Eva (50): Na prahu padesátky jsem našla odvahu odejít od lhostejného manžela. Teď konečně žiju podle sebe

Jednoho dne mi došlo, že mi život protéká mezi prsty. Každý den vypadal stejně – práce, televize, spánek a nekonečné ticho. S manželem nás místo společných plánů spojovala už jen lhostejnost. Když jsem se večer dívala do zrcadla, ptala jsem se sama sebe, zda má takto vypadat i zbytek mého života.

Laura (66): Odkdy manžel odešel do důchodu, začal počítat peníze a každý krajíc chleba. Takhle se nedá žít

Manžela vůbec nezajímám

Míjeli jsme se jako dva cizinci. On sledoval televizi, já mobil, a moje pokusy o rozhovor končily u jeho strohého „mhm“.

Rozhodující moment přišel o víkendu, kdy jsem uvařila jeho oblíbenou dýňovou polévku. Snědl ji sám, aniž by se mě zeptal, zda se nenajíme spolu. Pak odešel ke svému kamarádovi Zdeňkovi. Vrátil se pozdě, byl cítit pivem a ani ho nenapadlo se zajímat, jaký jsem měla den.

Marta (32): Utekla jsem od manžela organizátora. Teď mě pro změnu diriguje vlastní matka

Chci opustit manžela

Druhý den jsem sebrala odvahu. Třesoucím se hlasem jsem mu oznámila, že chci rozvod. Manžel nebyl v šoku. V jeho očích jsem viděla spíše únavu a rezignaci. „Vždyť takhle žijí všichni,“ namítl.

Odpověděla jsem mu, že tohle není život, ale pouhé přežívání. A já ještě chtěla cítit a zažít něco skutečného. Jeho mlčení mě jen utvrdilo v tom, že náš vztah už dávno neexistuje.

Kristýna (65): Manžel chtěl, abych v důchodu jen vařila a uklízela. Já si ale chci užívat života, klidně i bez něj

Neuvěřitelně se mi ulevilo

Pronajala jsem si malý byt u parku. První noc jsem sice spala na matraci, ale cítila jsem se lépe než za celé roky. Najednou tu nebyl nikdo, kdo by mě ignoroval nebo přehlížel.

Vyřizování formalit a stěhování mě sice vyčerpávalo, ale každý podpis na nové smlouvě byl krokem k mé svobodě. Úřednici v bance jsem s úsměvem řekla, že mám pocit, jako by mi někdo z ramen sundal neuvěřitelně těžký kabát.

Irena (63): Nenávidím svůj život a když se podívám na manžela, cítím beznaděj. Co kdybych začala znovu?

Našla jsem sama sebe

Začala jsem chodit na jógu a učila jsem se být sama, aniž bych se cítila osamělá. Poznala jsem tam ženy s podobnými osudy, které měly odvahu začít znovu. Když jsme si po lekci zašly na čaj a jedna z nich vtipkovala o svém bývalém, upřímně jsem se rozesmála.

Byl to můj první skutečný smích po mnoha letech. Už jsem nebyla jen něčí manželka, ale žena, která znovu našla sama sebe.

Gabriela (51): Chci odejít od manžela, ale nemám na vlastní bydlení. V nefunkčním vztahu se tak nejspíš utrápím

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].