Deportace Poláků na Sibiř: Žena zažila v kůlně hrůzu, která ji provázela až do konce života

Deportace Poláků na Sibiř: Lidé umírali ve vlaku, těla končila v závějích a mělkých hrobech
Zdroj: Wikimedia Commons/Rudolf Breslauer, Public domain

V letech 1940-41 organizovala NKVD deportace Poláků na Sibiř. Bylo to jedno velké utrpení. Během dlouhé cesty si mráz, hlad a žízeň vybraly svou daň. V dobytčích vagónech zemřely tisíce lidí.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 12. 09. 2022 11:00

Dle dochovaných dokumentů NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí) bylo v letech 1940-41 během čtyř deportačních akcí posláno na Sibiř asi 325 tisíc polských občanů. Dalších 80 až 100 000 osob, které zatkla stalinistická tajná policie, skončilo v pracovních táborech.

Smrt cestou na Sibiř

Už samotná cesta do exilu byla skutečnou noční můrou. Lidé umírali v zimě hladem a mrazem, v létě zase hladem a parnem. Zcela běžnou praxí bylo házet mrtvoly jen tak z vlaku, buď do sněhu, anebo rovnu na zem. Očitým svědkem těchto praktik byl i tehdy třináctiletý Edward Kurkowski.

Když vlak zastavil, vyšla z něj jedna žena, která zamířila do kůlny, jež měla zřejmě sloužit jako toaleta. Po chvíli z ní s pronikavým jekotem utekla. Až se trošku uklidnila, dokázala ze sebe dostat několik slov o tom, že tam jsou naskládané mrtvoly lidí. V šatech, čepicích i kloboucích.

Hlavně klid, soudruzi Poláci

Zbytek cestujících se začal eskorty vyptávat, co to má znamenat. Někteří z nich se snažili do kůlny podívat sami. Strážní je však okřikli, ať to nedělají. Jeden z důstojníků pak pronesl: „Uklidněte se, soudruzi Poláci. Lidé umírají všude, i v transportech. Mrtvé vynášíme z vagonů, ti přece nemohou jet se živými. To je pochopitelné. Neposílám je tam. Prostě umřeli. Co máme s nimi dělat? Skladujeme je v záchodové kabince a až roztaje led, pohřbíme je do země.” 

Mělké hroby deportovaných Poláků

Deportovaní Poláci se ale nehodlali ještě vzdát a začali se rovněž vyptávat, proč byla za dočasný hrob zvolena toaleta. A jaká byla odpověď? Protože prý nemají další kůlnu. Pak se jedna vyděšená žena zeptala, proč mrtvoly stojí a nejsou položené na zemi. „A proč by měly ležet?" reagoval jeden příslušník NKVD.

Kde k celé události došlo, není známo. Poblíž musela být policejní stanice a vlakové nástupiště. Žádné další informace se nezachovaly. Ví se už jen to, že pokud na tom z někdo deportovaných trval, mohl tělo svého blízkého pohřbít pouze ve sněhové závěji. Nebo v mělkých hrobech u kolejí.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: NKVD

Kresyfamily.com: Deportation

Wielkahistoria.pl: Polka deportowana na Syberię weszła do kolejowej toalety. To co tam ujrzała prześladowało ją do końca życia

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články