Evelína (26): Můj přítel je extrovert a chce mě seznamovat se všemi svými kamarády. Já to ale nezvládám, nejradši trávím čas sama

Smutná mladá žena
Zdroj: Freepik

Tichá a samotářská Evelína si našla velmi extrovertního přítele. První problémy v jejich vztahu začala pociťovat ve chvíli, kdy ji chtěl neustále s někým seznamovat.

Alena Stárková
Alena Stárková 12. 07. 2025 10:00

Můj přítel je extrovert a chce mě seznamovat se všemi svými kamarády. Já to ale nezvládám, nejradši trávím čas sama

Někdy mám pocit, že můj přítel Jáchym musí být snad ta nejvíce extrovertní osoba na světě. Dokáže si udělat přátele všude. Pokaždé, když někam jdeme, ať je to obyčejná restaurace, oslava, dovolená u moře nebo jen procházka v parku se v náhodné situaci dá s někým do řeči. A najednou má nového kamaráda z nejvíce nečekané osoby.

Jsem úplný opak

Pro mě, jakožto silného introverta, to není vždy jednoduché. Na rozdíl od Jáchyma takový dar k jednoduchému seznamování se nemám a každá interakce je pro mě náročná. Takže zatímco Jáchym má desítky přátel, já jsem naprosto spokojená se svými dvěma kamarádkami a psem.

„Nechápu, že ti stačí tak málo lidí. Musíš být hrozně osamělá, pořád jen sedíš doma,“ dobíral si mě Jáchym častokrát a já jen krčila rameny.

„Nerada se seznamuju, víš? Nejsem tak přirozená jako ty. Když se mám začít bavit s někým novým, jsem z toho ve stresu tak, až mi je špatně,“ snažila jsem se mu vysvětlit, čím to je, ale nezdálo se mi, že by to chápal. A to se postupně začalo stávat problémem.

Náš vztah byl poměrně čerstvý a tak mě Jáchym chtěl postupně představovat všem svým kamarádům.

„Všichni jsou na tebe zvědaví a chtějí tě poznat,“ odůvodňoval to, proč s ním musím chodit na další a další akce. Nechtělo se mi, ale protože jsem ho opravdu milovala, rozhodla jsem se, že svou nechuť přemůžu.

Neustále jsme někam chodili

A tak začalo naše divoké léto. Neustále jsme jezdili na něčí svatby, ani bych nedokázala spočítat, na kolika narozeninových oslavách jsem za to léto byla. Chodili jsme i do kaváren, na obědy, jezdili na grilovačky a Jáchym byl ve svém živlu. Se všemi si povídal, všechny bavil svými vtipy a bylo vidět, že si to vyloženě užívá.

Pro mě to, na druhou stranu, bylo utrpením. Neustále jsem musela být ve střehu, pořád na mě někdo mluvil a chtěl si se mnou povídat. Musela jsem pořád přemýšlet nad tím, jak se chovám a co říkám. Z každé oslavy jsem se domů vracela úplně vyčerpaná, moje sociální baterie neměla totiž téměř žádnou výdrž. Můj život se teď pohyboval mezi prací a nekonečnými mejdany. Potřebovala jsem zpomalit, moct být chvíli doma sama v tichu. Když mi tedy jednou večer Jáchym oznámil, že pojedeme na celý víkend na chatu do hor k jeho kamarádovi, složila jsem se.

Byla jsem strašně vyčerpaná

„Jáchyme, já už nemůžu,“ přiznala jsem se mu a bylo mi do pláče. „Už je to na mě moc. Já nezvládám tolik lidí…“

„To nechápu,“ zavrtěl Jáchym hlavou. „Vždyť si prostě jenom sedneš a povídáš si. Co je na tom pro tebe takový problém?“

„Tobě se to řekne, miluješ lidi a jsi přirozeně komunikativní, ale mě každá interakce s tvými kamarády stojí obrovské úsilí,“ odpověděla jsem mu a objala si dlaněmi paže. „Strašně mě to vysiluje, když se musím seznamovat s někým novým. Prostě to nemám v povaze.“

„A nemůžeš to udělat pro mě? Rád tě ukazuju a chlubím se tebou,“ rozhodil Jáchym rukama a já se musela ušklíbnout.

„Myslím si, že jsem toho pro tebe teď udělala až až. Ani nedokážu spočítat, kolika lidem jsi mě už představil. Myslím si, že si taky zasloužím chvíli klidu,“ odvětila jsem ostře a otřela si slzy. „Já jsem se teď celý měsíc přizpůsobovala tvému životnímu stylu, tak ty bys teď mohl respektovat mě.“

Přestala jsem s ním chodit mezi lidi

Bylo vidět, že se mu moje přání nelíbí. Snažil se mě dál nutit, ať s ním chodím na večírky a k přátelům, já se ale rozhodla, že můj klid je pro mě důležitější, než jeho spokojenost, a chodit přestala. Nejednou jsme se kvůli tomu pohádali, ale nakonec si uvědomil, že pokud nechce, aby se náš vztah rozpadl, musí mě nechat být. Jáchymovi kamarádi si o mě od té doby myslí, že jsem suchar a že jenom sedím doma, mně to ale nevadí.

„Ta Evelína musí být hrozně nudná, když pořád sedí na zadku a nic nedělá,“ smáli se mi prý často. Jáchym kvůli tomu byl nejprve nešťastný a špatně jejich komentáře nesl. Nakonec si je ale přestal brát k srdci a od té doby je výrazně více vyrovnaný a náš vztah prospívá. Já se konečně se cítím klidná a vyrovnaná, plná energie. Radši budu trávit čas sama anebo s mými blízkými, nepotřebuji znát celou planetu.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová

Související články

Další články