Facebook
Instagram
Rovných 120 let uplyne 19. února od narození Huga Haase, ikony českého prvorepublikového filmu, ale také producenta, režiséra i hlavní postavy vlastních filmů, které natočil i v Americe. Jak si za oceánem vedl a proč raději založil vlastní společnost, než aby se nechal najímat „jen“ jako herec?
Hugo Haas to neměl v životě jednoduché, a ačkoliv byl ve své vlasti už před druhou světovou válkou hvězdou první velikosti, ženy mu doslova padaly k nohám a režiséry neodrazovaly ani jeho drogové problémy, přišla chvíle, kdy se musel rozhodnout – buď prakticky jistá smrt kvůli židovskému původu, nebo emigrace. Zvolil druhou variantu, i když nemohl tušit, kam se bude jeho další osud ubírat. Usadil se v Americe – a prosadil se i tam, dokonce si založil vlastní nezávislou produkční společnost Hugo Haas Productions.
U Charlieho Chaplina
Haas v nové společnosti obsadil post ředitele, právník Gordon W. Levoy se stal viceprezidentem (později ve společnosti H. H. Production tuto funkci zastávala Haasova manželka Bibi) a sekretářem byl Robert Erlik. Sídlo Hugo Haas Productions se několikrát změnilo, v jednu chvíli ale mělo svoje zázemí i v bývalém studiu Charlieho Chaplina.
Obrovská konkurence
Prosadit se v poválečných letech a v tvrdém americkém filmovém průmyslu muselo být velmi složité. Šlo o dobu, kdy nastal doslova boom, s trochou nadsázky vznikala jedna soukromá společnost za druhou. Jestliže v roce, kdy válka skončila, tedy v roce 1945, bylo takových studií kolem čtyřiceti, v průběhu dalších deseti let se tento počet zečtyřnásobil. Přesto se do toho Hugo Haas pustil. Proč?
Nechtěl být „jen“ hercem
Problémem, se kterým se v Americe zpočátku potýkal, bylo pojetí herecké profese jako pouhého zaměstnání. Musel brát role, které mu režiséři nabídli, bez ohledu na to, zda s nimi souhlasil nebo jestli v nich viděl jakýkoliv potenciál. Potřeboval zkrátka peníze, a protože byl herec, a ne prodavač, tak místo do obchodu chodil do filmového studia. To bylo zaměstnání, která mu rozhodně nedávalo pocit naplnění. Navíc práce pro ostatní společnosti obecně (nejen v jeho případě) ubývalo, a tak byla vlastní společnost v podstatě logickým krokem, který mu mohl dát víc příležitostí i mimo hraní.
A tak se rozhodl, že vybuduje filmovou společnost Hugo Haas Productions, kde bude mít možnost realizovat svoje nápady a vize, kde se bude zabývat vlastní tvorbou. Vždyť už v Československu se podílel na scénářích a výsledné podobě snímků, v nichž se objevoval, jako byla třeba Bílá nemoc.
Evropan v Americe
Haas nebyl Američan a ani se tamním způsobům a metodám produkce filmů nechtěl přizpůsobovat. Téměř by se dalo říct, že co šlo dělat jinak, než bylo zvykem, to také jinak dělal. Rozpočty na natáčení jím produkovaných filmů se pohybovaly kolem desetiny nákladů snímků ostatních společností a peníze na jejich výrobu si nepůjčoval, ale investoval vlastní. Také o distribuci filmu se staral až po jeho dokončení, a ne před zahájením.
Zastal mnoho funkcí
Nebyl by to Hugo Haas, kdyby se organizace práce v jeho společnosti podobala těm ostatním. Zatímco jiná studia měla pevně stanovené role a na jednotlivé úkoly si najímala různé lidi, Haas ve své firmě působil jako autor, režisér, herec, kontroloval práci kameramanů i dalších profesí, které se na tvorbě podílely. Jak sám uvedl, za úspěch i neúspěch filmu pak mohl hlavně on, nikdo jiný.
Společnost jednoho muže
Vždyť také bylo jeho studio v tisku brzy označováno jako společnost jednoho muže. On ale trval na tom, že je přímo ideální, když má autor scénáře možnost svůj námět zrežírovat a objevit se „na place” spolu s dalšími herci, jejichž názory a připomínky tak chápe lépe, než kdyby stál za páskou oddělující scénu od zázemí. Později si ale přece jen postěžoval na jeden problém, který nemohl ovlivnit. Byla jím prý špatná propagace jeho filmů distribuční společností. Na to už ale on sám vliv neměl.
Novinky? K čemu?
Tak trochu proti proudu, nebo spíš mimo proud, šel Haas také v případě využívání novinek a moderních vymožeností. Netočil třeba vůbec barevné filmy, které tehdy už nebyly tak výjimečné, ani nepoužíval moderní trikové možnosti. Trval na tom, že co je vyzkoušené a funguje, není nutné měnit. Navíc šlo o značnou úsporu a ta se vždycky hodila. Šetřil vlastně, kde se dalo – najímal si hlavně začínající herce a výjimkou nebylo ani angažování vlastní rodiny nebo přátel. Filmy točil tak, aby jejich následná úprava zabrala co nejméně času. A rozhodně se nesmělo plýtvat materiálem.
Problémy s úřady
Co se tehdy v Americe točilo? Většinou šlo o westerny nebo tolik oblíbené muzikály. A čemu se věnoval Hugo Haas? Samozřejmě, něčemu jinému – většinou šlo o snímky, ve kterých hrály hlavní roli milostné trojúhelníky, tragédie a ironie vztahů. A to se často nelíbilo úřadům, které na filmovou produkci dohlížely. Vyčítaly Haasovi mnohé – od příliš odvážných kostýmů přes námět až po některá slova, která se neslučovala s jejich představami. Přesto si ale český imigrant svoji práci obvykle obhájil, i když musel někdy ustupovat. Šlo v podstatě o cenzuru, které se museli podřídit filmaři, pokud chtěli svoje díla distribuovat.
Útlum a postupný konec
I když měly Haasovy filmy zpočátku úspěch, s postupnou proměnou celkové atmosféry té doby ve filmovém průmyslu se dostal do finančních problémů a udělal i to, co už dělat nechtěl – přijal nabídku velké společnosti Bryna Productions na režii filmu Lizzie. Přestože šlo o film s rozpočtem, za nějž by sám natočil hned několik snímků, kýžený úspěch se nedostavil a o režiséra Huga Haase přestal být zájem. To ho přimělo ukončit americkou kariéru a přes New York se postupně vrátit zpět do Evropy.
Památka na Huga Haase
V dobových časopisech se o něm můžeme dočíst jako o netradičním tvůrci, který do Ameriky přinesl hlubší evropská témata a na rozdíl od místních filmařů dokázal vyjít s málem. Ceněna byla hlavně jeho všestrannost, jakou u jiného tvůrce té doby nebylo možné v Americe najít. Díky nespornému Haasovu talentu jeho zámořské filmy jako Pickup, Dívka na mostě, Jiná žena, Jednou nohou v pekle a další už z filmové historie nikdo nevymaže…
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Hugo Haas
The Bob Edwards Show: The Power of Self-Preservation
Nytimes.com: Portrait of a One-Man Production Company
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
