Černá ovce slavné rodiny Rosemary Kennedy: Lobotomie z ní udělala trosku. Rodina ji pak na dlouhých 20 let odložila do ústavu

Ve středu onoho černého tajemství byla dcera Rosemary, kterou lobotomie na desetiletí odsoudila prožít život za zdmi psychiatrických zařízení.

Mohlo by Vás zajímat:

Ikonická Jackie Kennedy: Původně se měla provdat za válečného veterána. Krví potřísněné šaty po atentátu si odmítla sundat

Raný život Rosemary Kennedy

Rosemary se narodila 13. září 1918 v Brookline ve státě Massachusetts. Byla třetím dítětem rodičů Joea a Rose a zároveň první dívkou v rodině. Porod proběhl později než měl. Přítomná zdravotní sestra nechtěla dítě přivést na svět sama, a tak zásahem do porodních cest dítě ještě na chvíli pozdržela na místě.

Tím se ale poškodil Rosemaryin mozek. V dětství se to projevilo tak, že nedokázala držet krok se svými sourozenci. Nedostatek inkluze vyvolával záchvaty, u nichž se později zjistilo, že jsou přímo spojené s její duševní chorobou. Kdysi ale byly duševní problémy stigmatizovány. Její matka tak nejprve najala soukromého učitele, poté ji poslala do internátní školy. Moc to ale nepomohlo. Nicméně, když byl v roce 1928 Joe jmenován velvyslancem v Anglii, zhostila se svých povinností tak, jak měla. Každý si tak myslel, že jde o milou, krásnou a hodnou debutantku.

Mohlo by Vás zajímat:

Červený telefon: Nikita Chruščov psal příliš dlouhé vzkazy, a tak si s Johnem F. Kennedym zřídili horkou linku

Nešťastná lobotomie Rosemary Kennedy

V Anglii se Rosemary cítila poměrně dobře. Pobyt v katolické škole vedené jeptiškami jí vyloženě prospěl. Byly k ní laskavé a trpělivé. Cílem bylo, aby se z ní stala asistentka učitele. Plán ale zhatili nacisté. Když v roce 1940 zaútočili na Paříž, prchli Kennedyovi zpět do Ameriky. Tam sice také pokračovala ve studiu v jednom klášteře, ale nebylo to už takové jako v Anglii.

Zatímco v Británii dělala pokroky, doma se zase vrátila do starých kolejí. Když jí bylo dvaadvacet, začala dokonce po večerech vysedávat v baru a trávit noci u cizích mužů. Bylo to nešťastné načasování, neboť otec se zrovna chystal své dva syny připravit na politickou kariéru. Jenomže chování Rosemary by to mohlo zhatit. A tak se rozhodli, že musí podstoupit, v té době opěvovanou, lobotomii.

Zákrok provedl lékař Walter Freeman, jenž tvrdil, že je to všelék. Jenomže nebyl. Stal se pravý opak. Bylo to celé horší o to, že Rosemary neměla o ničem vědět. Dozvěděla se prakticky o tom až poté, co se za ní zavřely dveře nemocnice.

Mohlo by Vás zajímat:

Jacqueline Kennedyová a Aristoteles Onassis: Manželství z lásky, ze strachu, ale ne pro peníze

Tragické následky po zpackané operaci

Rosemary podstoupila lobotomii ve třiadvaceti letech. Během zákroku jí lékař vyvrtal do lebky dva otvory, kterými prostrčil malé kovové špachtle. Ty byly použity k přerušení spojení mezi prefrontální kůrou a zbytkem mozku. Během operace byla Rosemary vzhůru, hovořila s lékaři a svým sestrám recitovala básně. Jakmile zmlkla, zdravotníci věděli, že je procedura u konce.

Bezprostředně po zákroku si Kennedyovi všimli, že s jejich dcerou není něco v pořádku. Její problémy s intelektem zůstaly nejen nevyřešené, ale navíc se ještě zhoršily. Už nebyla schopna pořádně mluvit ani chodit. Následující měsíce strávila intenzivní fyzioterapií. Ale možnost normálního pohybu se vrátila pouze z padesáti procent. Rodina ji navštívila až po dvaceti letech v ústavu, tedy přesně jen její matka, poté co Joe Kennedy utrpěl mrtvici. Rosemary byla z matčiny přítomnosti tak ve stresu, že na ni zaútočila. V tu chvíli její matce došlo, co provedli. Brzy tak začali prosazovat práva zdravotně postižených lidí v Americe.

Zbytek života prožila Rosemary v pečovatelském zařízení Saint Coletta's ve Wisconsinu. Dožila se šestaosmdesáti let.

Mohlo by Vás zajímat:

Prokletí rodů Kennedyů: Nejstarší syn zahynul při letecké havárii, která je dodnes záhadou