Facebook
Instagram
Když před 308 lety zemřel francouzský panovník Ludvík XIV., jeho žaludek měl být údajně dvakrát větší než u jiných lidí. Zjevně za to mohl jeho velký apetit. To ale ještě netušil, že se v budoucnu stane sám potravou, tedy přesněji ten nejdůležitější orgán...
Ludvík, známý též jako Král Slunce, začal přebudovávat lovecký zámeček ve Versailles na honosný palác v šedesátých letech sedmnáctého století. Jakmile se tam přestěhoval natrvalo, započaly se tam provozovat různé rituály. Spousta z nich se točila okolo jídla.
Úlety mocných: Karel VI. se bál, že je ze skla, Ludvík XIV. měl v trůně záchod
Každý den byly hody
Po lehké snídani a vydatném obědě se vždy okolo desáté večer konala večeře zvaná Le Grand Couvert. Účastnili se jí členové královské rodiny, dvořané a někdy také zástupci veřejnosti. Menu sestávalo z neuvěřitelných dvaceti až třiceti jídel. Jako první se podával předkrm (bažant, korýši a polévka). Poté následovalo ovoce, uložené do tvaru velkých pyramid.
Dále byly hostům nabídnuty pečeně, masové kuřecí koláče, krůty, kachny, kanci a hovězí maso. Kdo chtěl něco exotičtějšího, mohl si na talíř naložit želvu s rýží a zeleninou. Samotný Ludvík dokázal spořádat čtyři talíře polévky, bažanta, koroptev, salát, dva plátky šunky, skopové s česnekem, ošatku pečiva, a nakonec ovoce a vařená vejce.
Král Slunce jako nenasytný jedlík
Jak mohl Ludvík sníst tolik jídla? Byl jeho žaludek doopravdy větší než u jiných lidí? Velikost závisí na každém jednotlivci zvlášť. Typický žaludek má objem okolo jednoho litru. Dokáže se však roztáhnout. Když pak tělo vytráví přijatou potravu, žaludek se vrátí do původní velikosti. Suma sumárum měl Král Slunce stejný žaludek jako ostatní, přejídáním si ho ale zvětšil.
Zajímavé ale je, že měl rovněž v oblibě zdravá jídla – různé saláty a syrovou zeleninu. Zapíjel to vínem anebo šampaňským. Nápoje byly uloženy na vedlejším stolku. Pokud chtěl král či dvořan dolít, pokynul na sluhu, který jim diskrétně naplnil sklenici.
Opatrnost na prvním místě
Francouzský panovník preferoval především jíst prsty, ale dvořanům příbor používat dovolil. V roce 1699 ale všem nařídil, aby jejich jídelní nože měly obroušené hroty. Tím si zajistil, aby je nikdo do něho náhodou z nějakého důvodu nezapíchl.
Je libo srdce?
Ludvík XIV. zemřel 1. září roku 1715, několik týdnů poté, co si začal stěžovat na bolest v levé noze. Jeho životopisci spekulovali, že mohl trpět cukrovkou druhého typu kvůli velké nadváze, což nakonec vyústilo v gangrénu. Ke stáří již holdoval spíše nezdravému stravování a téměř vůbec se nehýbal. To vše mu na zdraví rozhodně nepřidalo.
Během pitvy bylo jeho tělo, dle tradice staré několik staletí, rozděleno na tři části – trup, srdce a vnitřnosti. Jeho srdce bylo poté nabalzamováno a uloženo v chrámu Eglise des Jésuites na Rue Saint Antoine v Paříži. Za francouzské revoluce ale srdce skončilo u lorda Harcourta, arcibiskupa z Yorku. A právě v té době měl lorda navštívit děkan z Westminsteru, William Buckland, jenž neodolal a královo srdce snědl. Zda se předtím dovolil, není známo. Jisté ale je, že se to odehrálo v rámci jeho "mise", kdy se zařekl, že do své smrti okusí kousek každého živého tvora na Zemi. Takovou možnost si tak nemohl nechat ujít.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ludvík XIV.
Ripleys.com: The Huge Appetite Of Louis XIV And The Scientist Who Ate His Mummified Heart
