Na kolik vyjde v Česku umělé oplodnění a co to vše obnáší, vysvětluje lékařka Mardešićová

Dalším dubnovým hostem Báry Hlaváčkové byla vedoucí lékařka sítě reprodukčních center Nicole Mardešićová, s níž podrobně rozebrala možnosti IVF i další způsoby léčby neplodnosti.Podle Nicole Mardešićové vyjde umělé oplodnění na zhruba 20 tisíc korun. Pokud je navíc jeden z rodičů přenašečem nějaké závažné genetické choroby, může se vinou dalších vyšetření vyšplhat až na 30 nebo 40 tisíc.Nicole Mardešicová také prozradila, do kolika let je optimální nechat si zmrazit vajíčka, pokud plánujete mateřství až v pozdějším věku.Lékařka se rovněž nechala slyšet, že i v Česku funguje instituce náhradního mateřství, jen není ošetřena zákonem, proto se k ní tak často nepřistupuje.+ 1 fotka

Umělé oplodnění je pro čím dál víc párů jedinou cestou k dítěti. Co všechno IVF obnáší, probrala moderátorka Bára Hlaváčková v rámci tématu Neplodnost jako choroba dnešní doby s vedoucí lékařkou sítě center pro asistovanou reprodukci Nicole Mardešićovou.

Barbora Hlaváčková
Barbora Hlaváčková 26. 04. 2024 09:00

Neplodnost jako choroba dnešní doby je dubnovým tématem Báry Hlaváčkové v pořadu Ženská tabu. Na to konto už vyzpovídala maminku osmiletého Vašíka Martu Dohnalovou, jejíž cesta k početí byla více než trnitá, gynekologa Jiřího Hanáčka i šéfku nadace Kapka naděje Vendulu Pizingerovou (52), která si na vlastní kůži vyzkoušela, jaké je to stát se matkou v téměř padesáti letech.

Dalším hostem Báry Hlaváčkové byla lékařka Nicole Mardešićová. V rozhovoru podrobně vylíčila, jak probíhá umělé oplodnění, jaké jsou jeho nejčastější komplikace, kolik v průměru stojí a jaké další možnosti mají páry, kterým se nedaří počít ani touto cestou. Rozpovídala se i na téma náhradního mateřství, které je u nás zatím tak trošku tabu.

"Náhradní mateřství je v Česku možné. Zákon ho zatím moc nedefinuje, ale sekce asistované reprodukce už vypracovala doporučený postup, jak k náhradnímu mateřství přistupovat. A léčíme pacientky, které náhradní maminku potřebují," tvrdí vedoucí lékařka center PRONATAL.

Co obnáší umělé oplodnění a jaké jsou jeho komplikace​

Co všechno IVF obnáší?
Toho je strašně moc!

Tak začneme postupně.
Dobrá. Ten proces musí nějak začít. Po tom, co se s pacientkou, respektive s neplodným párem, protože léčíme pár, domluvíme, že je potřeba přistoupit k mimotělnímu oplodnění, k IVF, tak se musí páru vysvětlit, co ho čeká.

Tak, a rovnou vám do toho skočím... Kdy je ten správný čas na IVF?
To je různé. Žena, které je méně než 35 let, by se rok měla spontánně snažit o miminko. Pokud do roka neotěhotní, je vhodná konzultace v nějakém reprodukčním centru. Tam nemusí ten pár nutně hned skočit do IVF, pokud k tomu není indikace - například chybějící vejcovody nebo silná patologie ve spermiogramu. Ale začíná se postupně. Po všech vyšetřeních, která provedeme, můžeme časovat styk, nabídneme intrauterinní inseminaci... Ale všechny tyhle jednodušší postupy mají zároveň výrazně nižší úspěšnost. Takže když nevychází časovaný styk, pacientka neotěhotní ani po opakovaných inseminacích, které pojišťovna hradí šestkrát za život ženy, tak doporučíme IVF. Po tom, co si vysvětlíme, co všechno to obnáší a jaké jsou tam doplatky vůči pojišťovně, protože pojišťovna do 40 let té ženě na cyklus výrazně přispěje, ale zdaleka nehradí všechno, tak pak ženu čeká hormonální stimulace. To znamená, že si aplikuje stimulační preparáty. Teď se všichni vyděsí, protože jsou to samozřejmě hormonální preparáty.

Ano, je to děsivé... Tak co se děje s tou ženou?
Vůbec nic! Hormon, který aplikujeme, je folikulostimulační hormon, FSH. To znamená, že vedlejší účinky stimulace (kromě toho, že ke konci se to bříško možná trošku nafoukne, když je tam hezká reakce na vaječnících) ani nemusí očekávat a žádné nejsou. Co je trošku nepříjemné, že jsou ty hormonální preparáty zatím pouze v injekční podobě. Ale většina z nich v takové, že se velmi snadno používají. My to tu ženu i naučíme. Nebo ten pár. Píchají se do bříška do podkoží... Takže nakonec žena zjistí, že to není nic tak strašného. Rozhodně ne tak, jak to vypadá na začátku. Po dejme tomu týdnu, deseti dnech hormonální stimulace, když všechno vypadá dobře, rozhodneme o odběru vajíček. Odběr většinou děláme v celkové anestezii, aby to bylo pro ženu příjemnější. Trvá chviličku. Dělá se vaginálním přístupem přes poševní stěnu, kdy se odsají všechna vajíčka z folikulů, které na tom ultrazvuku vidíme. A tahle vajíčka jsou pak oplodněna spermiemi partnera.

Celý ten proces, který jsme si teď řekly... Hrozí tam nějaké komplikace?
Hrozí. Když to vezmeme úplně od začátku, první taková "komplikace" je, že zjistíme, že žena vůbec na stimulaci nezareaguje. To se může stát, pokud má úplně vyčerpanou ovariální rezervu, a přesto jsme to chtěli zkusit. Nebo pokud má tak nízkou citlivost receptorů ke stimulaci, že stimulace na vaječnících žádnou reakci nevyvolá. Opakem je hyperstimulační syndrom, kdy naopak vaječník buď z důvodu velmi vysoké zásoby vajíček, nebo vyšší stimulace zareaguje až tak moc, že těch folikulů a následných vajíček je tolik, že nemůžeme udělat čerstvý transfer. To znamená přenos embrya zpátky do dělohy. Ten se standardně dělá po prodloužené kultivaci 5 dní po odběru vajíček. Když ale hrozí hyperstimulační syndrom, tak se čerstvý transfer neudělá, protože hyperstimulace odezní s menzes, v absolutní většině případů. Ale kdyby žena do hyperstimulace otěhotněla, bude mít obtíže třeba tři měsíce. Někdy i déle. To je různé. Nafouklé bříško, potíže s dýcháním, zácpa, bolestivé močení... Není to úplně příjemný stav.

Teď abychom nestrašily, v kolika procentech případů se to děje?
Jéé, tak čísla v hlavě nemám, ale závažný hyperstimulační syndrom v České republice nebyl už velmi dlouho. Všechno jsou to lehké hyperstimulační syndromy, které odezní během pár dnů s nástupem menstruace.

Co se děje v případě, že je neplodný muž

My se teď věnovaly ženám, ale z poloviny mohou za neplodnost páru muži. Co se děje v případě, že se zjistí, že pár nemůže otěhotnět vinou muže?
To záleží, kde je problém. Porucha plodnosti u muže se projeví změnou ve spermiogramu. Takže to, co jako první zjistíme, je, že ve spermiogramu nesedí nějaká čísla. Ať už je to koncentrace spermií, jejich pohyblivost nebo morfologie. To je to, jak vypadají. Nebo eventuálně další menší patologie... Pak je potřeba začít pátrat, jestli jsme schopni přijít na to, proč tam ta změna je. To znamená vyšetřit hormonální profil muže, provést urologické vyšetření, jestli tam není nějaká organická porucha ve varlatech. Eventuálně genetické vyšetření. A jsou věci, které můžeme ovlivnit, například nějakou poruchu ve varleti (hydrokélu, varikokélu), a které když odstraníme, tak se spermiogram může normalizovat. A pak jsou věci, které neovlivníme. Například když je to geneticky daná podmíněná porucha plodnosti. Pak musíme pracovat s tím, co máme.

A jak se pracuje s tím, co máte?
To je práce embryologů, respektive andrologů, kdy oni jsou schopni díky velmi pokročilým metodám si ze spermiogramu, z ejakulátu, abych mluvila správně, vybrat pro každé vajíčko jednu jedinou spermii. Ideálně tu, která dobře morfologicky vypadá a která se dobře hýbe. Tuhle spermii jsou schopni pomocí takzvané ICSI metody, intracytoplazmatické injekce spermie do vajíčka, vpíchnout do vajíčka. Tím se výrazně zvyšuje šance na to, že se vajíčko oplodní.

A pak se děje co?
Vajíčko, pokud se oplodní, což samozřejmě musíme kontrolovat, pak necháváme vyvíjet se v inkubátoru v laboratoři. Pojišťovna hradí vývoj oplozeného vajíčka jenom 48 hodin, což je strašně málo. To ještě ani embryo neaktivuje vlastní genetickou informaci, tu nově vzniklou - maminka, tatínek... Proto doporučujeme pacientkám, jako jednu z nadstandardních metod nehrazených pojišťovnou, takzvanou prodlouženou pětidenní kultivaci. Takže oplodněné vajíčko pak necháme pět dní, někdy dokonce i šest, se vyvíjet v inkubátoru.

Kolik v průměru stojí IVF

Teď si pojďme říct pravidla. Co musí žena nebo i muž, nevím, jestli se to vztahuje i na muže, splňovat, aby mohla podstoupit IVF? Myslím tím například věk. Jaké jsou tam podmínky?
Tak první podmínka je, že my jako lékaři, reproduktologové, musíme léčit pár. Zatím léčba single žen ani homosexuálních párů povolená v České republice legislativou není. Takže první podmínka je pár. Pokud se budeme bavit o léčbě jako takové a nebudeme se bavit o financích, tak my můžeme neplodný pár léčit do 49. narozenin ženy. Pokud se ale budeme bavit o úhradě...

Ano.
...tak pojišťovna přispěje ženě na čtyři IVF cykly za život. Čtyři v případě, že se v prvním a druhém cyklu přenáší v čerstvém transferu jedno embryo.

Dá se vyčíslit, i když to asi bude hodně individuální, kolik stojí pár pořídit si dítě přes IVF?
To záleží na tom, jaké jsou tam diagnózy, z čehož se pak odvíjí i nadstandardní metody, které už pojišťovna nehradí...

Takže "od-do" třeba?
Tak řekněme průměr. Průměrný doplatek na léky, prodlouženou kultivaci, dejme tomu ICSI a mražení embryí, jako ten nejcennější produkt cyklu, je kolem 20 000 Kč.

A můžeme se vyšplhat daleko výš, když se ten proces opakuje.
Ano, a nemusí se ani opakovat. Když by ten pár potřeboval genetické vyšetření embryí, protože třeba jeden z nich je přenašečem nějaké závažné genetické choroby, tak tam ty doplatky jsou vyšší. Tam je to kolem 30 000 Kč, 40 000 Kč.

Další věc, která mě zajímá... My jsme říkaly, že pojišťovna hradí čtyři cykly IVF. Ale i když si to pak ten pár platí, je tam nějaké omezení? Nebo co se doporučuje? Nebo kdy už je to třeba dobré vzdát?
To je strašně individuální. A moc to záleží na několika aspektech toho páru. Jak moc po dítěti touží, kam až jsou ochotni zajít. Pár, který nemá primárně problém s darovanými vajíčky, těch IVF cyklů zkusí nějaké rozumné množství a pak řekneme: "Tohle opravdu nedává smysl lékařsky ani pro vás finančně. Je potřeba zkusit jinou metodu." Tedy darovaná vajíčka, když je té ženě třeba víc let, už je v tom suboptimálním reprodukčním věku. Páry, pro které ale tahle možnost nepřipadá v úvahu, budou logicky zkoušet vlastních IVF stimulací víc.

Jaké jsou další možnosti léčby neplodnosti

Jaké jsou tedy jiné možnosti? Darovaná vajíčka? Náhradní mateřství není v Česku možné...
Ale ano, je.

I v Česku?!
Náhradní mateřství je v Česku možné. Zákon ho zatím moc nedefinuje, na tom se pracuje. Ale sekce asistované reprodukce vypracovala doporučený postup, jak k náhradnímu mateřství přistupovat. A léčíme pacientky, které potřebují náhradní maminku.

A jak to tedy v Česku funguje?
Funguje to tak, že nejdřív je potřeba všem stranám, které se toho účastní, všechno velmi dobře vysvětlit. Tedy neplodnému páru, náhradní mamince, eventuálně i jejímu partnerovi, pokud tedy partnera má a bude si to chtít poslechnout. Tím, že náš zákon náhradní mateřství nedefinuje, tak matkou je dle naší legislativy žena, která to dítě porodí. To znamená, že právně je matkou náhradní maminka. A tam to pak funguje tak, že biologickým otcem je muž z neplodného páru. Takže ten si nemusí dítě osvojovat, to je jeho. Náhradní maminka se dítěte vzdává a biologická maminka si dítko musí osvojit. Právně to není úplně jednoduchý proces, a teoreticky kdyby náhradní maminka řekla, že to miminko nedá, tak právně ona je matkou, protože to dítě porodila. Samozřejmě že jsou právní kanceláře, naštěstí, které se tomu už delší dobu věnují a mají připravené smlouvy mezi neplodným párem a náhradní maminkou. Ale jsou těžko vymahatelné.

Novinkou v IVF, jak jsem četla, je využití umělé inteligence. Jak to funguje?
Umělá inteligence se týká hlavně embryologie, laboratoře. A záleží na tom, s čím chceme od AI pomoct. Jako první mám dojem, že začala umělá inteligence pomáhat s výběrem embryí. To znamená, že sleduje embryo během vývoje a na bázi toho, jak se embryo vyvíjí a jak vypadá, tak ze všech embryí, které má pacientka k dispozici, AI doporučí nebo pomáhá embryologovi vybrat embrya vhodná pro transfer a mražení. Existuje už i umělá inteligence na výběr spermií v ejakulátu, na hodnocení vajíček... Ale nutno říct, že je to zatím v plenkách. A rozhodně si stojím za tím, že hlavní slovo musí mít embryolog.

Dobře, říkáte v plenkách... Nicméně, jak rychle ten vývoj jde? A co tak vidíte do budoucnosti? Budou umělé dělohy? Budou děti takzvaně "na objednávku"?
Ježíš, to doufám ne! Toho se dá tak snadno zneužít, že... Rozhodně naším snem není vyrábět drobečky, kteří se budou prodávat jako na trhu. To určitě ne! Myslím si, že AI je budoucností. V genetice je obrovská budoucnost. Myslím si, že co se týče genetických vyšetření, ještě spoustu věcí zjistíme a spoustu věcí se naučíme. A co se týká umělých orgánů, samozřejmě i na tom se pracuje. Omlazování vaječníků, vytváření nových vajíček... Uvidíme, kam nás to zavede!

O čem ještě promluvila doktorka Nicole Mardešićová v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

  • Kolik procent párů má potíže s otěhotněním a proč
  • Co znamená IVF pro neplodný pár po stránce časové i technické
  • Jaká je v Česku poptávka po IVF
  • Jaký je rozdíl v dostupnosti a nákladnosti IVF mezi Českou republikou a Německem
  • Zda je zmrazení vajíček v mladém věku dobrou cestou k pozdnímu mateřství
  • Kdy si optimálně nechat vajíčka zamrazit
  • Jak dlouho mohou zůstat vajíčka zamražená

Související články

Další články