Albert (28): Nevěřil jsem na zázraky, dokud se moje novoroční přání neobjevilo přímo přede mnou

Dlouho jsem si nemohl najít přítelkyni a začal jsem být zoufalý. Zkoušel jsem snad všechno, od různých internetových seznamek, přes různé speed dating akce, až po seznamování se v baru, ale všechno jako kdyby bylo marné.

Klára (27): Miluji ženatého souseda a čekám, až se rozhoupe a opustí svou ženu

Byl jsem z toho zoufalý

Připadal jsem si opravdu osamělý. Můj poslední vztah skončil před dvěma lety a za tu dobu se mi nepodařilo najít si jedinou známost. Žádná rande nekončila úspěšně.
Málokdy jsem se vůbec dostal na druhou schůzku. Ženy do mého života přicházely rychle a stejně rychle i odešly. Možná bych dokonce řekl, že spíše vždy jen nakoukly a hned, jak jsem začal mít naději, zmizely.

„Cítím se vyloženě nešťastný,“ svěřil jsem se svým dvěma kamarádkám jednoho dne, když jsme se sešli na oběd. „Myslel jsem si, že touhle dobou už budu ženatý nebo minimálně zasnoubený… opravdu jsem připravený s někým být a popravdě nevím, co dělám špatně…“

„To mě moc mrzí,“ položila mi jedna z nich dlaň na hřbet ruky, „jsi skvělý chlap, nechápu, proč se ti tak nedaří…“

„Víš, co bys měl zkusit?“ vstoupila do konverzace druhá, „jíst hroznové víno pod stolem.“

Kateřina (32): Myslela jsem si, že stejný původ nás s kolegyní sblíží. Opak byl pravdou

Prý mám jíst hrozno pod stolem

„Cože?“ podíval jsem se na ni nechápavě a ona jen přikývla.

„Slyšel jsi dobře. Říká se, že když na Nový rok pod stolem sníš dvanáct kuliček hroznového vína, splní se ti tvá přání a najdeš lásku svého života,“ dala se do vysvětlování, „měl bys to vyzkoušet. Já takhle víno jedla a našla jsem si Bena. A teď už je to dva roky od svatby! A tady Dana to se mnou také zkoušela.“

„To je pravda,“ přitakala má druhá kamarádka, „a taky jsem si našla vztah… no, možná na tom něco bude. Měl bys to zkusit.“

Byl jsem k jejich radě velmi skeptický. Nikdy jsem na nějaká kouzla a podobné věci moc nevěřil. Byl jsem dost racionální a pragmatický typ. Ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám.

Božena (65): Letos na Vánoce budu zase sama. Tentokrát si je ale užiji a smutnit nebudu

Na Silvestra jsem byl sám

Silvestr jsem ten rok slavil snad poprvé sám. Moji kamarádi byli všichni s partnerkami a ač mě zvali, ať jsem s nimi, já byl v moc depresivní náladě na to, abych viděl samé spokojené páry. Rodina bydlela až daleko za oceánem a ta část, která byla v Čechách, zmizela na dovolenou. Já tak zůstal zcela sám. Připravil jsem si nějaké občerstvení, víno a pustil si film s vidinou toho, že půjdu hned po půlnoci spát. Sledoval jsem hodiny, jak pomalu míří k novému roku… a mimoděk jsem došel k lednici.

Vytáhl jsem krabici hroznového vína a trochu poníženě si za pět minut půlnoc sedl pod stůl. Připadal jsem si trochu jako blázen, chvíli jsem uvažoval, že se zase zvednu a budu se chovat jako normální chlap. Pak jsem se ale překonal.

Alena (29): Život s tchánem je peklo plné špíny a zvířat. Nejhorší je, že manželovi to nevadí

Rozhodl jsem se to vyzkoušet

„Za pokus nic nedáš,“ řekl jsem opět sám sobě, když odbyla půlnoc a začal jsem hltat hrozny. Poctivě jsem je všechny snědl a při každém soustu si představoval svou vysněnou ženu. Krásnou, vtipnou, s láskou pro sport, přírodu... hlavně hory… ideálně blondýnku s modrýma očima. Intenzivně jsem si přál, ať nějaká taková přijde do mého života, ať jsem konečně šťastný… Nikdy by mě nenapadlo, že moje přání budou opravdu vyslyšena.

Uplynulo sotva pár dní a já se vydal do mé oblíbené kavárny pár ulic vedle mého bytu. Vešel jsem dovnitř, usadil se na obvyklé místo a začal pracovat na počítači. Jsem redaktor deníku o cestování a tehdy jsem popisoval trekingovou trasu v horách, kterou jsem absolvoval minulé léto v Itálii. Byl jsem zcela zabraný do práce, když se za mnou ozval hlas.

Míla (48): Moje dcery se chtěly sejít se svými nevlastními sestrami. Nelíbilo se mi to, ale nakonec jsem byla dojatá

Náhodou jsem narazil na ženu mých snů

„Tahle cesta v Itálii, ta je naprosto skvělá! Zrovna minulý rok jsem ji šla jako výlet s přáteli a takové výhledy jsem snad nikdy neviděla!“

Trochu vylekaně jsem se otočil a spatřil za sebou snad tu nejkrásnější ženu, co jsem kdy viděl. Štíhlá, vysoká, s krásnými blond vlasy a modrýma očima a odzbrojujícím úsměvem. Byl jsem jí naprosto okouzlen.

„Promiňte, neměla jsem vám koukat přes rameno,“ omluvila se mi, když viděla můj unešený výraz. „Nově tu teď pracuji a chtěla jsem vás jen obsloužit… ale pak jsem viděla, co píšete…“

„To je naprosto v pořádku,“ zavrtěl jsem hlavou a usmál se na ni, „naopak, jsem rád, že hory v Itálii někoho zajímají.“

Vojtěch (33): Už jsem dostal dvakrát na konci roku kopačky. Bojím se, že se k tomu opět schyluje

Byla to láska na první pohled

A tak jsem se seznámil s Veronikou, mou budoucí přítelkyní. Ještě dlouho jsme si povídali, nejprve o horách, pak o životě, práci, vztazích. Nabídl jsem, že na ni počkám po práci a že si někam zajdeme. Troufám si říct, že to byla láska na první pohled, protože jsme se od sebe od té doby už nehnuli. Dodnes mám za to, že mi ji přinesl právě ten prazvláštní rituál s hrozny pod stoly… splňovala úplně všechno, co jsem si na ženě přál. Krásná, chytrá, milovnice turistiky… zkrátka moje vymodlená, vysněná přítelkyně. Naše setkání nemohla být náhoda… přivedl mi ji do cesty sám osud.

Eva (42): Roky jsem kamarádku držela nad vodou. Teď potřebuji pomoct já a ona dělá mrtvého brouka

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].