Maso z laboratoře: Australané vyvíjejí klokana, Francouzi zase foie gras, říká mladá vědkyně Kateřina Marešová

Maso z laboratoře: Australané vyvíjejí klokana, Francouzi zase foie gras, říká mladá vědkyně Kateřina Marešová
Zdroj: se souhlasem Kateřiny Marešové
Osmnáctiletá studentka Kateřina Marešová z Hradce Králové vyvíjí v laboratoři kultivované maso.Kateřina Marešová říká, že složitější bude rozšířit produkci kultivovaného masa do velkých objemů a zvládnout veškeré komplikace s ní spjaté - udržet při tom sterilitu, chuť i čerstvost produktu.„Myslím, že nejvíce fascinující je samotný fakt, že žijeme v době, kdy maso z laboratoře přestává být science-fiction, ale je reálným, dosažitelným cílem,“ říká Kateřina Marešová.Po dostudování gymnázia plánuje Kateřina Marešová nastoupit na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a zabývat se odvětvím, které by souviselo s její odborností a zároveň řešilo globální problémy současnosti. + 1 fotka+ 2 fotky

Kateřina Marešová je studentkou gymnázia v Hradci Králové. Pravidelně však dojíždí do Prahy, aby se v laboratoři zabývala vývojem kultivovaného masa. Nejde o žádnou rostlinnou náhražku masa, jako je sója nebo hrachový protein. Je to skutečná živočišná svalovina, která je svým složením stejná jako hovězí maso.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 25. 02. 2022 08:00

Osmnáctiletá studentka gymnázia Kateřina Marešová mluví pro Lifee.cz o své práci v laboratoři s velkým zapálením. Zdůrazňuje, abychom si nepletli pojmy kultivované maso a umělé. Maso, které vyvíjí v laboratoři, je totiž skutečná svalovina. Nejde o kus plastu nebo rostlinu. S jeho úspěšným rozšířením může ve světě dojít ke snížení chudoby, protože vypěstovat ho budeme moci i na poušti. Člověk také nebude muset kvůli masu zabíjet zvířata. A kultivované maso bude i mnohem zdravější. 

Kateřino, co si můžeme představit pod pojmem kultivované maso?

Kultivované maso je alternativa běžného masa ze zvířat. Vlastně jde o svalovou tkáň, vypěstovanou v laboratorních podmínkách, jejíž růst je možný díky dodávání živin v tekutém médiu a simulováním přirozených podmínek ve zvířeti.

Jaká je vaše práce na tomto projektu?

Já pracuji s buněčnými kulturami jako výzkumník-biolog. Zjednodušeně řečeno si v laboratoři hraju s buňkami a přemýšlím, jak jim podmínky uzpůsobit tak, aby rostly přesně tak, jak potřebujeme.

V praxi to znamená, že jde o spoustu práce s mikroskopem, nebo spíše sedíte u počítače?

Je to hodně různorodé, dělám obojí. Někdy víc pracuju na počítači, když zpracovávám data, vyhledávám informace a čtu vědecké články, jindy sedím u mikroskopu nebo flow boxu. To zahrnuje starání se o buňky, míchání a výměnu médií, různá měření a podobně.

Takže vy se staráte o zvířátka!

Vlastně ano. Přeci jen je musíme pravidelně krmit!

Jak jste se k něčemu takovému dostala? Pokud vím, tak ještě studujete gymnázium.

V létě 2020 mě oslovil náš vedoucí biolog Jiří Janoušek. Znali jsme se už z různých biologických soustředění a odborných přednášek. Napsal do skupiny, že pracuje na tomto projektu a vypadl mu někdo v laboratoři. Řekla jsem si: ,Wau, to je přesně to, co bych chtěla při střední škole dělat.‘ Přišlo mi to jako super příležitost, tak jsem se mu ozvala. Nevěděla jsem, jestli to budu stíhat se školou. Ale i když je to časově náročnější, tak mi to stálo za to.

Aktuálně je před vámi maturita. Jak to zvládáte kombinovat se školou?

Je to náročnější, dojíždím z Hradce Králové do Prahy. Domluvili jsme se, že od nového roku budu mít menší úvazek, abych do maturity měla na školu víc času. Je potřeba si ten čas umět dobře rozvrhnout. Mám individuální studijní plán, takže mám povolené absence ve škole. Některé dny tam třeba nejsem, a potom látku doháním distančně.

Co na vaši práci říkají spolužáci? Rozumí tomu vůbec?

Odezvy vrstevníků byly vlastně vždy pozitivní. Většina z nich si myslí, že je super, co dělám a připadá jim to cool. Na druhou stranu, já o tom moc nemluvím, takže hodně mých známých se to dozvědělo až z médií. Také moji rodiče mě podporují. Oni nejsou vědci, všechno se dozvídají ode mě a myslím, že už si na můj neobvyklý režim zvykli.

Kam se chystáte po gymnáziu?

Určitě do Prahy na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor molekulární biologie. Hodně lidí mi také říká, že bych potom v rámci studia měla vyjet do zahraničí. Tak uvidíme.

Jaké máte koníčky? Máte vůbec nějaký volný čas?

Volný čas mám, na to si dávám velký pozor, je to důležité, aby si člověk udržel zdravou mysl. Mám ráda literaturu a výtvarné umění, sama ráda kreslím. Také cvičím jógu.

Všichni známe rostlinné náhražky masa, třeba ze sóji, ale tohle je něco úplně jiného. Jaká je podle vás budoucnost takto kultivovaného masa?

Naše vize je ta, že by kultivované maso mohlo dokonale zastoupit maso z velkochovu. Není to náhražka, či jak se říká „umělé maso“, ale plnohodnotná alternativa. Bude to maso, jen s jiným původem, složení bude totožné. Jsou to živočišné svalové buňky, takže to samé, co vyroste v těle krávy. V současnosti se intenzivně pracuje na vývoji tzv. bioreaktorů, což jsou přístroje naplněné médiem, ve kterém plavou buňky, rostou a množí se tam.

Takže složení bude identické se skutečným masem. Nebude tam nic, co by člověka mohlo ohrozit na zdraví?

Právě o to jde, maso by mělo být stoprocentně zdravotně nezávadné. Dokonce zdravější. Není tajemstvím, že ve velkochovech se používají antibiotika, aby se mezi zvířaty nemnožily choroby. V kultivovaném mase by antibiotika neměla být vůbec, protože roste v naprosto sterilním prostředí.

Kdy se to celé stane realitou a kultivovaný steak si dáme v restauraci?

Do pěti let bychom to maso měli být schopni fyzicky vyprodukovat. Během dalších pěti let už by kultivované maso z laboratoří mohlo být k dostání v supermarketech.

Kultivuje se pouze hovězí nebo jiné druhy masa? Kuřecí? Šnečí?

My v českém startupu Bene Meat Technologies pracujeme s hovězími buňkami, takže náš cíl je v podstatě hovězí steak. Ale ve světě existují desítky start-upů, které se tomu také věnují a pracují s různými buňkami. Nevím, jestli zrovna šnečí, ale určitě se dělá rybí, kuřecí nebo vepřové. Pracovat s vepřovými buňkami je taková klasika. Ale třeba v Austrálii se pracuje s klokaními buňkami a ve Francii vyvíjí kultivované foie gras nebo mořské plody. To jsou takové lokální speciality.

Jíte maso? Dokážete s ním denně pracovat, myslet na něj a ještě ho jíst?

Ano, maso jím, nejsem vegetarián ani vegan. Možná to někoho překvapí, ale když jsem v laborce, nemyslím na steaky. Člověk se soustředí na nějaký dílčí úkol. V praxi řeším spíš signální molekuly než prorostlé hovězí. Rozhodně to ale s konzumací masa nepřeháním, právě díky tomuto projektu jsem si vědoma environmentálních dopadů, které naše spotřeba masa má. Jinak se ale v jídle neomezuji.

Takže vaší motivací je ekologická stopa, kterou po sobě člověk konzumací masa zanechává?

Také. Myslím, že každý v týmu má svou osobní motivaci dosáhnout kultivovaného masa, ať už je to láska ke zvířatům, nebo environmentální dopady. Největší motivací celé firmy ale je nakrmit lidstvo, které se stále rozrůstá. Kultivované maso může vyřešit hladomor ve světě. Není totiž limitované místy, kde roste tráva. Bioreaktor můžete postavit i uprostřed pouště.

Nebude kultivované maso spíš naopak dražší?

Teď v začátcích drahé určitě je. Je to jedna z největších výzev, snažíme se dosáhnout toho, aby konečná cena byla co možná nejnižší. Jedna z věcí, které to mohou ovlivnit je objem produkce. Čím více masa budeme produkovat, tím nižší bude jeho cena.

Už jste kus takového masa držela v ruce?

Dá se říci, že ano, ale to, které nám roste v laboratoři, je zatím velké jen pár milimetrů – takže takový kousíček. Představujte si to spíš jako mikroskopické vrstvy buněk. My teď řešíme, jak zajistit, aby se buňky maximálně dělily.

Jak to v takové laboratoři vypadá? Podívejte se v naší fotogalerii:

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články