Facebook
Instagram
25. června 2021 se v Senátu PČR konal seminář Šťastné Česko. Ústav empirických výzkumů STEM na něm představil výsledky průzkumu o štěstí Čechů během covidového roku 2020 a ukázal, jak krize ovlivnila kvalitu života v ČR.
Ačkoliv v roce 2020 zasáhla pandemie i Českou republiku, většina lidí se i tak cítila šťastně a spokojeně. Koronavirová situace dopadla tíživě pouze na pětinu z nás. To je výsledek průzkumu agentury STEM, která v prosinci loňského roku mapovala psychický stav Čechů a Češek. Průzkumu pro nadační fond Šťastné Česko, který proběhl již popáté, se loni zúčastnilo 1016 respondentů.
Uzavření pomohlo rodinám
Negativních ukazatelů se ve výzkumu objevilo více. V době covidové se na 35 % zvýšil počet lidí, kteří mají pocit, že žijí ve stresu. To je meziročně pětiprocentní nárůst. Více než čtvrtina lidí také trpěla pocitem osamocení. Nejčastěji mladí lidé a o něco hojněji ženy. Mezi dospělými také stoupl výskyt depresí a rizika sebevraždy, některým z běžných duševních onemocnění trpí přibližně každý třetí muž či žena.
„Epidemie sice nenarušila naše štěstí, ale záleží na tom, jestli nepatříme k ohroženým skupinám. Narostly však obavy o svobodu a demokracii. Z výzkumu také vyplynulo, že uzavření rodin doma překvapivě spíše utužilo rodinné vztahy. I když máme ekonomické obavy, hledíme do budoucnosti s relativním optimismem,“ shrnul jednotlivé výstupy výzkumu analytik Ondřej Kopečný.
Na semináři v Senátu vystoupili kromě analytika STEM Ondřeje Kopečného také ekonom a filosof Tomáš Sedláček, pedagožka Anna Kubíčková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), které se snaží o systémové uchopení wellbeingu ve vzdělávání, filosofka Anna Hogenová, skautská dobrovolnice u orlickoústeckých sanitářů Lucie Froggy Rybková nebo ředitel centra Elpida pro aktivní seniory Jiří Hrabě.
Wellbeing v Čechách
Diskutující na řešili i otázky spojené s vyhlídkami konceptu wellbeingu v ČR. Má výzkum wellbeingu šanci se stát platným hlediskem při měření kondice společnosti, jak je tomu na severu Evropy nebo Novém Zélandu? Minulé měsíce odhalily slabiny v našem společenském předivu, ale i fakt, že v některých situacích nejsou peníze řešením. Ve vyspělých zemích se věnují zkoumání tzv. wellbeingu.
„Pokud se chceme v oblastech jako vzdělávání, komunitní život, duchovní a kulturní rozvoj, zdraví, životní prostředí a dalších těmto zemím vyrovnat, měli bychom se tímto přístupem inspirovat,“ řekla na akci spoluzakladatelka nadačního fondu Šťastné Česko Lilia Khousnoutdinová.
Filosofka Hogenová komentovala zaměření současné společnosti na předměty a zajišťování zajištěného, které má za následek odtržení jednotlivce od skutečného bytí. Ekonom Tomáš Sedláček označil život současného člověka jako život v předklonu, život pro okamžiky v budoucnosti. Pedagožka Anna Kubíčková zase zdůraznila nezbytnost budování wellbeingu na školách. „Dlouhodobé uzavření škol a omezení sociálních kontaktů budou mít na vyvíjející se dětskou psychiku ještě větší dopad než v případě dospělých.“
Doba covidová negativně zasáhla nejen rodiny, kde stouplo domácí násilí, ale i učitele. Po prázdninách čeká na školy nejen úkol doučit, co se nestihlo, ale také uzdravit pochroumané psychické zdraví dětí.
