Daniela (45): Ulevilo se mi, když babička umřela. Rozvrátila celou rodinu a pomluvy si neodpustila ani na smrtelné posteli

Když někdo pláče po smrti své babičky, závidím mu, že ji měl tak rád. Mně se ulevilo, když ta ježibaba skonala. Nechci se rouhat, ale ta dáma byla čiré zlo a bez ní je v rodině hned lépe. 

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (35): Když mi babička odkázala chalupu, sourozenci se mnou přestali mluvit. Jsem prý vypočítavá mrcha

Babička, které se každý bál

Odmalička jsem se bála vlastní babičky, byla velice zlá. Dávala nám přes prsty rákoskou a často se nám posmívala, že jsme malí, hloupí a ničemu nerozumíme. Když jsem mámě vyrobila keramickou vázu, babička se nechala slyšet, že větší hrůzu snad svět neviděl. 

Brácha dlouho a intenzivně mutoval, babička ho ráda napodobovala. Před kamarády, co ho přišli vyzvednout, aby šel ven, to dělala nejčastěji. Nepomáhalo, když se jí máma snažila domluvit. Jak jsem rostla, snažila jsem se babičku pochopit, neměla lehký život. Brala jsem ji s nadsázkou a už si nepouštěla k tělu její nepříjemné poznámky. 

Pak jsme s bratrem a sestřenicemi založili rodiny a na svět přicházela vnoučata. Babička už byla opravdu stará a asi senilní, nebrala si servítky. Pomlouvala celou rodinu ideálně za zády dotyčného, kterého si zrovna vzala „do huby“. Nezůstala jen u pomluv, vymýšlela si i zákeřné drby. 

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (41): Odpoledne s milencem nedopadlo podle mých představ. Ze staré chalupy nás vyhnal duch rozzlobené babičky

Babi si vystavila jen obrázky vnuků, vnučky ji nezajímaly

Dlouhá léta měla babi v hlavě mého brášku, který se oženil s cizinkou. Nemohla ji vystát, neuměla ani slovo anglicky a nelíbily se jí její kudrnaté černé vlasy. Říkala jí čarodějnice. Obrázky pravnoučat si babička vystavovala podle oblíbenosti nás, vnoučat. A tak se stalo, že si nechala zarámovat třeba jen vnuky – jako by holky byly něco méněcenného. 

Pak se babička vytasila s tím, že „naši“ rodinu sestřenice pomlouvají kvůli montessori výchově. Vymýšlela si tak jízlivé drby, že jsem tomu dlouhou dobu věřila. Byla jsem tak naštvaná, že jsem se nekrotila a moje babička pak zase vyprávěla sestřenicím, co o nich vykládám já. Samozřejmě si obsah mých slov pěkně „okořenila“. 

Výsledkem bylo, že jsme se přestali jako rodina vídat. Bylo to smutné a babička měla radost. Pokračovala dál a prozradila mi, že moje matka nenávidí mého manžela. O bratrových dětech zase měla tvrdit, že jsou vypasené jako prasátka. Musely jsme se s mámou hned několikrát pohádat a pak usmiřovat. Jako bychom tu naši babku neznaly, jenže ona si vždy vymyslela něco nového.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (34): Babička je závislá na seriálech. Jednu dobu byla přesvědčená, že k ní chodí hlavní postavy na návštěvu

Nedala si pokoj ani na smrtelné posteli

Babička těžce onemocněla a my ji navštěvovali v nemocnici. Ani tam si nedala pokoj a omílala svoje dědictví, po kterém každý prahne. Předstírala, že má nejblíž právě k tomu, kdo ji zrovna navštívil. Pak ho pomluvila u další rodinné návštěvy.

„To by se jim líbilo, můj dům a peníze. Najednou za mnou lezou!“ pronášela mezi záchvaty kašle. Pak už bylo po všem, všichni jsme se sešli na pohřbu – po letech zase pohromadě. Dědictví nestálo za zmínku, neměli jsme se proč dohadovat. Po obřadu se rozjela docela milá oslava a já si všimla, že všichni tak nějak slavíme, že jsme se zbavili té fúrie. Snad dostaneme šanci zase spojit rodinu dohromady. 

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (47): Dceři jsme neřekli, že babička umírá, aby se nestresovala u státnic. Až nyní jsem pochopila, jaká to byla chyba

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.