Zima století v Polsku 1979: Sníh a teploty pod mínus dvacet zastavily život v zemi. Nejlépe na tom byli majitelé koní

V Polské lidové republice kolovalo před osudnou zimou hned několik vtipů o přírodních katastrofách a jejich příčinách. Tak například: "Jaké jsou největší přírodní katastrofy v Polsku? Jaro, léto, podzim a zima." Počátkem roku 1979 ale nikomu do smíchu nebylo. Teploty během několika dnů klesly místy až na mínus třicet. K tomu se přidalo husté sněžení.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivý gulag Vorkuta: Vězni pracovali v mínus čtyřiceti stupních, zima trvala i deset měsíců

Život v Polsku se ze dne na den zastavil

Kvůli obrovskému množství sněhu se život v zemi prakticky zastavil. Nejhorší byl začátek ledna, i když únor s následnými sněhovými bouřemi a mrazy si rovněž vybral svou daň. Školy se zavřely a byl vyhlášen výjimečný stav. Pluhy prohrávaly boj s přívaly sněhu, olej při mínus dvanácti stupních zamrzal, a proto také nejela spousta autobusů. Paradoxně nejlépe tak na tom byli obyvatelé vesnic. Měli totiž k dispozici koně, s jejichž pomocí mohli dovážet alespoň základní potraviny.

Do Ursynówa, nejjižnějšího městského obvodu Varšavy, nebylo možné se vůbec dostat. Kontakt s vnějším světem tak zoufalým lidem zajišťovalo jen několik telefonních budek, před kterými se tvořily dlouhé fronty. V samotném hlavním městě pak napadlo tolik sněhu, že 2. ledna bylo mobilizováno 100 000 osob k jeho odstranění. Přepravovali ho vojenskými nákladními vozy. Do přímořských měst dovážely jídlo vrtulníky. Dvě rodící ženy z Władysławowa se zase musely obejít bez lékařské pomoci. Nemohly se k nim dostat ani vojenské transportéry.

Mohlo by Vás zajímat:

Zkáza Napoleonovy armády: Ruská zima dohnala vojáky k pojídání koní i kolegů

Zima století zaskočila silničáře i železnici

Ve sněhu uvízlo také několik stovek aut. V Puławě se vytvořila kolona dlouhá osm kilometrů. Vrtulníky tak musely z vozidel vyzvednout alespoň děti. Problémy měla i železnice. V Bydhošti se nepodařilo nastartovat šedesát procent lokomotiv. V oblasti Gdaňsku přestaly vlaky jezdit úplně. Spousta cestujících tak uvízla na nádražích - například v Sierpci čekaly v jednu chvíli na spoj tři tisíce lidí. Zpoždění dosahovala i čtyřiadvaceti hodin. A když vlak konečně přijel, strhla se mela. Lidé se snažili dostat dovnitř i okny.

Velkým problémem, zejména v prvních dnech, které patřily k nejkritičtějším, byla dodávka tepla. Teplota se v bytech a domech pohybovala pod 10 °C. Lidé se také museli potýkat s kritickým nedostatkem uhlí. Předseda vlády Piotr Jaroszewicz se ho totiž v té době rozhodl prodat ve velkém na Západ, aby získal potřebné peníze na splacení dluhu.

Ruku v ruce s tím šel výpadek elektřiny. Energetici v Gorzowském vojvodství strávili Silvestra opravou vedení, které strhl vítr. Zhroutily se i trafostanice. V Białystoku bylo poškozeno 1 700 z celkových 4 000 stanic. I nemocnici v Opolí vypadl proud. Mnoho domácností se muselo obejít bez elektřiny až na 48 hodin. A kvůli nedostatku teplé vody v radiátorech došlo k jejich prasknutí, což mělo za následek zaplavení bytů.

Mohlo by Vás zajímat:

Záplavy 2002 a jejich smutné symboly: Lachtan Gaston, potopený most v Písku i plavající třímetrová židle známé umělkyně

Prázdné regály v obchodech a nedostatkové baterie

První nedostatkovou věcí v obchodech se staly svíčky, k dostání nebyl ani chleba. Pekárny nefungovaly, lidé se neměli jak dostat do práce. Mýdlo, zubní pasta a teplé oblečení - leda ve snu. Sušené mléko pouze po předložení zdravotní knížky dítěte. Kdo si stěžoval, tomu bylo doporučeno, ať si pořídí krávu.

Zhroutil se také automobilový průmysl. Baterie stály na černém trhu i 2 000 zlotých. Na jaře je tak lidé vždy na noc vyndávali z aut, aby jim je nikdo neukradl. Chyběly rovněž náhradní díly. A benzín? Jen deset litrů na auto. Během jarní oblevy došlo samozřejmě k záplavám.

Celé neštěstí ale mělo i svá pozitiva. Jelikož stát tuto pohromu nezvládl, uspíšila se tím změna politického systému. Společnost se semkla, lidé si začali více pomáhat a byli v častějším kontaktu. Vždyť kdo by si po večerech rád nezanadával na politiky a úřady?

Zdroje informací:
Wikipedia,org: Zima stulecia
Ciekawostkihistoryczne.pl: Polska zima stulecia 1978-1979