Facebook
Instagram
Farářka Petra Šáchová (72) se v 70. letech věnovala pro ženu její profese poněkud netypické práci - modelingu. Při té příležitosti se setkala také s nedávno zesnulou Ivanou Trump, exmanželkou někdejšího amerického prezidenta. V rozhovoru pro Lifee.cz Petra Šáchová prozradila na svou bývalou kolegyni hodně pikantní informace.
V sedmdesátých letech předváděla módu po boku Ivany Trump, stala se z ní Miss Praha a dnes je z ní farářka. Jak Petra Šáchová na Ivanu vzpomíná? „Musím se přiznat, že jsem znala ty její konce. Možná si smrt zavinila sama vinou alkoholu. Já také nemám ráda umělé a botoxové ženy. My žádné kamarádky nebyly, setkávaly jsme se jen na přehlídkách. Kvůli covidu jsem loni jako farářka pohřbila osm dobrých přátel. To se mě dotklo daleko víc než smrt paní Trump, která vedla život, jaký vedla. Mohla mezi námi klidně ještě deset let být," rozpovídala se bývalá modelka.
Jaká byla vaše cesta k modelingu?
V roce 1969 jsem nastoupila na teologickou fakultu a s kamarádkou jsme se v devatenácti přihlásily do soutěže Miss Praha. Nakonec jsem to vyhrála. Byla to její iniciativa, asi jí to bylo líto, ale neřekla mi to.
Jak se vám po vítězství změnil život?
Jistě, že po vás potom jdou - ať už novináři, filmaři nebo organizátoři módních přehlídek. Nabízeli mi role ve filmu nebo módní přehlídky. Já s přehlídkami neměla žádné zkušenosti, takže jsem se jen podívala, jak chodí jiné dívky - ruka v bok, otočka - a šla jsem. Možná, že kdybych mohla vrátit čas, změnila bych situaci a zkusila bych se stát slavnou.
Takže jste mohla být celebritou?
To asi ne, ale kamarádky mi vyfoukly ty hlavní role. Třeba ve filmu Svatby pana Voka mi tenkrát vzalo roli děvče, které skončilo na Miss Praha druhé. Nevadilo mi to. Ono se to nabalovalo a v těch 70. letech nás bylo třeba jen 12 manekýn. Patřily mezi nás Milena Karasová nebo Ivana Trump. To obsazení se neměnilo několik let. Byla to taková neprůstřelná společnost a nikoho jsme mezi sebe nepustily. Dalo by se říct, že jsem byla známější díky soutěži Miss a pochopitelně proto, že jsem byla studentkou teologie.
Byla jste rebelkou?
Sedmdesátá léta nebyla moc nakloněna náboženským otázkám a já pro ně byla jakýmsi bonbónkem. Díky té soutěži jsem byla známější a když jsem vyšla na molo, lidé začali tleskat. Až později jsem se dozvěděla, že Ivana Trump byla jen o rok starší. Před námi byla jedna parta manekýn a my byly mladší generace - ona patřila do té starší. Myslela jsem, že je minimálně o pět let starší, ale když jsem se teď dozvěděla, že je starší jen o rok, skutečně mě to šokovalo.
Poznávali vás lidé na ulici?
Stávalo se mi, že jsem přišla do obchodu a lidé říkali: „Jé, vy jste ta paní, která reklamuje!" Chvilku mi trvalo, než mi došlo, co tím myslí. Ono to vypadalo velkolepě, ale byly jsme mámy od rodin. Možná jsme měly možnost koupit si oblečení šité na míru, ale měly jsme svá trápení s dětmi. Dodnes mám doma hodně kupovaných korálů a málokde na nás také měli koupené boty. Vypadalo to, že jsme hvězdy, ale bylo to zaměstnání jako každé jiné.
Dotkla se vás smrt Ivany Trump?
Musím se přiznat, že jsem znala ty její konce. Možná si to celé zavinila sama kvůli alkoholu. Také nemám ráda umělé a botoxové ženy. My žádné kamarádky nebyly, setkávaly jsme se jen na přehlídkách. Kvůli covidu jsem loni jako farářka osobně pohřbila osm dobrých přátel. To se mě dotklo daleko víc, než smrt paní Trump, která vedla život, jaký vedla. Mohla mezi námi ještě deset let být.
Je možné spojit modeling se studiem teologie?
Myslím, že už v té době to pro mě bylo plus, mohla jsem se odreagovat světskými starostmi. Tenkrát byli v církvi povolnější a pyšní, že mají Miss Prahu. Nikdo k tomu neměl připomínky, dokonce děkan fakulty prohlásil, že někdo roznáší noviny a někdo vynáší módu. Každý si nějak vyděláváme. Církev byla upozaděná a já ji vlastně propagovala. Domýšlivě jsem říkala, že v sídle Českobratrské církve evangelické znají jen mě a patriarchu, pana Nováka. Hodně lidí ani netušilo, že ženy mohou být farářkami.
Co vás baví v současné době?
Jsem v důchodu, ale mám pocit, že pracuji podobně, jako leckteří faráři. Na bohoslužby chodím na pražský Vyšehrad. Se sociálním pracovníkem Ondrou Syrovým děláme večerní čtení pro lidi, kteří jsou, ale také nejsou věřící. Lidé si to pouštějí před spaním a máme z toho všichni radost. Často také navštěvuji domov pro seniory na Praze 3.
