Stalinův ostrov kanibalů: Žena utíkala na svobodu bez lýtek, které jí snědli spoluvězni

Samozřejmostí byla i tvrdá dřina ve velmi nehostinných podmínkách.
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain

Ostrov Nazino se měl stát prosperující komunitou ve Stalinově novém plánu pro Sovětský svaz. Během několika týdnů se však experiment zvrhl v děsivé řádění kanibalů.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 02. 08. 2022 11:00

V létě roku 1933 zadržela policie tisíce moskevských obyvatel, kteří byli násilně deportováni na malý bažinatý ostrov Nazino na sibiřské řece Ob. Tito lidé byli pro stát nežádoucí a měli si vytvořit svou vlastní komunitu. Vše však skončilo jedním velkým hororem.

Hrůzy gulagu

Prvních 3000 lidí dorazilo na Nazino v květnu. Byl to klasický gulag, jen se mu říkalo zvláštní osada. Nebyly k dispozici žádné nástroje, jídlo ani přístřeší. Životní podmínky se navíc začaly ještě více zhoršovat s příchodem mrazů a sněhu. Přesto se na ostrov vozili další a další lidé. Kdo by chtěl utéct, byl ihned zastřelen strážemi hlídkujícími v ledových vodách.

Jednou za čtyři nebo pět dní byla k jídlu rozdána žitná mouka, asi tři sta gramů pro každého. Vězni ji odnášeli k řece, smíchali s vodou a pili. Jiní mouku snědli jen tak, neboť již z hladu nevěděli, co dělají. Pokud přitom prášek omylem vdechli, udusili se. Umírali také na podchlazení, nebo uhořeli, když spali moc blízko ohně. Toho si všiml komunistický instruktor Vasilij Velichko, který se o místních poměrech rozhodl informovat vládu tajnou zprávou.

Kanibalismus na ostrově Nazino

Jedna žena měla být z děsivého ostrova převezena do jiného tábora. Noc předtím strávila v domě Feofila Bylina. Odvedl ji do zadní místnosti, kde mohla přespat. A tehdy si všiml, že žena má uříznutá lýtka. To jí prý udělali její spoluvězni.

Další nedobrovolný obyvatel ostrova vypověděl, že si ze srdcí a jater dělal chutné špízy. Vybíral údajně ale jen ty, kteří byli již na prahu smrti, nebo dávno mrtví. Vlastně byl přesvědčený o tom, že koná bohulibou činnost. Zbavoval je utrpení, jenž mohlo klidně trvat ještě další dva či tři dny.

Hrůzy Stalinova experimentu

Žena, která přišla o lýtka, měla ještě relativně štěstí. Na ostrově působil i strážný Kostia Venikov, který se zamiloval do jisté dívky. Jednoho dne se musel na chvíli vzdálit, a tak požádal své kamarády, aby se o ni postarali. Jenomže vězni byli v přesile. Dívku přivázali ke stromu a uřízli jí prsa i svaly. Prakticky vše, co mohli sníst. Když se Kostia vrátil, ještě žila, kvůli velké ztrátě krve ji ale nedokázal zachránit.

Pravda o tomto hrůzném experimentu vyšla najevo až v roce 1988, kdy sovětská vláda přijala za svou politiku otevřenosti a transparentnosti. A nutno uznat, že z bilance běhá mráz po zádech. Celkem bylo na ostrov převezeno 6700 lidí, 4000 z nich buď nepřežilo, nebo byly označeno za nezvěstné.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Nazino tragedy

Cultofweird.com: Russia’s Cannibal Island: The Horrific Consequences Of Stalin’s Experiment On  Nazino Island

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články