Reklama

Slavné a zakazované trezorové filmy. Jaké filmové klenoty soudruzi nemohli vydýchat?

7. Května 2018
Lenka Šebestová
Těmto filmům byl dán zákaz promítání
Zdroj pixabay
Totalitní komunistická doba byla doba nesvobody, cenzury, izolace, udavačství a odstraňování nepohodlných lidí a projektů. Své o tom věděli filmaři a herci, kteří neohnuli hřbet a tvrdě tento režim ve svých filmech kritizovali. Často dostávali zákaz hraní a natáčení a jejich děti nemohly studovat. Rebelů mezi českými filmaři a herci byla spousta. Filmy, které natočili, byly přísně zakázané a začalo se jim říkat trezorové. Jaké filmové kousky se staly komunistům trnem v oku?
Reklama

Ucho (1970)

Vůbec nejslavnější a nejdepresivnější trezorový film, jaký kdy byl natočen. V hlavních rolích se představila neuvěřitelná Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý. Hrají dva manžele, kteří jsou sice k režimu tolerantní, ale příliš mu nevěří. Když nakonec zjistí, že jsou jejich tajemství vyzrazena a že je režim odposlouchává, zachvátí je panika. O filmu se dlouho kvůli velice tvrdé cenzuře nevědělo. První premiéru si film prožil až v roce 1990. Stal se symbolem totalitního režimu a cenzury a získal mnoho ocenění.

Sedmikrásky (1966)

Cenzurovaný film, který natočila Věra Chytilová a který se v kinech ohřál jen pár dní a potom byl zakázán. Pojednává o dvou dívkách, které se jmenují Marie. Začnou žít promiskuitním a ,,zkaženým“ životem, protože svět, ve kterém žijí, a společnost jsou dle nich také zkažené a shnilé. Film byl na svou dobu velice odvážný a cíleně mířil na komunistický režim. Což soudruzi nemohli rozdýchat.

Spalovač mrtvol (1968)

Psychologický a děsivý film, ve kterém zářil hereckou genialitou Rudolf Hrušínský. Nestihl jít ani do kin a už se stal trnem v oku režimu. Děj se odehrává na konci 30. let, kdy druhá světová válka klepe na dveře. Hlavní hrdina je Karel Kopfrkingl, který je zaměstnancem krematoria a svou práci opravdu miluje. Nejdříve je spořádaným a milujícím občanem, ale později uvěří v ideály nacistického režimu a stane se zrůdou.

Královna sportovní gymnastiky Věra Čáslavská. Za fenomenální úspěchy se trestá. Věra o tom věděla své

Skřivánci na niti (1969)

Tento film natočil Jiří Menzel podle povídky Bohumila Hrabala. Pro režim byl film naprosto nepřípustný. Děj se totiž odehrává v padesátých letech v kladenských ocelárnách, kam jsou na těžkou práci posíláni političtí odpůrci. Jde většinou o vysokoškoláky, intelektuály, živnostníky a ty, kteří se pokoušeli ze státu utéct. Přítomný je typický Hrabalův humor a také láska. Film si na svou premiéru musel počkat, dočkal se jí až v roce 1990.

Farářův konec (1968)

V hlavních rolích tohoto dramatu se objevil Vlastimil Brodský a jeho žena Jana Brejchová. Brodský hraje obyčejného kostelníka, který se vydá do odlehlé horské vesničky, kde se vydává za váženého faráře. Brzy je odhalen a při útěku před Státní bezpečností je zabit. Poslední klapka padla těsně před okupací Varšavským paktem. Film se nedostal ani do distribuce. Byl přísně zakázán. Nelehké to neměl ani režisér filmu Evald Schorm, který dostal zákaz točit.

Diskuze

Reklama