 až do konce 20. let natočila desítky filmů, za svůj první mluvený film získala historicky druhého Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli, pak už se na plátně objevila jen sporadicky. Její velkou láskou byl herec Douglas Fairbanks, ale svůj vztah museli zpočátku tajit, protože oba žili v manželství s jinými partnery. Narodila se před 128 lety, 8. dubna 1892.
Narodila se jako Gladys Louise Smith v kanadském Torontu. Měla dva mladší sourozence, Charlottu a Johna, z nichž se později také stali herci. Otec, dělník, byl alkoholik, opustil rodinu a zemřel v roce 1898 na následky úrazu, když pracoval jako čistič na parní lodi Niagara. Matka byla švadlena. Gladys byla původně metodistkou, ale když jí byly čtyři roky, její babička ji nechala pokřtít na katoličku pod jménem Gladys Marie Smith.
Po otcově smrti se rodina ocitla bez prostředků. Jeden jejich známý měl divadelní společnost a sháněl představitele dětských rolí, a tak se obě sestry ocitly u divadla. Malá Gladys ještě neuměla číst, roli jí museli předříkávat, aby se ji naučila zpaměti. K divadlu se pak dal i bratr. Gladys je oba sourozence zastiňovala, byla velmi talentovaná a diváci ji zbožňovali. Kvůli dlouhým blonďatým vlasům dostala přezdívku „Girl with the golden curls“ – „Dívka se zlatými lokýnkami“.
Kanadské divadelní scény ale brzy přestaly Gladys stačit, chtěla prorazit i v Americe, a to rovnou na Broadwayi v New Yorku. Bylo jí 14 let, když se tam vypravila a vynutila si setkání s významným divadelním producentem Davidem Belaskem. Ten jí nabídl angažmá a v roce 1908 jí našel i nové umělecké jméno: Mary Pickford.
U filmu
Už o rok později se dostala Mary k filmu. A za jediný rok jich natočila padesát! Prakticky každý týden jeden. Šlo o krátké filmy různých žánrů. Zpočátku pracovala velmi často se slavným režisérem D. W. Griffithem. Ten o ní prohlásil: „Jste moc malá a moc tlustá, ale možná, že vám dám šanci...“ Šanci jí dal a Mary se brzy dostala do diváckého povědomí. V dalších letech natáčela desítky krátkých filmů ročně, po roztržce s Griffithem se na čas vrátila i k divadlu. Postupně dostávala větší a zajímavější role a také větší honoráře. Například v roce 1911 dostávala 25 dolarů, ale v roce 1919 brala za film 350 000 dolarů. Byla již skutečnou hvězdou.
V roce 1911 se Mary poprvé provdala, a to za herce Owena Mooera. Její sláva rostla, dokonce i mimo Ameriku. Netrvalo dlouho a dostala další přezdívku: „America’s Sweetheart“ – „Americký miláček“ nebo též „Zlatíčko Ameriky“. Pracovní tempo z prvních let u filmu, kdy natáčela desítky snímků, se zvolňovalo, Mary ve 20. letech točila hlavní role v dlouhých filmech, jako byly Polyanna (1920), Malý lord Fauntleroy (1921), Těžký život (1922), Zpěvačka z ulice (1923), Hollywood (1923), Černý pirát (1926) nebo Zkrocení zlé ženy (1929) podle komedie Williama Shakespeara. Zde se objevila po boku své životní lásky, Douglase Fairbankse, tak jako i v jiných filmech z 20. let.
Mary hrála v historických či dobrodružných příbězích i ze současnosti, v komediích, dramatech, v románových adaptacích i v naivních dívčích historkách. Nejčastěji ztělesňovala nevinné dívky, které musí odolávat různým nástrahám a pokušením.
Tajná láska
Když se do sebe Mary Pickford a Douglas Fairbanks zamilovali, museli svůj vztah zpočátku tajit. Oba totiž žili v manželství s jinými partnery. Oba už byli velkými filmovými hvězdami a diváci je milovali, tím víc, když se objevili v jednom filmu. V roce 1919 založili čtyři umělci – Mary Pickford, Douglas Fairbanks, Charles Chaplin a D. W. Griffith – společnost United Artists. V roce 1920 se Mary i Douglas rozvedli se svými partnery a vzali se. Jejich vztah se tak stal oficiálním. V roce 1926 spolu navštívili Moskvu a také Prahu. Ruský režisér Sergej Komarov dokonce natočil film Polibek Mary Pickfordové, v němž se oba herci objevili v malých rolích.
Oscar a konec u filmu
Mary Pickford patří také spolu s dalšími 36 osobnostmi k zakladatelům Akademie filmového umění a věd (Academy of Motion Picture Arts and Sciences), která mimo jiné uděluje i Oscary. A Mary získala hned toho historicky druhého v pořadí za ženský herecký výkon v hlavní roli, a to za svůj první zvukový film Koketa (1929). Zároveň to však už byla skoro její labutí píseň. Natočila pět zvukových filmů, poslední v roce 1934. Ale publikum si na původně „němou“ hvězdu těžko zvykalo a její mluvené filmy neměly úspěch. Bylo jí 41 let a s herectvím skončila.
V roce 1936 se rozvedla s Fairbanksem a o rok později se provdala potřetí, za producenta Charlese „Buddyho“ Rogerse. Adoptovali spolu dvě děti. Věnovala se scenáristice, produkci a psaní, v roce 1949 odmítla roli Normy Desmond ve Wilderově Sunset Boulevardu (roli vzala jiná bývalá hvězda němých filmů, Gloria Swanson). V roce 1953 prodala svůj podíl v United Artists a o dva roky později napsala memoáry s názvem Světlo a stín. Žila v ústraní, v roce 1976 jí byl udělen zvláštní Oscar za přínos filmovému umění. Zemřela 29. května 1979, bylo jí 87 let.
NA SNÍMKY OKOUZLUJÍCÍ MARY PICKFORD SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Zdroje:
Kol.: Encyklopédia filmu
https://en.wikipedia.org/wiki/Mary_Pickford
https://www.csfd.cz/tvurce/875-mary-pickford
