Hedvika (27): Můj muž se v noci přišel podívat na novorozeného syna. Netušila jsem, že tou dobou už není mezi živými

Matyáš (33) dělal všechno pro to, aby stihl porod, nepodařilo se. Když přicházel náš syn na svět, nebyl už Matyáš mezi živými. Já ho ale v noci viděla stát nad postýlkou. Přišel se podívat na své dítě.  

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (35): V mládí jsem na hřbitově udělal velkou chybu. Od té doby se tam bojím vkročit, protože duchové nezapomínají

Přítel spěchal po dálnici ze služební cesty

Matyáš pracuje v zahraničí a dlouho jsme řešili, jak to uděláme, až nastane termín porodu. Zaměstnavatel mu dal více volna a možnost vyrazit okamžitě poté, co se ozvu. Jenomže syn se rozhodl přijít na svět trochu dřív a já rodila už hodinu po příjezdu do porodnice. 

Matyáš byl na cestě a uháněl střemhlav dálnicí, což se mu stalo osudným. O jeho smrti jsem se naštěstí dozvěděla až o den později, chtěli mě nechat vyspat. Byla jsem vysílená a utlumená, zároveň plná hormonů. Bylo po půlnoci a já se vzbudila, protože jsem slyšela v pokoji zvuky. 

Nad postýlkou stál Matyáš, usmíval se na našeho syna a plakal. „Nic si z toho nedělej, bylo to rychlé, ani bys mi k ničemu nebyl,“ říkala jsem a on neodpovídal. Bylo mi to divné. Myslela jsem si, že je tak dojatý z pohledu na své dítě, že zkrátka nereaguje. Pak jsem usnula a jediné, co si ještě pamatuji, je to, jak malý Samuel drží v ručičce malíček svého tatínka. 

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (23): Kartářka mi potvrdila to, co si myslím celý život. V mém domě se usadili duchové

Druhý den bylo všechno jinak

Nad ránem jsem už kojila Samíka a pak přišla skupina lékařů. Představili mě psycholožce a první co mě napadlo, bylo, že je něco s mým synem. Pak mi oznámili, že Matyáš nepřežil autonehodu. Dobrou hodinu jsem nevnímala, paní psycholožka se mnou zůstávala až do večera.

Střídali se u mě nejbližší, aby přivítali syna a zároveň mi vyjádřili upřímnou soustrast. Bylo to tak absurdní, že jsem si připadala jako ve snách. Všem jsem vyprávěla, že byl Matyáš v porodnici a díval se na své dítě. „Viděla jsem ho na vlastní oči, nejsem blázen!“ tvrdila jsem pořád dokola.

„Věřím ti. On to chtěl tak moc stihnout a věřím, že nakonec doopravdy přišel. Jen už to bylo z jiného světa,“ řekla mi tchyně a já si najednou uvědomila, že je to jediné vysvětlení. 

Mohlo by Vás zajímat:

Slávka (20): Vyhlásila jsem válku duchovi v našem domě. Nakonec nás ho zbavilo něco jiného

Matyáš je stále s námi, cítím jeho ochrannou ruku

Byla to dlouhá cesta, musela jsem si přestat cokoliv vyčítat, hledat viníka nebo důvody. Po čase jsem se zaměřila na výchovu syna, ve kterém vidím svého milovaného muže a pomáhá mi jít dál. Občas si vybavuji ten pocit z porodnice a myslím si, že je Matyáš pořád s námi. 

Hlavně v noci cítím takový klid a pocit bezpečí, přesně jako tehdy, když se objevil. Jednou se Samík nedopatřením málem svalil z postele, včas jsem se otočila a zachytila ho. Slyšela jsem totiž zřetelné zavolání  „pozor“ a myslím, že to byl Matyášův hlas.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (41): Odpoledne s milencem nedopadlo podle mých představ. Ze staré chalupy nás vyhnal duch rozzlobené babičky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.